Martin Urza

Martin Urza
Člen výboru Nevolte Urza.cz.
Úřadující
Ve funkci od:
20. července 2021
Předchůdce subjekt vznikl
Stranická příslušnost
Členství Nevolte Urza.cz. (od 2021)
Rodné jméno Martin Brejcha
Narození 4. června 1987 (36 let)
Plzeň
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Choť Tereza Urzová
Sídlo Praha 5
Alma mater Univerzita Karlova v Praze
Profese informatik, programátor, youtuber a učitel
Webová stránka www.urza.cz
Commons Martin Urza
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Urza, vlastním jménem Martin Urza[pozn. 1] (* 4. června 1987 Plzeň) je český anarchokapitalista, youtuber, publicista, učitel, programátor a bývalý podnikatel.[2] Patří k nejznámějším představitelům české libertariánské a anarchokapitalistické scény.[3][4][5] Své myšlenky prezentuje prostřednictvím veřejných přednášek, videí či podcastů. Napsal první českou knihu o anarchokapitalismu, jejíž vydání bylo financováno crowdfundingovou kampaní.[6][7][8][9] Je spoluzakladatelem českého a slovenského Ludwig von Mises Institutu a je také členem předsednictva spolku SvobodaUčení. S manželkou Terezou Urzovou založil spolek Svobodný přístav, který slouží k popularizaci anarchokapitalistických a libertariánských myšlenek.[10][11][12]

Život

Narodil se a vyrůstal v Plzni, kde vystudoval Gymnázium na Mikulášském náměstí. O politiku a dění ve společnosti se začal zajímat ve věku 11 let, názorově zastával pravicově-konzervativní politické postoje. Prostřednictvím bývalých spolužáků z gymnázia, kteří na vysoké škole studovali ekonomii, se dostal k rakouské ekonomické škole a anarchokapitalismu. Přivedlo ho k tomu též absolvování ekonomických předmětů během studia informatiky na Matematicko-fyzikální fakultě Karlovy univerzity. Než dosáhl 20 let, zastával libertariánské resp. minarchistické názory. Anarchokapitalistou se stal po tom, co půlrok pracoval na článku, ve kterém chtěl vyvrátit argumenty anarchokapitalistů. V průběhu práce však změnil názor.[13][14]

Během vysokoškolského studia se začal věnovat podnikání v oblasti výávoje softwaru, poté pracoval jako programátor a působil jako učitel informatiky na soukromém gymnáziu.[2][10]

Urza spoluzaložil a přispíval svými články na webové stránky Mises.cz, které jsou součástí aktivit spolku Ludwig von Mises Institut.[15]

Od roku 2016 působí v iniciativě Svoboda učení, která propaguje svobodné vzdělávání.[16]

V roce 2017 spolu se svou manželkou Terezou Sladkovskou založil spolek Svobodný přístav, který má za cíl šířit myšlenky anarchokapitalismu. Provozují YouTube kanál.[17]

Pořádá veřejné přednášky o anarchokapitalismu. Například v období od listopadu 2016 do března 2018 uvedl cyklus 19 přednášek o anarchokapitalismu v Paralelní polis.[18]

V roce 2022 začal působit jako učitel ve soukromé škole Ježek bez klece.[19]

Názory

Ústředními tématy, na která se Urza zaměřuje, je princip neagrese a s ním související konzistentní systém negativních práv (založených na vlastnickém právu) a posuzování fungování státu z etického pohledu.[20] Je propagátorem alternativního vzdělávání (např. domácí výuka, unschooling, svobodné školy, atd.), tradiční státním vzdělávacím systém vnímá jako prostředek indoktrinace obyvatelstva státní propagandou.[21][22]

Své názory zakládá na učení rakouské ekonomické školy. Vychází z axiomaticko-deduktivní metody, která pokládá za validní závěry odvozené dedukcí.[23] Za základní morální princip anarchokapitalismu dále pokládá právo na sebevlastnictví (vlastnictví vlastního těla), od kterého odvozuje právo na soukromé vlastnictví.[24]

Soukromý majetek podle něj vzniká spojením lidské práce a přírodních zdrojů, které byly původně prvotně přivlastněné (tzv. homestead principle). Princip neagrese pokládá za přirozené právo. Stát definuje jako monopol na (útočné) násilí.[25]

