Mastnoplodovité

Jak číst taxoboxMastnoplodovité
alternativní popis obrázku chybí
Mastnoplod Elaeocarpus hainanensis
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád šťavelotvaré (Oxalidales)
Čeleď mastnoplodovité (Elaeocarpaceae)
Juss., 1816
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mastnoplodovité (Elaeocarpaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu šťavelotvaré (Oxalidales). Zahrnuje asi 600 druhů ve 12 rodech. Zástupci čeledi jsou převážně stálezelené dřeviny se vstřícnými nebo střídavými jednoduchými listy a pravidelnými květy v bohatých květenstvích. Jsou rozšířeny v tropech téměř celého světa, místy přesahují i do mírného pásu. Mnohé druhy jsou těženy pro dřevo nebo jsou využívány v medicíně.

Popis

Zástupci čeledi mastnoplodovité jsou stálezelené nebo poloopadavé stromy nebo keře, výjimečně i byliny. Stromy mají často u paty kmene nápadné opěrné pilíře. Kůra je obvykle hladká, šedá a tenká. Ochlupení rostlin je složeno z jednoduchých jednobuněčných chlupů. Listy jsou jednoduché, nelaločnaté, celokrajné, většinou s palisty. Listy jsou vstřícné nebo střídavé, nezřídka však oboje na stejné větvi. Žilnatina je zpeřená nebo od báze trojžilná. Květy jsou pravidelné, převážně oboupohlavné, v úžlabních nebo vrcholových, obvykle bohatých květenstvích, zřídka jednotlivé. Kalich je složen ze 4 až 5 volných lístků. Korunní lístky jsou v počtu 4 nebo 5, volné nebo výjimečně srostlé na bázi, u některých zástupců rodu jehlovec (Sloanea) koruna chybí. Tyčinek je většinou mnoho, vyrůstají z povrchu terče zbytnělého receptákula. Semeník je svrchní, srostlý ze 2 až 4 plodolistů a s jedinou čnělkou. V každém plodolistu je 2 až 20 vajíček. Plodem je ostnitá nebo hladká tobolka, bobule nebo peckovice. Semena obsahují bohatý olejnatý endosperm a často mají míšek.[1][2][3]

  • Jehlovec Sloanea woolsii
    Jehlovec Sloanea woolsii
  • Plody Sloanea grandiflora
    Plody Sloanea grandiflora
  • Květy krinodendronu C. hookerianum
    Květy krinodendronu C. hookerianum

Rozšíření

Čeleď zahrnuje celkem 12 rodů a asi 600 druhů a vyskytuje se v tropech celého světa mimo kontinentální Afriky. V některých oblastech (Chile, Nový Zéland, Japonsko) přesahuje až do mírného pásu. Největší rody jsou mastnoplod (Elaeocarpus, 350 druhů v tropech Starého světa) a Sloanea (150 druhů, pantropický rod).[1][4]

Taxonomie

Čeleď Elaeocarpaceae byla v minulosti řazena do řádu slézotvaré (Malvales), vymykala se ovšem absencí některých morfologických znaků charakteristických pro čeledi tohoto řádu (slizové kanálky, pulvinus, dlanitá žilnatina aj.). V systému APG byla tato čeleď na základě molekulárních studií přeřazena do řádu šťavelotvaré (Oxalidales) a byla do ní vřazena čeleď Tremandraceae (rody Platytheca, Tetratheca a Tremandra). Rod Muntingia byl vyjmut a přeřazen společně s rody Dicraspidia a Neotesmannia do čeledi Muntingiaceae v rámci řádu slézotvaré (Malvales).[4]

Zástupci

Význam

Bobule druhu Aristotelia chilensis jsou v Chile používány k výrobě místního kvašeného nápoje a v medicíně. Stromy rodů jehlovec (Sloanea), mastnoplod (Elaeocarpus), krinodendron (Crinodendron) a aristotelie (Aristotelia) jsou těženy pro dřevo. Odvar z kůry jehlovců je používán v Belize při léčení horečky a cukrovky.[6][7]

Seznam rodů

Aceratium, Aristotelia, Crinodendron, Dubouzetia, Elaeocarpus, Peripentadenia, Platytheca, Sericolea, Sloanea, Tetratheca, Tremandra, Vallea[8]

Reference

  1. ↑ a b SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946. (anglicky) 
  2. ↑ GENTRY, A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0226289435. (anglicky) 
  3. ↑ BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. IV). Missouri: Timber Press, 1998. ISBN 0-915279-52-5. (anglicky) 
  4. ↑ a b STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  6. ↑ VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. 
  7. ↑ WAGERFUHR, R. Dřevo. Obrazový lexikon. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0346-7. 
  8. ↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj