Gymnázium Plzeň, Mikulášské nám. 23

Gymnázium, Plzeň, Mikulášské nám. 23
Budova býv. II. české státní reálky, dnes gymnázium
Budova býv. II. české státní reálky, dnes gymnázium
Informace
Právní forma příspěvková organizace
Zřizovatel Plzeňský kraj
Datum založení 1906
Počet žáků 691[1]
Zaměstnanci
Ředitel Mgr. Petr Mazanec[2]
Zástupce Ing. Miroslav Radotínský, Mgr. Milan Pěchouček[2]
Poloha
Adresa Mikulášské náměstí 808/23, Plzeň, 326 00, Česko
Zeměpisné souřadnice 49°44′24″ s. š., 13°23′24″ v. d.
Identifikátory
IČO 49778145 (VR)
REDIZO 600009556
Oficiální web www.mikulasske.cz
Kód památky 100322 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Obory vzdělání
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gymnázium v Plzni na Mikulášském náměstí je střední škola v Plzeňském kraji. Tento vzdělávací ústav byl založen roku 1906 jako II. česká státní reálka v Plzni se sídlem nejprve v Železniční ulici a poté po výstavbě nové budovy roku 1913[3] na Mikulášském náměstí 23.

Historie

Druhá česká státní reálka Plzeň, 1923

V roce 1903 podala Plzeň žádost o zřízení druhé státní reálky. Tato žádost byla schválena v roce 1906 s tím, že počínaje školním rokem 1906/1907 bude každoročně otevřena jedna třída, aby se škola stala od školního roku 1912/1913 reálkou úplnou. Město přislíbilo věnovat škole pozemek na Mikulášském náměstí a vystavět zde do roku 1909 novou budovu.[4] Slavnost svěcení nové školní budovy se ale konala později, 22. února 1914.[5]

Během první světové války škola sloužila jako lazaret, během druhé světové války jako kasárna Luftschutzu. Jinak tu vždy byla střední škola – mezi válkami česká reálka, po válce střední všeobecně vzdělávací škola (SVVŠ, tzv. „jedenáctiletka“, resp. „dvanáctiletka“), od 1969 gymnázium – po válce až do roku 1990 nesla škola čestný název „Julia Fučíka“ podle komunistického novináře a bývalého žáka této školy.

Budova

Stavbu projektovali architekti Rudolf Kříženecký a Ferdinand Havlíček, sochařskou výzdobu vytvořili František Hergesell mladší a Josef Pekárek[6]

Jedná se o monumentální stavbu, kde se spojuje novobarokní styl s modernistickým pojetím. Budova má půdorys písmene „U“. 35 m vysoká věž na severozápadním nároží završuje vstupní rizalit s vestibulem, v severním křídle je tělocvična a školní aula (kaple sv. Jana Křtitele), k jižnímu křídlu je připojena patrová, původně obytná, budova na půdorysu „L“ a školní botanická zahrada.

V roce 2023 byla zahájena výstavba přístavby nové školní jídelny – výdejny jídel v prostorách části botanické zahrady školy. Dokončení stavebních prací je plánováno nejpozději do konce července 2024. [7] Záměr výstavby se setkal s nesouhlasem Klubu alpinkářů Plzeň, který v botanické zahradě dlouhá léta působí. Negativní stanovisko ke stavbě vyjádřilo například také Územní odborné pracoviště v Plzni Národního památkového ústavu. [8]

Výuka

Škola má kapacitu pro 765 studentů. Má celkem 23 tříd značených od A do F. Nabízí čtyřleté, šestileté a osmileté studium ve všeobecných třídách nebo ve třídách se zaměřením na matematiku a přírodní vědy. Přírodovědné třídy mají oproti třídám s obecným zaměřením více hodin matematiky, fyziky a chemie. [9][10] Žáci tříd s přírodovědným zaměřením jsou povinni vykonat zkoušku z jednoho přírodovědného předmětu.[9] Na škole pracuje 57 pedagogických pracovníků. Žáci školy jsou úspěšní v širokém spektru předmětových soutěží – to dokládá i 3. místo v kategorii gymnázií o nejúspěšnější školu v soutěžích, pořádanou Plzeňským krajem. [11]

Školní aktivity

Školní projekty

Škola je zapojena do dlouhodobé výměny studentů prostřednictvím programů AFS. Dále je dlouhodobým partnerem s Gymnáziem C. F. Gausse ve Schwandorfu a s Lyceem v Châteaubriant. S těmito partnery škola organizuje pravidelné výměnné pobyty. Gymnázium Plzeň, Mikulášské nám. 23 je fakultní školou Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.[12]

Studentské orgány

Studentský parlament je nejvyšší samosprávná organizace studentů Gymnázia, Plzeň, Mikulášské nám. 23. Pořádá například mezitřídní kvíz s učiteli Stupíz nebo šachový turnaj Stuchess. Dále každoroční burzu učebnic nebo mikulášskou nadílku.

