Melánie Marie ze Zichy-Ferraris

Melanie Marie Antonie ze Zichy-Ferraris
Narození 28. ledna 1805
Vídeň
Úmrtí 3. března 1854 (ve věku 49 let)
Vídeň
Povolání aristokratka a patron
Ocenění dáma I. třídy Řádu hvězdového kříže
Choť Klement Václav z Metternichu (od 1831)[1]
Děti Melanie Marie Metternichová z Winneburgu[2]
Klemens princ z Metternichu[2]
Pavel Klemens Lotar z Metternichu[2]
Marie Emílie z Metternichu[2]
Lotar Štěpán August z Metternich-Winneburgu[2]
Rodiče František ze Zichy-Ferraris[2] a Marie Vilemína Ferraris[2]
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hraběnka Melánie Marie Antonie ze Zichy-Ferraris (18. ledna 1805, Vídeň – 3. března 1854 tamtéž) byla uhersko-rakouská šlechtična. Byla třetí manželkou knížete Klemense Václava z Metternich-Winneburgu, státního kancléře Rakouského císařství a významného evropského politika.

Život

Narodila se ve Vídni jako dcera hraběte Františka Zichy-Ferrarise a jeho manželky Marie Vilemíny z Ferraris.

Manželství

30. ledna 1831 se provdala za knížete Klemense Václava z Metternichu, státního kancléře rakouského císařství a důvěrníka císaře Františka I. Dvakrát ovdovělý kníže Metternich byl již ženatý:

  • nejprve s hraběnkou Marií Eleonorou, rozenou Kounicovou z Rietbergu, od 27. září 1795 do jejího skonu 19. března 1825. Z tohoto manželství měl osm dětí, z nichž čtyři dosáhly dospělosti:
    • Viktor (1803–1829),
    • Marie Antonie (1806–1829),
    • Leontýna Adéla (1811–1861), a
    • Hermína Gabriela (1815–1890) jeptiška v Savojském institutu šlechtičen (Savoysche Damenstift) ve Vídni.
  • Ve druhém manželství byl ženatý s baronkou Marií Antonií z Leykamu, od 5. listopadu 1827 až do její smrti v roce 1829. Z tohoto manželství se narodil pouze jeden syn, Richard Klemens (1829–1895).

Coby manželka významného knížete z Metternichu byla Melánie jednou z předních dam vídeňské společnosti.

Kromě toho si od svého sňatku vedla deník, jehož úryvky byly publikovány[3] v 80. letech 19. století. Její zápisky jsou zvláště významný zdroj informací o samotném knížeti Metternichovi a způsobu jeho politiky. Deník je také cenným dokumentem pro studium vídeňské společnosti a Rakouského císařství v době známé jako Vormärz.

Malánie byla velmi hrdá, odmítla například přijmout děti francouzského krále Ludvíka Filipa při jejich návštěvě Vídně.[4]

Po revoluci v roce 1848, která sesadila jejího manžela jako kancléře císařství, ho doprovázela v jeho exilu v Anglii a Bruselu až do návratu rodiny zpět do Vídně v roce 1851.

Poslední roky života trpěla podlomeným zdravím, zemřela ve Vídni 3. března 1854 ve věku 49 let. Je pohřbena v rodové hrobce Metternichů v Plasích.

Manželství a potomstvo

Z manželství s Klemensem Václavem z Metternichu, měla pět dětí:

  1. Melánie Marie (1832–1919), dáma druhé třídy řádu hvězdného kříže, provdaná za politika hraběte Josefa Zichyho (1814–1897).
  2. Klemens (1833–1833).
  3. Pavel Klemens (1834–1906) si vzal svou sestřenici hraběnku Melanii Zichy-Ferraris (1843–1925).
  4. Marie Emílie (1836–1836).
  5. Lothar Štěpán (1837–1904)

Vyznamenání

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Melanie Zichy-Ferraris na španělské Wikipedii.

  1. ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  2. ↑ a b c d e f g Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. ↑ Redlich. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-1-4474-9653-3. 
  4. ↑ Vehse. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 

Externí odkazy

Literatura

  • Melanie Zichy-Ferraris [online]. Dostupné online. 
  • Zichy-Ferraris, Melanie. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  • Imperio austríaco (1848). «Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes». Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes (Wien). 

Zdroj