Max Kühn

Dipl. Ing. arch. Max Kühn
prof. Max Kühn
Narození	8. října 1877 Trutnov Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	14. června 1944 (ve věku 66 let) Liberec, Velkoněmecká říše
Povolání	pedagog a architekt
Příbuzní	Karl Friedrich Kühn (sourozenec)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Max Kühn, křtěný Maxmilián Josef (8. října 1877, Trutnov^[1] – 14. června 1944, Liberec) byl liberecký architekt a dlouholetý pedagog na liberecké průmyslové škole. Jeho otcem byl trutnovský stavitel Konrad Kühn.

Život

Ke studiu architektury nastoupil na Vysokou školu technickou ve Vídni roku 1894, ukončil je roku 1898 na katedře Starokřesťanského a středověkého stavitelství u profesora Maxe von Ferstela, v jehož ateliéru pak krátkou dobu pracoval se svým spolužákem, vídeňským rodákem Heinrichem Fantou. Po ukončení studia přišel roku 1903 do Liberce, kde se stal profesorem na Státní průmyslové škole (Staatsgewerbeschule) – a to nejprve na pozici řadového učitele stavebního oddělení a od roku 1921 jako jeho přednosta. Na stejnou školu nastoupil roku 1904 také Fanta, se kterým společně projektoval řadu staveb ve městě a okolí. Za první světové války se stal dělostřeleckým úředníkem, po ní pokračoval ve vyučování na průmyslové škole. Nepřednášel však pouze na ní, ale také pro různé spolky a instituce – např. Spolek německých inženýrů nebo Spolek stavbyvedoucích, dále se věnoval přednáškám o historii umění v Severočeském muzeu. Učitelskou kariéru ukončil na vlastní žádost roku 1927 ze zdravotních důvodů. Byl členem Rakouského ústředního sdružení architektů, Prezidia německé zemské komise na ochranu dětí a péče o mládež a poradcem na liberecké radnici. Zemřel 14. června 1944 v Liberci. Měl manželku a tři dcery.

Stavby a realizace

Následující seznam obsahuje jen jeho nejdůležitější stavby, není-li uvedeno jinak, jde o stavby v Liberci:

• secesní kostel Matky Boží U Obrázku, 1906, společně s Heinrichem Fantou
• vlastní secesní vila ve Vrbové ulici čp. 796-I, 1908
• novogotický kostel sv. Antonína Paduánského v Ruprechticích, 1910
• spořitelna v Novém městě pod Smrkem, 1910
• kostel sv. Máří Magdalény v Jungmannově ulici, 1909–12
• Česká eskomptní banka (dnešní budova ČSOB), 1912, společně s Heinrichem Fantou
• okresní úřad v Trutnově (dnešní sídlo ATIP, bývalá porodnice), 1919
• Zahradní město v Trutnově, společně s Heinrichem Fantou
• obchodní dům v Hostinném, 1925
• obytné domy v Dobrovského ulici, 1926
• škola dívčí, obecná a měšťanská v Trutnově (dnešní 1.ZŠ kpt. Jaroše), 1928
• spořitelna ve Frýdlantě, 1928
• Ústav pro zvelebování živností (dnešní budova B Technické univerzity), 1928–29
• Česká eskomptní banka v Jablonci nad Nisou, 1929
• administrativní budova závodu Tefa
• Palác Riunione Adriatica di Sicurtà (Adria), 1929
• tělocvična s lázněmi Na Jeřábu, 1934

Galerie

• 
  Kostel Matky Boží U Obrázku, Liberec
• 
  Kostel sv. Máří Magdalény, Liberec
• 
  Budova ČSOB, Liberec
• 
  Budova B Technické univerzity, Liberec
• 
  Palác Adria, Liberec
• 
  Dívčí, obecná a měšťanská škola, Trutnov
• 
  Zahradní město, Trutnov

Odkazy

Literatura

• KARPAŠ, Roman. Kniha o Liberci. Liberec: Dialog, 1996. 
• FRANĚK, Miroslav; ŠORM, Josef. 125 let státní průmyslové školy v Liberci. Liberec: SPŠSE a VOŠ, 2001. 
• DOSTALÍK, Jan. Architekt Max Kühn. Brno: FF MU, 2009. Dostupné online. S. 126. 

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Max Kühn na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Max Kühn
• Výjimečný architekt Max Kühn na stránkách časopisu Krkonoše – Jizerské hory
• Archiweb, Max Kühn

Zdroj