Maur (Švýcarsko)

Maur
Maur – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 478 m n. m.
Časové pásmo UTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
Stát ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Kanton Curych
Okres Uster
Maur
Maur
Maur, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 14,77 km²[1]
Počet obyvatel 10 148 (2017)[2][3]
Hustota zalidnění 687,1 obyv./km²
Správa
Oficiální web www.maur.ch
Telefonní předvolba 044
PSČ 8124
Označení vozidel ZH
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maur je město v kantonu Curych ve Švýcarsku. Žije zde přibližně 10 tisíc[2][3] obyvatel.

Geografie

Západní část Mauru

Území obce se rozkládá od západního břehu jezera Greifensee až po vrchol masivu Pfannenstiel mezi Pfannenstielem (852 m n. m.) na jihu a Wassbergem (728 m n. m.) na severu. Výškový rozdíl mezi jezerem a Pfannenstielem činí téměř 400 metrů.

Kopcovité území obce je z přibližně jedné čtvrtiny pokryto lesy a z přibližně poloviny poli a pastvinami. Vesnice jsou převážně tvořeny rodinnými domy. Jezero s přístavištěm lodí, koupalištěm a Pfannenstielem je oblíbeným cílem výletů a túr. Břehy jezera Greifensee, které jsou chráněnou přírodní rezervací, nejsou zastavěné, což přispívá k venkovskému vzhledu obce navzdory její blízkosti k městu Curych.

Břehy jezera Greifensee jsou ploché. Niva je nejširší u obce Maur a směrem na sever se výrazně zužuje. Svah, který navazuje na nivu, je téměř celý zalesněný. Následují rovnější části, na kterých se rozkládají vesnice a pole na vrších (Binz, Ebmatingen a Aesch). Kopce pohoří Pfannenstiel jsou nahoře ploché a z větší části zalesněné. Potoky, které odvodňují Greifensee, jako Dorfbach a Aschbach, mají jen malý průtok.

Sousedními obcemi jsou Fällanden, Mönchaltorf, Egg, Herrliberg, Küsnacht, Zumikon, Zollikon a město Curych.

Historie

Letecký pohled (1931)

První kostel byl postaven kolem roku 700 (jedná se o jeden z nejstarších kostelů v kantonu Curych). Z této doby bylo objeveno také několik hrobů: pohřebiště u Aeschu a několik hrobů pod dnešním kostelem. Maur byl v té době místním správním a hospodářským centrem centrálního královského dvora v Curychu. Maur byl poprvé písemně zmíněn ve druhé polovině 9. století ve velkém rotulu Grossmünstera v Curychu, který uváděl seznam jeho majetků podléhajících dani na počátku 9. století. Se založením kláštera Fraumünster v Curychu Ludvíkem Pobožným získal Maur kolem roku 830 novou paní, což však brzy vedlo k sporům. Jak je zaznamenáno ve velkém Rotulu, v rozhodčím nálezu biskupa z Kostnice z roku 946 bylo potvrzeno, že Maur, Ebmatingen a Binz musí platit daně Grossmünsteru.[4]

Klášter Fraumünster poté jmenoval správce, který se staral nejen o správu statku, ale také vykonával nižší soudní pravomoc. Kromě toho mu náleželo právo první noci, které bylo písemně zaručeno v listině z roku 1543 a podle kterého mohl strávit svatební noc s každou nevěstou z obce. Toto právo je v celém německy mluvícím prostoru doloženo pouze v listině pro Hirslanden a Stadelhofen. Historici však nevěří, že správce toto ius primae noctis skutečně využíval. Ženich mu totiž mohl zaplatit náhradu, kterou interpretují spíše jako kompenzaci za nádobí, dřevo a vepřové maso, které správce a jeho žena museli přispět na svatební hostinu, než jako náhradu za ušlou zábavu.[5]

Správce z Mauru byl brzy zařazen mezi občany a později mezi rytíře (šlechtice) města Curychu. Meier sídlil na hradě Maur, který byl v té době pravděpodobně jednoduchou obytnou věží.

Na počátku 14. století nahradila klášterní správu soudní moc Maur v rámci panství Greifensee. Správní obvod Ebmatingen byl naopak od staré curyšské války v rukou nejstaršího starosty města Curychu. Soudce také vedl obecní shromáždění a zastával tak vedoucí roli. Soudní panství Maur patřilo od roku 1424 do roku 1629/52 rodině Aeppli a po několika rodinách v Curychu od roku 1749 do roku 1775 slavnému rytci Davidu Herrlibergerovi. O posledně jmenovaném se říká, že panství koupil pouze proto, aby si zvýšil prestiž. Jako soudce prý nebyl příliš úspěšný a měl různé spory s vesničany a farářem. V roce 1775 prodal soudní pravomoc Heinrichu Zollingerovi, farmáři z Uessikonu. Ten měl zájem především o pozemky a soudní práva prodal městu Curych. Maur se tak stal součástí městské republiky Curych.[4]

