Matyáš Kalina z Jähensteinu

Rytíř, univ. profesor JUDr.
Matyáš Kalina z Jäthensteinu
Narození 10. ledna 1772
České Budějovice
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 6. ledna 1848 (ve věku 75 let)
Zvíkovec
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Povolání pedagog, spisovatel, archeolog, entomolog, historik, právník a učitel
Zaměstnavatel Univerzita Karlova
Ocenění nobilitace - rytířský stav 1836
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Matyáš Kalina z Jäthensteinu, též z Jaetenštejnu či z Jähensteinu (10. leden 1772 České Budějovice[1] – 6. leden 1848 Zvíkovec[2]) byl český právník a archeolog, děkan právnické fakulty UK a autor prvního systematického soupisu a mapy archeologických památek na území Čech.[3]

Život

Narodil se do významné budějovické měšťanské rodiny. Jeho otec byl městským radním, který si svůj přídomek „Jäthenstein“ odvodil od rodného příjmení své ženy (Jäthová). Používal jej pak i Matyáš. Ten po budějovickém gymnáziu vystudoval na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze filozofii a práva. Na právnické fakultě potom v letech 1800–1802 přednášel a roku 1819 zde také zastával funkci děkana. Až do roku 1845 byl zemským advokátem. Od roku 1822 byl dopisujícím a od 1828 řádným členem c. k. vlastenecko-hospodářské společnosti.[4]

Od roku 1818 byl členem Královské české společnosti nauk, kde zastával čelné funkce (vykonával funkci ředitele a v letech 1831–1839 byl jejím sekretářem), a od roku 1834 též členem Společnosti Národního muzea a jejího Archeologického sboru. Česky však příliš neuměl. Své statky Zvíkovec u Křivoklátu a Suchdol u Sedlčan spravoval v duchu pokrokových osvícenských metod. O hospodaření napsal také pojednání pro c. a k. Patriotickou hospodářskou společnost, jíž byl činným členem. Zabýval se mj. životem českého ekonoma Michaela Seidla (1767-1842). Byl také jmenován konzistorním radou arcibiskupa Leopolda Chlumčanského a jako správce jeho závěti byl zřizovatelem prvních reálných škol v Čechách. Roku 1836 byl během královské korunovace pasován na rytíře[3] a o dva roky později se stal členem českého zemského sněmu.[5]

Archeologická činnost

O archeologii přednášel ve společnosti nauk již od roku 1818, ale nejvíce se jí věnoval v první polovině 30. let. Roku 1835 objevil ve sklepě pražského novoměstského domu čp.800/II na Koňském trhu první pravěkou keramickou nádobu. Dále kopal na domnělých pohanských návrších v pražském okolí. Výsledky pak shrnul v knize Böhmens heidnische Opferplätze z roku 1836, doplněné o archeologickou mapu Čech. Jde o první knihu věnovanou české archeologii. Prováděl také další výkopy ve Slaném, v Hradišti nad Březinou, v Libušíně a v Češově a zkoumal i mohyly u Břas. Při archeologických průzkumech spolupracoval se zvíkoveckým farářem, svým přítelem Václavem Krolmusem. Připravovaná kniha o hradištích v Čechách, ke které shromažďoval materiál, se měla stát prvním monotematickým zpracováním archeologických lokalit v Čechách. K její realizaci se však již nedostal, protože 6. ledna 1848 na svém statku ve Zvíkovci u Rokycan zemřel. V archeologické praxi se jako první pokoušel o využití chemie k interpretaci nálezů. Vytvořil archeologickou sbírku, která po jeho smrti rozšířila sbírku Národního muzea.[3]

Přírodověda a zdravověda

Kromě archeologie se věnoval v širokém osvícenském záběru také přírodním vědám, například napsal pojednání o zdravé výživě a prospěšnosti brambor, o hospodářském významu pěstování bource morušového pro výrobu hedvábí v Čechách, nebo o počátcích karlovarského lázeňství.

Rodina Kalinů měla rodinnou hrobku na Olšanských hřbitovech, hrob II-8, a podle Jeronyma Lányho zde měl být pohřben i Matyáš,[6] nejspíš je ale pohřben na hřbitově ve Zvíkovci.[7]

Dílo

  • Nachrichten über böhmische Schriftsteller und Gelehrte, deren Lebensbeschreibungen bisher nicht bearbeitet sind : als Materialien für ein Lexikon böhmischer Schriftsteller und Gelehrten. Prag 1819-1827
  • Carlsbad avant et sous Charles IV, Prague 1835
  • Böhmens heidnische Opferplätze, Gräber und Alterthümer, Praha, 1836
  • Der weiße Maulbeerbaum und die auf ihn begründete Seidenzucht: für die meisten Gegenden Böhmens als eine reichliche Rente für den Grundbesitzer, als ein neuer ausgiebiger Erwerbszweig für den unbefelderten Landmann und Städter betrachtet. Praha 1836
  • Einige wohlfeile und dabei gesunde Nahrungsmittel, welche bei der im heurigen Jahre in Böhmen unausgiebigen Kartoffel-Ernte Berücksichtigung verdienen. Prag 1843

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. ↑ a b c SKLENÁŘ, Karel; SKLENÁŘOVÁ, Zuzana. Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Redakce Hana Petrová. Praha: Libri, s.r.o., 2005. ISBN 80-7277-253-8. S. 274. 
  4. ↑ VOLF, Miloslav a Československé zemědělské muzeum (Praha, Česko). Významní členové a spolupracovníci Vlastenecko-hospodářské společnosti v království Českém: (k 200. jubileu založení VHS). Praha: Ústav vědeckotechnických informací, 1967. s. 69. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:7af2db73-a3a9-42b7-a874-869b1bc335e8
  5. ↑ -ms-. Po Olšanských hřbitovech. Prokopské listy. Květen 2007, čís. 172, s. 8. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  6. ↑ Szabo, Miloš. Pražské hřbitovy: Olšanské hřbitovy I. & II. Praha 2010. ISBN 978-80-7277-442-5. S. 149-150.
  7. ↑ https://www.zvikovec.cz/historie%2Dmestyse/d-1002/p1=1121

Literatura

  • SKLENÁŘ, Karel: Počátky české archeologie v díle Matyáše Kaliny z Jähensteinu in Sborník Národního Muzea 30, 1976, s. 1-136
  • SKLENÁŘ, Karel: Archeologie a pohanský věk Praha 2000, s. 167-181

Externí odkazy

Zdroj