Kryštof II. Dánský

Kryštof II. Dánský
Narození 29. září 1276
Úmrtí 2. srpna 1332 (ve věku 55 let)
Sorø
Místo pohřbení Klášter Sorø
Povolání panovník
Nábož. vyznání katolicismus
Choť Eufemie Pomořanská[1]
Děti Erik Dánský[2]
Ota Lollandsko-Estonský
Valdemar IV. Dánský
Markéta Dánská[2]
Anežka Dánská[2]
Hedvika Dánská[2]
Rodiče Erik V. Dánský a Anežka Braniborská
Rod Estridsenové
Příbuzní Markéta Dánská, Richenza Dánská, Erik VI. Dánský a Jan III. Holštýnský (sourozenci)
Niels Eriksen Løvenbalk (vnuk)
Funkce dánský král (1320–1326)
dánský král (1329–1332)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kryštof II. Dánský (29. září 12762. srpna 1332) byl dánský král v letech 13201326 a 13291332. Je považován za jednoho z nejhorších panovníků v historii této země.

Biografie

Původ a mládí

Náhrobek krále Kryštofa II. a jeho manželky Eufemie Pomořanské v Sorø.

Kryštof II. se narodil jako syn dánského krále Erika Klippinga a jeho manželky Anežky Braniborské (zm. 1304), dcery braniborského markraběte Jana I. (jejím druhým nanželem se po smrti Erika Klippinga stal Gerhard II. Šlesvicko-Holštýnský). Jeho starším bratrem byl Erik Menved.

Již v roce 1315 musel Kryštof prchnout ze země, neboť vyšly najevo jeho snahy o získání trůnu. Přesto po smrti svého staršího bratra, krále Erika Menveda (13. listopadu 1319), který ještě na smrtelné loži varoval před tím, aby mu byla předána vláda, se v roce 1320 stal – jako jediný právoplatný následník – panovníkem zadlužené a vnitřními rozpory zmítané země. Aby toho dosáhl, musel podepsat závazek, kterým většinu reálné vlády předal do rukou bohaté šlechty a biskupů, a zavázal se splatit dluhy vzniklé za Erika Menveda.

Svými značnými aktivitami v severním Německu si Kryštof zajistil silný politický vliv. Získání pozice leníka bylo však tak nákladné, že král musel (nelegálně) stanovit v zemi nové daně. Vedlo to ke vzpouře a povstání v Jutsku a na ostrově Fyn. V té situaci roku 1326 se musel Kryštof opět zachránit útěkem z Dánska. Přes obrovskou půjčku a ozbrojený pokus se navrátit král odpor nepřekonal a musel se vrátit do Německa; jeho vláda byla přerušena na tři roky. Na trůn dočasně nastoupil jedenáctiletý Valdemar III.

V roce 1329 využiv neshod mezi jinými uchazeči o vládu se Kryštof vrátil na trůn. Byl však králem pouze podle jména, reálnou vládu nikdy nezískal – ta zůstala v rukou věřitelů (především holštýnských hrabat Gerharda a Johanna) – a nezbavil se ani svého obrovského dluhu.

Po Kryštofově smrti 2. srpna 1332 započalo v Dánsku 8 let trvající bezvládí (interregnum), v historické literatuře zvané dobou Gerharda a Johanna.

Manželství a potomci

Před rokem 1307 se oženil s Eufemií Pomořanskou, dcerou pomořanského knížete Bohuslava IV. Z jejich manželství vzešlo šest potomků, jen tři se však dožili dospělosti:

Král Kryštof II. zemřel 2. srpna 1332. Byl pochován po boku své manželky v klášterním kostele cisterciáckého kláštera v Sorø, kde se zachoval jejich náhrobek.

Reference

  1. Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  2. a b c d Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Externí odkazy

Předchůdce:
Valdemar III. Dánský
Znak z doby nástupu Norský král
13291332
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Valdemar Atterdag
(po 8 letech bezvládí)

Zdroj