Metoda MFK

Metoda MFK (Manuální Fyzioterapeutická Korekce) je systematický postup, který má fyzioterapeutovi či masérovi umožnit zvolit vhodnou terapeutickou techniku.[1] Metoda byla vyvinuta týmem fyzioterapeutky Martiny Končalové.[2][3] Terapeut zadává výsledky z vyšetření svalového testu do počítačového programu MFK, který na jejich základě vygeneruje doporučenou terapii. Celý postup, anamnéza, vyšetření, diagnostika, návrh terapie a kontrola jsou běžnými základními postupy užívanými ve zdravotnictví. Metoda využívá známe systémy ze zdravotnictví a čerpá své základy z knihy "Aplikovaná kineziologie" (autor: Dr. Robert Frost), kde prakticky kopíruje modifikovaný svalový test a reflexní terapii (zvanou "Neurolymfatické body").[4] Největším benefitem metody je digitální obrazová vizualizace funkčních svalových poruch, vytvořená IT týmem pod vedením Ing. Jana Ondřicha.

Postup terapie

Anamnéza

Během anamnézy se zapíší minulé nálezy jako prodělané zlomeniny kostí, operace, úrazy měkkých tkání, funkční změny včetně stupně bolesti. V údajích jsou uvedeny klientovi subjektivní pocity bolesti a trvalé objektivní změny svalového, kloubního, páteřního a vnitřního aparátu. Anamnéza pracovní a rodinná se ukládá do speciálního dotazníku.

Vyšetření

Terapeut s klientem provádí opakované vyšetření, řízené metodickým systémem.[ujasnit] Fyzioterapeut / masér aplikuje znalosti z funkčních svalových testů pro odhalení svalové dysbalance a poznání pohybových stereotypů klienta. Při vyšetření zaznamenává fyzioterapeut / masér do systému specifická svalová oslabení, přičemž není třeba vědět, zda jde o symptom nebo patologickou příčinu. Vyšetření není měřením, ale posuzováním kvality nástupu svalového pohybu a jeho aktivity.

Diagnostika

Výsledky vyšetření myokinetické aktivace jsou vyhodnoceny algoritmem, který vychází ze závislostí mezi částmi jednotlivých tělních systémů (nervového, svalového, kloubního a páteřního). Pro orientaci, zda zvolená terapie určitých svalů způsobila zatížení i v dalších systémech, slouží grafické diagnostické mapy. Systém tak má pomocí algoritmu odhalit skutečné příčiny bolesti, neboť vlivem zřetězení klient obvykle[zdroj?] udává bolest na místě jiném. Fyzioterapeut má získat přehled o příčinách bolesti a funkčních omezeních v anatomických souvislostech. Systém umožňuje ukládat obrazovou projekci nálezů pohybového systému, porovnávat ji a hodnotit vývoj změn.

Volba techniky terapie

Terapeutická část mapuje všechna omezení hybného systému, získává celkový přehled o kvalitě jejich funkce a uvádí tělo do funkční prosperity. Metoda pracuje s faktem, že každý pohyb který sval provede, koresponduje s protipohybem svalu oponujícího.[ujasnit] Systém pomáhá terapeutovi řadit sled intervence, a ten vybírá z úkonů jako stimulace reflexních bodů, měkké techniky v oblasti fascie, trigger zón a tender zón, elektroléčebné techniky, cvičení apod.[ujasnit] Postup, místo zákroků a vybrané techniky jsou v rukou fyzioterapeuta i maséra.

Kontrola

Po každé terapii provádí fyzioterapeut / masér kontrolu aktivace svalů, které byly při vyšetření označeny jako změněné proti normě. Tím klient a terapeut získávají přehled o účinnosti zvolené terapie.

Psychosomatika

Lidé pracující s touto metodou věří, že životní traumata narušují vztahy systémů těla a zanechávají stopy v lidském organizmu. Proto se snaží zkoumat fyzický i psychický soulad v těle. Metoda přiřazuje ke každému oslabenému svalu psychický stav skrze slovo na displeji počítače.

Diagnózy

Uživatelé metody ji užívají u diagnóz jako roztroušená skleróza, výhřez meziobratlové ploténky, skolióza, dětská mozková obrna, zlomenina,[zdroj?] ale zaměřuje se i na prevenci svalové dysbalance během každodenních aktivit. Jednostranné či nadměrné zatěžování pohybového systému dlouhodobým sezením u počítače, stresem, cvičením ve fitness, golfem, tenisem, squashem apod. může vést k bolesti a omezení pohybu. To může a nemusí dál vést k funkčním a posléze strukturálním změnám ve svalech, kloubech, páteři i v ostatních částech těla. Metoda ale nemá v českém ani jiném zdravotním systému své ověření de lege artis medicinae, nejsou vědecky prokázané její účinky.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Maséra Stránského Sparta vyhodila, ale hráči za ním dál chodí a on jí fandí. www.sport.cz. Dostupné online [cit. 2018-10-11]. 
  2. ↑ PROCHÁZKA, Michal. Knihu o unikátním pojetí fyzioterapie pokřtila i Špotáková [online]. Atletika.cz, 2010-02-02 [cit. 2018-11-09]. Dostupné online. 
  3. ↑ KONČALOVÁ, Martina. Metoda MFK - informatika ve fyzioterapii. 2. vyd. Praha: MFK Centrum 281 s. ISBN 9788025490778, ISBN 8025490777. OCLC 872336473 
  4. ↑ FROST, Robert. Aplikovaná kineziologie : základní principy a techniky. Vyd. 1. vyd. Olomouc: Fontána 255 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7336-708-4, ISBN 80-7336-708-4. OCLC 847728431 

Literatura

  • KONČALOVÁ, Martina. Metoda MFK – informatika ve fyzioterapii. 1. vyd. [s.l.]: Olympia, 2009. 281 s. ISBN 978-80-7376-176-9. 
  • GÚTH, Anton. Liečebné metodiky v rehabilitácii. 3. vyd. [s.l.]: Liečreh Gúth, 2015. 420 s. ISBN 978-80-88932-34-5. 
  • FROST, Robert. Aplikovaná kineziologie: základní principy a techniky. Vyd. 1. Olomouc: Fontána, [2013]. 255 s. .

Externí odkazy

Zdroj