Markéta Sambiria

Markéta Sambiria
Markéta Sambiria (1282)
Markéta Sambiria (1282)
Narození 1230
Německo
Úmrtí březen 1283 (ve věku 52–53 let)
Rostock
Místo pohřbení klášter Bad Doberan
Povolání královská choť
Choť Kryštof I. Dánský (od 1248)[1]
Děti Erik V. Dánský
Matylda Dánská[2]
Valdemar Christofsson[2]
Niels Christofsson[2]
Markéta Christofsdottir Dánská[2]
Rodiče Sambor Sambor a Matilda of Mecklenburg
Příbuzní Erik VI. Dánský, Kryštof II. Dánský, Richenza Dánská, Valdemar Eriksson[2], Markéta Dánská[2], Katherina Eriksdottir[2] a Elizabeth Eriksdottir[2] (vnoučata)
Funkce dánská královna choť (1252–1259)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Náhrobek Markéty Sambiria v klášterním kostele v Doberanu pocházející
z 13. století

Markéta Sambiria, přídomek Sprænghest (dánsky co kůň vyskočí), (1230–1234 – po 4. lednu 1282, Rostock) byla jako manželka dánského krále Kryštofa I. dánská královna v letech 1252–1282.

Biografie

Původ, mládí

Narodila se jako jedna z pěti dcer (jediný její bratr zemřel jako dítě) pomořanského vévody Sambora II. a jeho manželky Matyldy, dcery meklenburského vévody Bořivoje II.

V době jejího mládí došlo k ozbrojeným střetům mezi jejím otcem a jeho bratrem Svantopolkem II., a proto se dostalo Markétě vychování jinak vyhrazeného pro chlapce, k němuž náležela především jízda na koni a zacházení se zbraněmi. V holštýnských a pomořských pověstech je známá jako „Černá Greta“.

Manželství a potomci

V roce 1248 se provdala za dánského prince Kryštofa, který se v roce 1252 stal jako Kryštof I. dánským králem. Korunovace manželského páru se uskutečnila 25. prosince téhož roku v katedrále v Lundu. O několik let později byla na ni spolu s manželem uvalena klatba arcibiskupa, neboť král byl v konfliktu s církví.

Z manželství Markéty Sambiria a krále Kryštofa se narodily tři děti, syn a dvě dcery:

některé prameny však zmiňují ještě další tři – Nielse, Valdemara a Ingeborg.

Královna vdova

Když po Kryštofově smrti (29. května roku 1259) na trůn nastoupil jejich neplnoletý syn Erik Klipping, Markéta jeho jménem fakticky vládla. Jedním z jejích počinů během této doby byl ozbrojený útok na jižní Jutsko; v roce 1261 byla i se synem zajata, s pomocí vévody Albrechta Brunšvického však byli osvobozeni (je možné, že Markéta plánovala uzavřít s ním manželství).

Královna samostatně panovala v Estonsku, které dostala doživotně; od roku 1266 se titulovala paní Estonska.

Protože pozice Erika jako krále byla neustále ohrožena, kolem roku 1262 Markéta dosáhla svolení papeže k dědění trůnu v ženské linii. V případě Erikova skonu to mělo umožnit převzetí vlády jednou z jeho sester. V roce 1282 byla přinucena opustit Dánsko. Usadila se v Rostocku, kde v tamním klášteře sv. Kříže strávila poslední léta svého života. Podle legendy o založení tohoto kláštera přinesla ze své pouti do Říma kousek dřeva sv. Kříže a věnovala tuto relikvii klášteru. Zemřela zde někdy po 4. lednu roku 1282. Pohřbena byla v kostele cisterciáckého kláštera v Bad Doberanu, kde se na náhrobní desce dochovala kopie její dřevěné sochy ze 17. století, jež sem byla přenesena z rostockého kláštera.

Reference

  1. ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  2. ↑ a b c d e f g h Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Externí odkazy

Dánská královna
Předchůdce:
Mechtylda Holštýnská 		1252–1282
Markéta Sambiria 		Nástupce:
Anežka Braniborská

Zdroj