Metodologie
Metodologie (z řec. methodos, sledování, stopování, od hodos, cesta) je vědní disciplína, která se zabývá metodami, jejich tvorbou a aplikací. Patří do teorie či filozofie vědy a obecněji do epistemologie. Pod vlivem angličtiny se slovo někdy používá i pro metodiku (použitý postup či metodu). Tím se však ztrácí důležitý rozdíl mezi metodami jako nástroji vědeckého bádání a metodologií jako reflexí o vhodnosti či použitelnosti těchto nástrojů.[1]
Význam
Jednotlivé vědní disciplíny se obvykle charakterizují svým předmětem a metodou (metodami).[2] Vzhledem k rozmanitosti věd se rozlišuje:
- metodologie matematiky a matematické logiky, charakterizovaná přítomností axiomů a deduktivními postupy;
- metodologie přírodních věd, charakterizovaná induktivními postupy na základě hypotézy a experimentálních výsledků (měření);
- metodologie společenských věd, kde se často rozlišují metody kvantitativní (založené na měřeních) a kvalitativní;
- metodologie humanitních věd a filozofie, kde hraje významnou roli kritika pramenů a interpretace.
Úlohou metodologie je zejména
- systematické vytváření, formulace a řazení metod,
- kritické posouzení předností a nedostatků různých metod, jejich možností a omezení,
- diskuse vhodnosti metod pro daný účel nebo zkoumání.
Historie
Slovo "metoda" jako synonymum pro vědu se vyskytuje už v antice, ale představu spolehlivé a dokonce jednotné metody, která by umožnila srovnávání výsledků a tím i vědu jako kolektivní činnost poprvé podal Mikuláš Kusánský v dialogu "Soukromník o pokusech s váhami" (kolem 1440).[3] Nezávisle na něm se úvahami o obecné metodě vědy zabýval anglický filozof Francis Bacon a zejména francouzský filozof René Descartes v "Rozpravě o metodě" (1637). Metoda jako spolehlivý návod k získávání nepochybných a porovnatelných výsledků se pak stala základem rozvoje věd. Později se metodám a metodologii vědy věnovali zejména Auguste Comte, Max Weber, Henri Poincaré, Karl Popper a mnoho dalších.
Odkazy
Reference
- ↑ http://dictionary.reference.com/browse/methodology
- ↑ Encyklopedický slovník. ED Praha 1993, heslo Věda, str. 1167.
- ↑ J. Patočka - P. Floss (vyd.), Mikuláš Kusánský. Praha 2001, str. 244-258.
Literatura
- K. Beneš, Metodologie a dějiny přírodních věd: základní přehled. České Budějovice: TF JU 2005 – ISBN 80-7040-778-6
- R. Descartes, Rozprava o metodě. Praha: Svoboda 1992
- B. Fajkus, Filosofie a metodologie vědy: vývoj, současnost a perspektivy. Praha: Academia, 2005 – 339 s. ISBN 80-200-1304-0
- Maňák – Švec, Slovník pedagogické metodologie. Brno: Masarykova univerzita, 2005 – 134 s. ISBN 80-7315-102-2
- Ottův slovník naučný nové doby, hesla Metoda – metodologie matematiky, fysiky, biologie. Sv. 7, str. 207 nn
- M. Weber, Metodologie, sociologie a politika. Praha: OIKOYMENH, 1998 – 354 s. ; 20 cm ISBN 80-86005-48-8
Související články
- Dedukce
- Logická indukce
- Kvalitativní výzkum
- Kvantitativní výzkum
- Metoda
- Vědecká metoda
- Vědecký podvod
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu metodologie na Wikimedia Commons
- (anglicky) Stanford encyclopedia of philosophy, heslo Science and Pseudo-Science
- (anglicky) Dictionary.com, heslo Methodology