Maurice Farman MF.7
MF.7 | |
---|---|
![]() Britský Farman MF.7 v roce 1912
| |
Určení | cvičný a průzkumný letoun |
Původ |
![]() |
Výrobce | Farman |
Šéfkonstruktér | Maurice Farman |
První let | 1913[1] |
Zařazeno | 1913 |
Uživatel |
Aéronautique Militaire Royal Flying Corps Corpo Aeronautico Militare |
Výroba | 1912–1914 |
Vyrobeno kusů | 358 ks[2] |
Další vývoj | Farman MF.11 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Maurice Farman MF.7 byl úspěšný francouzský vojenský letoun vyráběný před první světovou válkou firmou Farman.
Vznik a vývoj
Maurice Farman vytvořil první komerčně úspěšný model se svým dvouplošníkem navrženým v roce 1911. Na jeho základě vznikl MF.7, známý také jako Type 1913. MF.7 byl také vyráběn v licenci britskou firmou Airco.[2] Celkem bylo postaveno přes 350 MF7; typ byl dále v roce 1914 vyvinut do verze MF.11.
Konstrukce
MF7 byl dvouplošník s nestejným rozpětím křídel, vyztužený vzpěrami a dráty k centrální trupové gondole se dvěma nezakrytými sedadly. Přímo za sedadly byl motor s tlačnou vrtulí, která se otáčela mezi dvěma trupovými nosníky. Podvozek tvořily dvojité páry kol na kluzném rámu, ke kterému byla připevněna i pomocná vodorovná ocasní plocha, umístěná daleko před trupovou gondolou. To vyneslo stroji v britské službě neoficiální přezdívku „Longhorn“.[p 1] Zpočátku se u typu používal motor Renault o výkonu 70 k, u pozdějších variant se používaly výkonnější modely.
Nasazení
Typ se stal jedním z prvních strojů užívaných vojenskými letectvy. Řecké vojenské letectvo nasadilo dva MF.7 v době první balkánské války.[3] Na začátku první světové války jej používalo francouzské armádní letectvo i britský Royal Flying Corps, a plovákové stroje operující z hydoplánového nosiče Wakamija Maru byly nasazeny japonským námořním letectvem v bitvě o Čching-tao.[2] Typ působil především jako průzkumný, ale uplatnil se i při bombardovacích akcích a po vyzbrojení kulometem začal být někdy nasazován i k boji s letouny protivníka. Po druhé polovině roku 1915 byl většinou uživatelů vyřazen z prvoliniové služby, ale zbývající exempláře nalezly uplatnění jako cvičné.
Zachované exempláře
MF.7 je vystaven v Norsk Teknisk Museum v Oslu.
Uživatelé



-
Austrálie
- Australian Flying Corps (2 kusy)[3]
-
Belgie
-
Dánsko
- Dánské letectvo (4 kusy, poslední vyřazen 1922)[3]
-
Francie
-
Italské království
-
Japonské císařství
-
Norsko
- Norské královské námořnictvo (4 kusy, poslední vyřazen 1921)[2]
-
Ruské impérium
-
Řecko
-
Spojené království
-
Španělsko
Specifikace
Údaje dle:[4]
Technické údaje
- Osádka: 2 (pilot a pozorovatel)
- Délka: 11,52 m
- Rozpětí: 15,52 m
- Výška: 3,35 m
- Nosná plocha: 60,0 m²
- Prázdná hmotnost: 580 kg
- Vzletová hmotnost: 855 kg
- Pohonná jednotka: 1 × vzduchem chlazený osmiválcový vidlicový motor Renault 8B
- Výkon pohonné jednotky: 70 hp (52 kW)
Výkony
- Maximální rychlost: 95 km/h
- Výdrž: 3 hodiny 15 min
- Dostup: 4000 m
- Stoupavost: 15 m/min
Výzbroj
Odkazy
Poznámky
- ↑ ~ Dlouhorožec„“ či „dlouhorohák“.
- ↑ Kromě původních 2 strojů některé zdroje zmiňují získání dalších až 6 v době první světové války, užívaných jako cvičné.[3]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Farman M.F.7 na německé Wikipedii.
- ↑ Opdycke 1999, s. 125.
- ↑ a b c d e f Davilla a Soltan 1997, s. 222.
- ↑ a b c d e f g Davilla a Soltan 1997, s. 221.
- ↑ Davilla a Soltan 1997, s. 219, 222.
Literatura
- In: ALLES-FENANDEZ, Peter. Flugzeuge von A bis Z. Koblenz: Bernard & Graefe, 1989. ISBN 3-7637-5905-0. Svazek 2. (německy)
- DAVILLA, Dr. James J.; SOLTAN, Arthur, 1997. French Aircraft of the First World War. Mountain View, CA: Flying Machines Press. Dostupné online. ISBN 978-1891268090. Kapitola Maurice Farman M.F.7, s. 219–222. (anglicky)
- OPDYCKE, Leonard E., 1999. French Aeroplanes Before the Great War. Atglen, PA: Schiffer Military History. ISBN 0-7643-0752-5. Kapitola MF7, s. 125. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Farman MF.7 na Wikimedia Commons
- Farman MF.7 Longhorn na www.valka.cz