Na základě toho je možno Urzu zařadit k deontologickému anarchokapitalismu (opakem je konsekvencialistický anarchokapitalismus, který prosazuje své myšlenky na základě utilitarianistických argumentů, např. David D. Friedman).[24] Jeho názory ovlivnili například Ludwig von Mises, Murray Rothbard, Hans-Hermann Hoppe a Friedrich August von Hayek.[26]

Odmítá nastolení anarchokapitalismu náhlými reformami nebo revolucí.[27] Za přechodný způsob dopracování se ke svobodné společnosti pokládá postupnou, několik generací trvající deregulaci a privatizaci jednotlivých funkcí státu až po jeho úplný zánik.[28]

Kontroverze

Některé z názorů, které Urza zastává, jsou kontroverzní i pro velkou část libertariánů, například dobrovolné vstoupení do otroctví.[29]

Kritika

Urzovy radikální postoje bývají kritizovány jak z pravého, tak z levého politického spektra.[30]

Knihu Anarchokapitalismus: Stát je špatný sluha, ale zlý pán (2018) ve své recenzi kritizuje novinář Michal Kašpárek. Urzu kritizuje za naivitu a anarchokapitalismus by podle něj přinesl nové problémy, kterým se kniha dostatečně nevěnuje. Jednou ze zmíněných otázek, kterou se Urza podle Michala Kašpárka ve své knize dostatečně nezabývá, je pomoc těm, kteří o ni nemohou požádat, nebo zabránění tyranii bohatých nad nemajetnými. Dále poukazuje na to, že Urzův anarchokapitalismus by přinesl i mnoho byrokratických problémů. Například tím, že by i ulice byly v individuálním vlastnictví, chůze po chodnících by se stala byrokraticky náročnou záležitostí, protože ulice by byly chodcům přístupné pouze na základě smlouvy.[30] Urza na jeho recenzi zareagoval, navrhl vlastní řešení zmiňovaných problémů.[31]

Kritici také poukazují na ignorování ekonomické moci a jejích donucovacích prostředků, stejně jako ničivých dopadů na člověka, společnost a přírodu.[32]

Politika

V roce 2021 Urza založil s Terezou Urzovou politickou stranu se zkratkou Nevolte Urza.cz. a s plným názvem: „Urza.cz: Nechceme vaše hlasy; ke svobodě se nelze provolit. Odmítneme každou politickou funkci; nechceme totiž lidem nařizovat, jak mají žít. Máme jinou vizi. Jdeme jinou cestou — najdete ji na webu www.urza.cz.“

Dílo

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Svoji přezdívku používá jako mononym. Křestní jméno nepoužívám, v podstatě na něj ani neslyším. Všichni mi říkají Urza, i doma, tak u toho můžeme zůstat.[1]

