Matyáš z Arrasu

Matyáš z Arrasu
Busta Matyáše z Arrasu v triforiu pražské katedrály
Busta Matyáše z Arrasu v triforiu pražské katedrály
Narození 1290?
Arras, Znak Francouzského království Francie
Úmrtí 1352
Praha, Čechy
Místo pohřbení katedrála svatého Víta
Národnost Francouz
Povolání architekt, stavitel, kameník
Hnutí gotika
Významná díla Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha v Praze
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Matyáš z Arrasu (francouzsky Mathieu d’Arras, 1290?, Arras – 1352, Praha) byl francouzský architekt, stavitel a kameník. Byl prvním stavitelem katedrály sv. Víta v Praze a položil základy katedrální architektury v Čechách.

Své dílo na stavbě katedrály sv. Víta nedokončil. Po jeho smrti v roce 1352 převzal roku 1356 stavební huť i rozestavěné stavby mladý stavitel Petr Parléř, který původní návrhy upravil. V katedrále upomínají na Matyáše z Arrasu jeho busta v triforiu vysokého chóru a fragment náhrobní desky, nalezený roku 1928 v severním rameni chórového ochozu.

Matyáš z Arrasu se mimo jiné podílel i na projekčních pracích nového Kamenného mostu, Nového Města pražského a kostela Matky Boží před Týnem.

Život

Matyáš z Arrasu se narodil v roce 1290 v severovýchodní Francii ve městě Arras. O jeho narození, dětství a mládí není příliš známo. Ve zralém věku na začátku čtyřicátých let 14. století, pracoval u papežského dvora v Avignonu, patrně jako člen huti severofrancouzského mistra Jeana de Louvres.[1][2] Působil zde jako kameník a stavitel. Tehdy byl Matyáš již slavný a při stavbách uplatňoval své velké vzory, kterými byly díla Jeana Dechampse a jeho syna – gotické katedrály ve městech jižní Francie, v Rodez, Narbonne a v Toulouse.

Právě v Avignonu se s ním během svého pobytu seznámil mladý moravský markrabě Karel IV. Velmi obdivoval jeho stavby a vyzval jej k vybudování nového reprezentativního chrámu pro pražské arcibiskupství na pražském Hradě. Bylo to v roce 1342 a Matyášovi tehdy bylo přes padesát dva let. Nabídku přesto přijal.

Katedrála svatého Víta

Zadní část katedrály sv. Víta, která je dílem Matyáše z Arrasu

Matyáš z Arrasu plánoval stavbu katedrály dva roky. Navrhl ji ve stylu jihofrancouzských gotických katedrál v Rodezu a Narbonne. Karel IV. ustanovil Matyáše mistrem stavební huti a stavitelem katedrály. Matyáš tak na Hradčanech založil vlastní stavební huť. Stavba katedrály začala v roce 1344 po jeho příjezdu do Prahy spolu s královskou družinou Karla IV.

Dne 21. listopadu 1344 Jan Lucemburský položil základní kámen katedrály sv. Víta v souvislosti s povýšením pražského biskupství na arcibiskupství. Přítomni byli dva z králových synů Karel IV. a Jan Jindřich, také pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic.

Matyáš z Arrasu stavbu zahájil východním kněžištěm, aby se co nejdřív mohly

Pískovcová náhrobní deska Matyáše z Arrasu ve svatovítské katedrále

sloužit mše. V chóru ve tvaru podkovy zbudoval osm kaplí se shodným půdorysem a závěr chóru s arkádami až po triforium. Celek je střízlivý a prostý. Na jihu započal stavbu kaple svatého Kříže, která byla zprvu umístěna samostatně mimo rozestavěnou část katedrály.

Matyáš z Arrasu pracoval na katedrále osm let. V roce 1352 ve svých dvaašedesáti letech umírá. Je pohřben v katedrále sv. Víta, kde má i pískovcovou náhrobní desku.

Pro nedokončenou katedrálu hledal Karel IV. nástupce a podařilo se mu to až po čtyřech letech. Byl jím mladý teprve třiadvacetiletý Petr Parléř, který se narodil ve Švábském Gmündu a pocházel z významného stavitelského rodu. Od roku 1356 převzal vedení stavby.

Další stavby

Karel IV. se s Matyášem z Arrasu radil i nad plány Nového Města pražského a Týnského chrámu.[3] Plány byly promyšlené, protože si Karel IV. vzal za vzor hlavní město Svaté říše římské a Jeruzalém. Byly navrženy rovné ulice, náměstí, kostely, hradby a brány, které dosud tvoří základ pražského města.

Při stavbě města šlo Karlu IV. o křesťanskou mystiku a symboliku. Při pohledu z výšky je dobře vidět pět kostelů tvořících pravidelný kříž, který je orientován ke starému královskému sídlu na Vyšehradě. Těchto pět kostelů vytvářejících kříž mělo přinést městu velké požehnání. Jde o kostel Panny Marie a Emauzský klášter (založený 1347), kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého s klášterem na Karlově (1350), kostel sv. Kateřiny (1355), kostel Zvěstování Panny Marie Na trávníčku (1360) a kostel sv. Apolináře (1362).   

Významná díla

Odkazy

Reference

  1. ↑ Encyklopedie českého výtvarného umění. Příprava vydání dr. Emanuel Poche. Praha: Academia, 1975. S. 301. 
  2. ↑ FLEYBERK, Jiří. Přemožitelé času sv. 15. Příprava vydání Milan Codr. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1989. Kapitola Matyáš z Arrasu, s. 111–115. 
  3. ↑ Matyáš z Arrasu. Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2020-03-22 [cit. 2022-10-20]. Dostupné online. 

Literatura

  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 450. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 1. sešit : A. Praha: Libri, 2004. 155 s. ISBN 80-7277-215-5. S. 126. 

Externí odkazy

Zdroj