Marie Anna z Hohenfeldu

Marie Anna z Hohenfeldu
Narození	20. března 1768 Linec
Úmrtí	2. dubna 1848 (ve věku 80 let) Vídeň
Místo pohřbení	Schwarzenberská hrobka v Orlíku nad Vltavou
Choť	Antonín I. Esterházy z Galanty (1785–1794) Karel Filip ze Schwarzenbergu (od 1799)
Děti	Bedřich Karel ze Schwarzenbergu Karel II. Filip ze Schwarzenbergu Edmund Leopold ze Schwarzenbergu
Rodiče	Otto František z Hohenfeldu a Marie Anna Stainová z Jettingenu
Příbuzní	Marie Karolína z Hohenfeldu (sestra)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Anna Terezie z Hohenfeldu (německy Maria Anna von Hohenfeld / Fürstin von Schwarzenberg, 20. března^[1] nebo 20. května^[2]1768/2. května 1767 Linec – 2. dubna 1848 Vídeň^[3]) byla rakouská šlechtična z hraběcího rodu Hohenfeldů, provdaná kněžna Esterházyová z Galanty a ve druhém manželství kněžna ze Schwarzenbergu.

Narodila se jako dcera hraběte Otty Františka z Hohenfeldu a jeho manželky Marie Anny, rozené baronky ze Stein-Jettingenu.

Bylo jí asi 20 let, když se Evropou přehnaly hrůzy Francouzské revoluce. Její první manželství s o 30 let starším knížetem Esterházym, jehož byla druhou manželkou, nebylo příliš šťastné a po jeho smrti se jako 27letá vdova dobrovolně vzdala velkého podílu na dědictví po něm, neboť manželské spojení nebylo poutem z lásky.

Naproti tomu její druhé manželství bylo o mnoho šťastnější. S věkově mnohem bližším knížetem Karlem Filipem ze Schwarzenbergu, generálmajorem císařské armády a pozdějším polním maršálem, ji pojily společné zájmy a vzájemná úcta. Navíc jejich manželství nebylo uzevřeno na základě stavovských zájmů, nýbrž na vzájemné náklonnosti.

Jak je patrné z později publikované korespondence s manželem, aktivně se zajímala o politické dění i vojenské záležitosti svého muže, který často pobýval na bojišti. Společně s ním a svými syny pak v letech 1810–1812 pobývala v Paříži, kde byl Karel Filip rakouským vyslancem.^[4]

Disponovala praktickou inteligencí. V pozdější době se zajímala také o filozofii, včetně učení Hegelova a ve Vídni pořádala literární salóny. Naproti tomu nikdy nesdílela silné církevní tendence tehdejší Vídně, a to ani v kruzích nejbližší rodiny. Vychovatelé jejích synů byli ve své podstatě spíše zednářského smýšlení.

Karel Filip zemřel 15. října 1820 v Lipsku. Po 21 letech šťastného manželství kněžna Marie Anna podruhé ovdověla. Svého manžela přežila o 28 let, zemřela jako osmdesátiletá dáma ve Vídni 2. dubna 1848, v době, kdy se národy připravovaly na novou bouři proti vládnoucí moci. Zaslechla jen jásavé zvuky Jara národů, ale dramatických událostí ani smrti dcery své švagrové, kněžny Marie Eleonory, která byla v Praze zabitá kulkou vzbouřence během pražského svatodušního týdne, se nedožila.

Byla pohřbena v kostele sv. Jiljí v Domaníně u Třeboně. 1. února 1865 byla rakev s jejími ostatky vynesena a o dva dny později uložena v rodové hrobce Schwarzenbergů na Orlíku.^[5]

Marie Anna byla dvakrát vdaná.

• Poprvé se jako 17letá provdala 9. srpna 1785 za kapitána uherské královské gardy knížete Antonína Esterházyho z Galanty, jako již jeho druhá manželka. Z tohoto manželství se nenarodily žádné děti a kníže Pavel Antonín zemřel 22. ledna 1794.

• Druhé manželství uzavřela v roce 1799 s Karlem Filipem ze Schwarzenbergu. Z tohoto svazku se narodili tři synové:

1. Bedřich I. Karel (1799–1870), vojevůdce, český zemský vlastenec
2. Karel II. Fililp (1802–1858), voják a politik, v armádě dosáhl hodnosti polního zbrojmistra, zastával funkce místodržitele v Lombardii (1849–1851) a Sedmihradsku (1851–1858)
3. Edmund Leopold (1803–1873), císařský polní maršál

• BLKÖ:Schwarzenberg, Maria Anna Fürstin (1767–1848) – Wikisource. de.wikisource.org [online]. [cit. 2025-06-11]. Dostupné online. (německy) 

Zdroj