Reference

  1. ↑ KOCIÁNOVÁ, Martina. Urza 1. díl: Stát se chová jako lupič. Bere nám 60 až 70 procent z toho, co vyděláme a pokud nezaplatíme, bude na nás uvalena exekuce, případně fyzické násilí [online]. Kupředu do minulosti, 2018-10-26 [cit. 2020-10-06]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b URZA, Martin. Kdo je Urza? [online]. [cit. 2020-10-06]. Dostupné online. 
  3. ↑ MIKA, Jindřich. Reprezentace anarchokapitalismu v českých médiích. dspace.cuni.cz. 2021-06-24. Dostupné online [cit. 2022-11-30]. 
  4. ↑ MIKOLÁŠ, Chromík. Pojetí svobody v anarchokapitalismu. , 2021 [cit. 2022-12-04]. . Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. . Dostupné online.
  5. ↑ ĎUĎÁK, Michal. Fungovanie trhu v anarchokapitalizme (bakalářská práce) [online]. Dostupné online. 
  6. ↑ Startovač. FeedIT [online]. [cit. 2022-11-30]. Dostupné online. 
  7. ↑ S.R.O, Minion Interactive. 1001% pro Anarchokapitalismus - Blog. Startovač [online]. [cit. 2022-01-23]. Dostupné online. 
  8. ↑ Rekordní částku vybrala kniha o společnosti bez státu. roklen24.cz [online]. [cit. 2022-11-30]. Dostupné online. 
  9. ↑ Vnucovat někomu násilím svobodu nelze, říká anarchokapitalista Urza. Studenta.cz [online]. 2018-04-23 [cit. 2022-11-30]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b FEREBAUER, Václav. Stát je legalizovaná mafie, tvrdí anarchokapitalista Urza [online]. iDnes.cz, 2018-04-02 [cit. 2020-10-06]. Dostupné online. 
  11. ↑ Vybral 2,7 milionu korun: Stát je, jako když mafie vybírá výpalné, všechny zákony bych zrušil. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-12-22 [cit. 2022-11-30]. Dostupné online. 
  12. ↑ SAMŠUKOVÁ, Eva; CHARVÁT, Jan. Vnucovat někomu násilím svobodu nelze, říká anarchokapitalista Urza [online]. Studenta, 2018-04-23 [cit. 2020-10-06]. Dostupné online. 
  13. ↑ Urza [online]. Svoboda učení [cit. 2021-01-26]. Dostupné online. 
  14. ↑ ONDŘEJ, Igor. Urza 1. díl: Stát se chová jako lupič. Bere nám 60 až 70 procent z toho, co vyděláme a pokud nezaplatíme, bude na nás uvalena exekuce, případně fyzické násilí [online]. 2018-10-26 [cit. 2022-11-30]. Dostupné online. 
  15. ↑ Mises.cz [online]. [cit. 2021-02-08]. Dostupné online. 
  16. ↑ Kdo je kdo ve Svobodě učení. www.svobodauceni.cz [online]. 2016-12-22 [cit. 2022-11-30]. Dostupné online. 
  17. ↑ O Svobodném přístavu. O Svobodném přístavu [online]. [cit. 2021-02-08]. Dostupné online. 
  18. ↑ Archivovaná kopie. www.paralelnipolis.cz [online]. [cit. 2021-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-22. 
  19. ↑ Gabriela a Urza s láskou ke svobodě a učení se. www.facebook.com [online]. [cit. 2022-11-30]. Dostupné online. 
  20. ↑ URZA, Martin. Anarchokapitalismus, díl třetí: Přirozené právo [online]. Urza.cz [cit. 2021-01-26]. Dostupné online. 
  21. ↑ URZA, Martin. Anarchokapitalismus, díl osmý: Školství [online]. Urza.cz [cit. 2021-01-26]. Dostupné online. 
  22. ↑ URZA, Martin. Anarchokapitalismus, díl osmý a 1/2: Školství a svoboda [online]. Urza.cz [cit. 2021-01-26]. Dostupné online. 
  23. ↑ URZA. Otevřený dopis ČT: Bankovkovi, díl Daně – nezaujatost. Mises.cz [online]. [cit. 2022-11-30]. Dostupné online. 
  24. ↑ a b URZA. Princip neagrese – Anarchokapitalismus (Urza.cz). Urza.cz [online]. [cit. 2022-11-30]. Dostupné online. 
  25. ↑ URZA. Definice – Definice pojmů. Urza.cz [online]. [cit. 2022-11-30]. Dostupné online. 
  26. ↑ URZA. Anarchokapitalismus, 11. Veřejná prostranství a svoboda slova. Mises.cz [online]. [cit. 2022-11-30]. Dostupné online. 
  27. ↑ Anarchokapitalismus. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-80-270-1648-8. S. 217. 
  28. ↑ Stát je legalizovaná mafie, tvrdí anarchokapitalista Urza. iDNES.cz [online]. 2018-04-02 [cit. 2022-11-30]. Dostupné online. 
  29. ↑ URZA, Martin. Svobodné otroctví [online]. Stoky svobodného přístavu, 2019-11-13 [cit. 2021-01-26]. Dostupné online. 
  30. ↑ a b Urzův Anarchokapitalismus je lhostejný k člověku i faktům. Finmag.cz [online]. [cit. 2022-10-31]. Dostupné online. 
  31. ↑ Anarchokapitalismus: Urza reaguje na Kašpárkovy recenze. Finmag.cz [online]. [cit. 2022-11-30]. Dostupné online. 
  32. ↑ Proč je anarchokapitalismus nebezpečná blbost [online]. [cit. 2022-10-31]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj