Metabolismus měkkýšů

Měkkýši patří mezi živočichy s nestálou tělesnou teplotou (studenokrevní, poikilotermní, ektotermní). Např. plzák černý (Arion ater) má při okolní teplotě 33,7 °C teplotu těla 21 °C.

Živočichové s nestálou tělesnou teplotou mají asi řádově nižší velikost metabolismu vztaženou na jednotku hmotnosti než teplokrevní. Metabolismus plžů je přímo úměrný tělesné hmotnosti. Spotřeba kyslíku závisí také na aklimatizaci. Jedinci aklimatizovaní na chlad spotřebovávají při stejné teplotě méně kyslíku.

metabolismus měkkýšů (podle různých zdrojů)

	spotřeba kyslíku [ml·g−1·hod−1]	hmotnost	poznámka
žížala obecná Lumbricus terrestris (pro srovnání)	0,037
hlemýžď zahradní Helix pomatia	0,02	10 g	klidový metabolismus
škeble Anodonta sp.	0,00625	276,8 g	zdroj: Hejtmánek 1856
moucha (pro srovnání)	0,14	0,2 g
malá štika Esox lucius (pro srovnání)	1,54942	68,8 g
člověk Homo sapiens (pro srovnání)	0,3	70 kg

Možná právě proto jsou měkkýši tak pomalí. Mají také pomalou činnost srdce.

metabolismus měkkýšů – indexy

	A/C	P/C	R/C	P/A	R/A
Littorina irrorata	45	7	38	14	86
Scrobicularia plana	61	13	48	22	78

Specifická produkce (C) = produkce za den vztažená na jednotku biomasy.

• Unio tumidus 0,000 35
• Sphaerium corneum 0,004 4

Se zvětšováním velikosti těla a s prodlužující se délkou života C klesá. Produkce P je rovna součinu délky života C, průměrné biomasy populace B a počtu dní t, tedy platí P = C · B · t:
U krakatic se může přeměnit na tělesnou hmotnost až 50 % hmotnosti potravy (u savců asi 20 %).

Měkkýši v listnatém lese ve Velké Británii (Duvigeneaud 1988, podle Satchell 1971):

• hustota 1 g·m⁻² půdy, respirace 12,6 kJ·m⁻²·rok⁻¹

Plži v lesní půdě pod buky v Dánsku (Duvigeneaud 1988 str. 201, podle Bornebush, Russel 1950):

• mul pH 6,1–5,8, počet 1 050 000 ha⁻¹, biomasa 50,0 kg·ha⁻¹, spotřeba kyslíku 240 l·ha⁻¹·den⁻¹
• mor pH 5,6–3,6, počet 520 000 ha⁻¹, biomasa 32,4 kg·ha⁻¹, spotřeba kyslíku 150 l·ha⁻¹·den⁻¹

Zajímavé je, že proužkovaná forma keřovky plavé (Fruticicola fruticum) vydýchá za hodinu dvaapůlkrát více CO₂ než její forma bez pásků.

Látkové složení těl

Ústřice obsahují v prosinci maximum glykogenu, až 7,91 %, také obsahují hodně zinku, vitamínu B₁₂ a vitamínu D. Roku 1963 se v severní Americe vylovilo 28 000 000 kg ústřic.

Mlži obsahují stejně železa jako libové maso^[1].

látkové složení měkkýšů

	bílkoviny g/100 g	tuky g/100 g	glycidy g/100 g	kJ/100 g
ústřice	7,8 až 9	1,2 až 1,5	3,8 až 4,8	240
slávky	12,3	2,1	2,0	304
hřebenatky	17,2	1,2	1,0	336
ušně	14,9	0,5	pod 0,1	258
mořští plži	11,7	1,4	pod 0,1	240
olihně	15,0	1,0	3,0	324

Reference

Zdroj