Maur měl v té době hospodu, dva mlýny u vesnického potoka, lázeňský dům a od roku 1604 řeznictví. Dnešní kostel pochází z 16. století. Další mlýny vznikly v Uessikonu v 16. století a na krátkou dobu také v Aesch v 19. století. Ve starém mlýně v Mauru je dnes umístěno místní muzeum.[5]

Od roku 1628 existuje v Mauru stálá škola. Necelých dvacet let poté byla v Aesch založena škola, kterou do roku 1660 navštěvovaly také děti z Ebmatingenu. Uessikon získal oficiální a stálou školu až v roce 1772. V roce 1729 získal Maur vlastní školní budovu, v roce 1781 vznikla v Uessikonu druhá školní budova obce. V roce 1772 uměla správně číst pouze asi třetina školáků – počítání se neučilo.[5]

V roce 1798 se Maur stal politickou obcí v rámci Helvétské republiky. Místní a občanské obce v jednotlivých vesnicích však existovaly ještě více než 100 let. Starostou obce byl podsoudní úředník volený radou města Curychu.[5]

V 19. století prošla Švýcarsko hlubokými politickými a sociálními změnami, které ovlivnily i život v Mauru. Po založení moderního spolkového státu v roce 1848 byla dále rozšiřována spolková struktura, což posílilo samostatnost obcí. V této době se i v Mauru vyvinuly místní správní struktury a obec převzala stále více úkolů v oblasti vzdělávání, sociální péče a infrastruktury.[5]

Z ekonomického hlediska byl Maur, stejně jako mnoho venkovských obcí, ovlivněno zemědělstvím. Na rozdíl od jiných obcí, které v 19. století prošly pomalou strukturální změnou, Maur nebyl zachvácen industrializací – řemesla a menší živnosti zůstaly vedlejšími činnostmi, ale mnoho obyvatel se věnovalo domácí práci, zejména tkaní hedvábí. Zavedení všeobecné školní docházky a rozvoj veřejného školství vedly ke zlepšení vzdělání obyvatelstva, což bylo patrné i v Mauru. V polovině 19. století byly ve všech částech obce postaveny nové školní budovy nebo zakoupeny stávající budovy.[4]

Obyvatelstvo

Reformovaný kostel
Vývoj počtu obyvatel[4]
Rok 1798 1836 1910 1950 1970 1990 2001 2009 2010 2018
Počet obyvatel 1623 2133 1421 1577 3943 6979 9061 9261 9517 10 204

Podíl cizinců (obyvatel s trvalým pobytem bez švýcarského občanství) činil v roce 2024 22,7 % (2469 osob).[6]

Náboženství

Maur se nachází v převážně reformovaném kantonu Curych (24,5 % oproti 22,9 % římskokatolického obyvatelstva), čemuž odpovídá i zastoupení církví v obci. V roce 2022 se k evangelické reformované církvi hlásilo 31,2 % obyvatel, k římskokatolické 21,4 % a 47,4 % obyvatel mělo jinou nebo žádnou konfesní příslušnost.[7]

Hospodářství

Obec byla dlouhou dobu stranou od významných dopravních tahů. Bez železnice a bez vodnatých potoků se v obci nemohla uchytit žádná průmyslová výroba. Dosud je zemědělství vedle několika malých služeb a řemeslných podniků významným zaměstnavatelem. Čtyři pětiny pracujících si vydělávají na živobytí mimo obec, převážně ve městě Curych a v okolních obcích. Počet dojíždějících, kteří bydlí v Mauru a pracují mimo obec, je dvakrát vyšší než počet osob, které v Maur pracují.

Ve studiu Powerplay v Mauru nahrávaly desky a CD téměř všechny významné švýcarské hudební skupiny a mnoho mezinárodních kapel, například Bee Gees, Europe a další.[8]

Doprava

Parník Greif na jezeře Greifensee

Trať Forchbahn S18 Zürich Stadelhofen – Forch – Esslingen systému příměstské železnice S-Bahn Zürich spojuje za 20 minut část obce Mauremer Aesch (a Scheuren) s městem Curych.

Z Maur jezdí lodní spojení do Niederusteru. Vesnice Uessikon není napojena na veřejnou dopravu.

Osobnosti

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maur na německé Wikipedii.

  1. Arealstatistik Standard - Gemeinden nach 4 Hauptbereichen. Federální statistický úřad. Dostupné online. [cit. 2019-01-13].
  2. a b Dostupné online.
  3. a b Dostupné online.
  4. a b c d AEPPLI, Felix. Maur [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2008-08-22 [cit. 2025-07-12]. Dostupné online. (německy) 
  5. a b c d e AEPPLI, Felix. Geschichte der Gemeinde Maur. Maur: Gemeinde Maur, 1979. (německy) 
  6. Gemeindeporträts. Maur. Bevölkerung, Ausländeranteil [online]. Kanton Zürich [cit. 2025-07-12]. Dostupné online. (německy) 
  7. Gemeindeporträt - Konfession [online]. Kanton Zürich [cit. 2025-07-12]. Dostupné online. (německy) 
  8. GERNANDT, Alex. "The Final Countdown": Sänger Joey Tempest über den Europe-Welthit [online]. Spiegel, 2016-12-31 [cit. 2025-07-12]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

Zdroj