Studentské projekty

Na škole funguje studentský časopis. Studenti vyššího gymnázia (Jakub Cízler a Daniel Pojhan) vedou nezávislý magazín Mikulášský deník, který od školního roku 2022/2023 vychází také každý měsíc v tištěné verzi.[13][14][15]

Názvy školy v průběhu její existence

  • 1906–1941: II. česká státní reálka v Plzni, Železniční ulice (1906–1914), Mikulášské náměstí 23 (1914–1918), Masarykovo náměstí (1918–1940)
  • 1941–1945: Realgymnasium in Pilsen, Nikolausplatz – Reálné gymnasium v Plzni, Mikulášské náměstí
  • 1945–1949: Státní reálné gymnasium v Plzni, Mikulášské náměstí
  • 1949–1953: Gymnasium v Plzni, náměstí Odborářů
  • 1953–1961: I. jedenáctiletá střední škola (od 27. 4. 1956 J. Fučíka), Plzeň, nám. Odborářů
  • 1961–1969: Střední všeobecně vzdělávací škola J. Fučíka, Plzeň, nám. Odborářů
  • 1969–1990: Gymnázium J. Fučíka, Plzeň, nám. Odborářů
  • od 1990: Gymnázium, Plzeň, Mikulášské nám. 23

Ředitelé školy

  1. Josef Strnad (1906–1914)
  2. František Bartoš (1914–1918)
  3. Bohumil Jirsík (1919–1921)
  4. Eduard Pleva (1921–1931)
  5. Josef Pelnář 1931–1950?
  6. Vojtěch Ježek (in memoriam – s účinností od 28. října 1944, popraven 13. dubna 1945 v Lipsku)[pozn. 1]
  7. Jaroslav Devetter (1950–1953)
  8. František Belšán (1953–1971)
  9. Jaroslava Fenclová (1971–1976)
  10. Hedvika Kosová (1976–1980)
  11. Jan Tíkal (1980–1982)
  12. Zdeněk Mírka (1982–1986)
  13. Olga Vrbíková (1986–1990)
  14. Věra Míková (1990–1996)
  15. Josef Trneček (1996–2012)
  16. Petr Mazanec (od 2012)

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Otec ekonoma Tomáše Ježka.

Reference

  1. ↑ https://www.mikulasske.cz/wp-content/uploads/2022/10/Vyrocni-zprava-2021_22.pdf
  2. ↑ a b https://www.mikulasske.cz/zakladni-data/
  3. ↑ Budova II. české státní reálky v Plzni | Objekty | Plzeňský architektonický manuál. pam.plzne.cz [online]. [cit. 2023-07-30]. Dostupné online. 
  4. ↑ Druhá česká státní reálka v Plzni. Plzeňské listy. 25. 8. 1906, s. 2. Dostupné online. 
  5. ↑ Slavnost svěcení nové budovy školní.... Český denník. 15. 2. 1914, s. 4. Dostupné online. 
  6. ↑ ČEPELÁK, Václav a kol.: Dějiny Plzně II : Od roku 1788 do roku 1918. Plzeň : Západočeské nakladatelství, 1967, str. 196.
  7. ↑ BLÁHA, Michal. Smlouva 26480851. Stavební práce, novostavba objektu: "Školní jídelna - výdejna". Hlídač Státu [online]. [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. 
  8. ↑ BOUDA, Pavel. Školní jídelna místo alpinek? Zahradě na Mikulášském náměstí v Plzni hrozí zánik. Plzeňský deník. 2023-07-20. Dostupné online [cit. 2024-02-16]. 
  9. ↑ a b Archivovaná kopie. www.mikulasske.cz [online]. [cit. 2019-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-11. 
  10. ↑ Archivovaná kopie. www.mikulasske.cz [online]. [cit. 2019-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-11. 
  11. ↑ Výroční zpráva o činnosti školy za školní rok 2022/2023 [online]. [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. 
  12. ↑ Seznam Fakultních škol MFF UK | Matematicko-fyzikální fakulta. www.mff.cuni.cz [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-11. 
  13. ↑ Archivovaná kopie. www.mikulasske.cz [online]. [cit. 2019-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-10-05. 
  14. ↑ Archivovaná kopie. mikulasskydenik.cz [online]. [cit. 2019-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-10-05. 
  15. ↑ Květnový výtisk Mikulášského deníku (2023). Mikulášský deník [online]. [cit. 2023-07-30]. Dostupné online. 

Literatura

  • Jubilejní almanach k 100. výročí Gymnázia v Plzni na Mikulášském náměstí, vydáno v květnu 2006, vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, ISBN 80-86898-89-X
  • Vratislav Preclík: Od Zborova k samostatnému demokratickému státu (Pořad na "Mikulášském" gymnáziu v Plzni 15. října 2008, uváděla předsedkyně Klubu TGM paní Věra Míková), in ČAS., časopis Masarykova demokratického hnutí, číslo 84, str.28-34, ročník XVI., prosinec 2008, registrace Ministerstva kultury ČR,č.7435, Registrace ISSN 1210-1648

Externí odkazy

Zdroj