Matouš Béňa

Matouš Béňa
Narození 1. října 1861
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství Brodek u Přerova
Úmrtí 18. března 1944 (ve věku 82 let)
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava Olomouc
Povolání spisovatel
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Matouš Béňa (1. října 1861 Brodek u Přerova[1] – 18. března 1944 Olomouc)[2] byl český (moravský) spisovatel.

Život

Pokřtěn byl jako Matheus Benia. Narodil se v rodině rolníka (půlláníka) Františka Beni (1851–??) a jeho manželky Antonie, rozené Bartoníkové.[1] (V početné rodině byli při sčítání obyvatel v roce 1880 zaznamenáni rodiče, prarodiče a pět dětí. Matouš Béňa zde byl uveden jako „učitel dětí“.[3])

Vystudoval učitelský ústav v Příboře a v roce 1881 se stal učitelem ve Velké nad Veličkou. Dále byl ředitelem školy v Suchově, kde okolo sebe soustředil skupinu kulturních nadšenců nazývanou Súchovská republika.[4] Členem této společnosti byl i malíř Joža Úprka[5] či spisovatel Otakar Bystřina.

V roce 1888 odešel do Blatničky. (Během Béňova působení v Blatničce byl zaznamenán i jeho zájem o archeologii. Vlasteneckému spolku musejnímu v Olomouci věnoval dvě pravěké kamenné sekyry, lidově nazývané „hromové kameny“, které lidé uchovávali v domácnostech.[6]) Zde se oženil, ale ze dvou dcer jedna zemřela a po pětiletém manželství zemřela i jeho žena. Oženil se podruhé, ale toto manželství se brzy rozpadlo.

Poté, co prodal svůj majetek, odjel Matouš Béňa do Petrohradu. V době pobytu v Rusku (v roce 1898) obdržel od Svatoboru stipendium 150 zlatých na cestování po Rusku.[7] O prvních dojmech z Ruska zveřejnil článek v dubnovém čísle roku 1898 časopisu Květy. Po návratu z Ruska učil v Kunčicích pod Ondřejníkem a od roku 1901 v Ostravici.[8] Po neshodách se školskými úřady byl předčasně penzionován a s dcerou odešel do Vídně, kde setrval delší dobu, na Moravu se vrátil před 1. světovou válkou.[p 1]

Po vzniku Československa se odstěhoval k dceři do Skalice, kde krátce učil na gymnáziu. Žil též v Javorníku, Strážnici a Luhačovicích. Závěr života prožil u dcery v Olomouci.[2]

Dílo

Inspirací pro Béňovo dílo bylo Slovácko, ať už popisoval své zážitky z učitelování, nebo místní život; část díla věnoval historii Slovácka.

Noviny a časopisy

Přispíval do řady deníků a časopisů – odborně do Časopisu Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci,[9] beletristicky např. do Zlaté Prahy[10] a jiných.

Knižní vydání

  • Z tichých vesniček (řada drobnokreseb; Hranice, Prokop Zapletal, 1897. Zobrazení exemplářů s možností jejich objednání)
  • Ze slovácké vísky (humoristický obrázek ze školy; Praha, nákladem vlastním 1911 a B. Kočí 1918)
  • Děti Slovácka – velké i malé (v Olomouci, R. Promberger, 1915)
  • Jano Šibenec, kurucký komandýr (historické črty; Olomouc, R. Promberger, 1917)
  • Skon upíra (dva příběhy; Pacov, Přemysl Plaček, 1919)
  • Zbojníci (historické drama z dob kuruckých ve IV jednáních; Uherská Skalica, J. Teslík 1920)
  • Cikáni (v Praze, B. Kočí, 1923)
  • Žalostiny (historické povídky a črty z bouřlivých dob jižní Moravy; Praha, B. Kočí, 1923)


Překlady

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Viz vídeňský adresář, od roku 1910,[1] naposledy je v adresáři uveden v roce 1913.[2]

Reference

  1. ↑ a b Matrika narozených, Brodek u Přerova 1815-1862, snímek 185, Záznam o narození a křtu
  2. ↑ a b SIROVÁTKA, Oldřich. Matouš Béňa. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. Svazek 1 A–G. S. 184–185.
  3. ↑ Sčítací operáty 1880, Brodek u Přerova č. p. 18, snímek 59
  4. ↑ Otakar Bystřina: Súchovská republika. Rozpravy Aventina. 9/1925–1926, s. 114–115. Dostupné online. 
  5. ↑ František Kretz: Joža Uprka. Zlatá Praha. 3. 11 1911, s. 81. Dostupné online. 
  6. ↑ Archaeologické zprávy... /Z Blatničky. Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci. 12/1898, s. 95–96. Dostupné online. 
  7. ↑ Svatobor.... Světozor. 3. 6. 1898, s. 346. Dostupné online. 
  8. ↑ C. k. zemská školní rada. Brněnské noviny. 2. 4. 1901, s. 2. Dostupné online. 
  9. ↑ Např. M. Béňa: Ze Súchova. Časopis Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci. 6/1888, s. 78–80. Dostupné online. 
  10. ↑ Např. M. Béňa: Pomsta (Z doby vpádu Tatarů a Turků na panství Strážnické). Zlatá Praha. 7/1912–1913, s. 75–78. Dostupné online. 

Literatura

Související články

Externí odkazy

Zdroj