Menachem Elon

Menachem Elon
Menachem Elon v roce 1983
Menachem Elon v roce 1983
Narození 1. listopadu 1923
Düsseldorf, Výmarská republika (dnes Německo)
Úmrtí 6. února 2013 (89 let)
Jeruzalém, Izrael
Místo pohřbení Har ha-Menuchot
Vzdělání Hebrejská univerzita
Alma mater Hebrejská univerzita v Jeruzalémě
Hebron Yeshiva
School of Law and Economics (Tel Aviv)
Povolání bývalý soudce a místopředseda izraelského Nejvyššího soudu
Ocenění Izraelská cena
Politická strana Likud
Nábož. vyznání judaismus
Děti Binjamin Elon
Mordechaj Elon
Příbuzní Ori Elon (vnuk)
Funkce Justice of the Supreme Court of Israel (1977–1993)
Deputy President of the Supreme Court of Israel (1988–1993)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Menachem Elon (hebrejsky: מנחם אלון, žil 1. listopadu 1923 – 6. února 2013) byl izraelský právník a soudce, který v letech 1977 až 1993 působil jako soudce Nejvyššího soudu a zároveň v letech 1988 až 1993 jako místopředseda Nejvyššího soudu. V roce 1983 v prezidentské volbě neúspěšně kandidoval proti Chajimu Herzogovi.

Biografie

Narodil se v německém Düsseldorfu a v důsledku vzestupu nacismu v roce 1934 společně s rodinou emigroval do Nizozemska a o rok později do britské mandátní Palestiny. Studoval halachu (židovské náboženské právo) v Hebronské ješivě a vystudoval právo na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, kde se později stal profesorem. Mimo jiné též působil jako hostující profesor na právnických školách Harvard University a New York University.

Napsal řadu děl na téma židovského náboženského práva a v průběhu svého působení v pozici soudce izraelského Nejvyššího soudu ve svých názorech často čerpal z principů židovského práva. Jeho soudní rozhodnutí zahrnují zákaz uvádění povahy neortodoxních konverzí do izraelských občanských průkazů a návrat dívky, která byla předána k adopci bez souhlasu rodičů.

Sehrál klíčovou roli ve hnutí Mišpat ivri (Hebrejské právo). Mezi jeho díla se řadí čtyřsvazkové dílo Jewish Law : History, Sources, Principles, zabývající se židovským právem, které je využíváno k akademickým účelům a pro výuku izraelských studentů práva. V roce 1979 mu byla za jeho počiny v oblasti práva udělena Izraelská cena.[1]

V roce 1983 kandidoval s podporou pravicové strany Likud v prezidentské volbě proti Chajimu Herzogovi. Volbu prohrál poměrem hlasů 57 ku 61.[2] Měl pět dětí, mezi něž patří bývalý člen Knesetu a ministr Binjamin Elon a někdejší ředitel Ješivat ha-Kotel rabín Mordechaj Elon.

Zemřel 6. února 2013 ve věku 89 let.[3]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Menachem Elon na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Recipients in 1979 [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael [cit. 2011-06-19]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  2. ↑ Previous Presidential Elections [online]. Kneset [cit. 2011-04-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  3. ↑ MAGNEZI, Aviel. Justice Menachem Elon dies [online]. Ynetnews, 2013-02-06 [cit. 2013-02-07]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj