Mariánský sloup (Mohelnice)
| Mariánský sloup (Mohelnice) | |
|---|---|
 Mariánský sloup na náměstí Svobody
| |
| Základní údaje | |
| Autor | Jan Václav Strumer |
| Rok vzniku | 1717 |
| Umělecký směr | baroko |
| Kód památky | 19841/8-1034 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Popis | |
| Výška | 13 m |
| Materiál | maletínský pískovec, kovové doplňky |
| Umístění | |
| Umístění | náměstí Svobody v Mohelnici |
| Stát |
 Česko
|
| Zeměpisné souřadnice | 49°46′36,45″ s. š., 16°55′7,43″ v. d. |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mariánský sloup v Mohelnici se nachází na náměstí Svobody. Sloup v korintském stylu byl postaven roku 1717 na památku obětem morové epidemie z přelomu let 1714–1715. Jedná se o barokní sousoší, které je od roku 1958 památkově chráněno.
Historie
Poslední velká morová epidemie se v českých zemích vyskytovala v letech 1713–1715. Nejdříve byly zasaženy Čechy, kam nákaza dorazila přes Rakousy z Uher. V roce 1714 se rozšířila na Moravu.[1]Mohelnice byla morem postižena v srpnu 1714, což znamenalo izolaci města a uzavření veřejných budov včetně kostela. Tím byly značně omezeny možností zásobování, které navíc byly umocněny přesunutím trhů z náměstí do Olomoucké ulice na okraji města. Aby Mohelnici nepostihl zároveň i hladomor, nařídil olomoucký biskup dodávky obilí a palivového dříví z hradu Mírova. V roce 1715 epidemie již polevila, zanechala však za sebou 263 mrtvých, tj. skoro pětinu tehdejšího počtu obyvatel Mohelnice.[2]
Na ochranu před případnou budoucí morovou ránou a také jako výraz poděkování za odeznění epidemie, se zástupci města rozhodli oslovit olomouckého sochaře Jana Václava Strumera s žádostí o zhotovení morového sloupu zasvěceného Panně Marii. Strumer nabídku přijal za cenu 1700 zlatých a dílo umístěné na centrálním náměstí v roce 1717 dokončil.[3]
Popis
Mariánský sloup o výšce 13 m byl vytvořen z maletínského pískovce. Na sloupu zakončeném korintskou hlavicí stojí socha Madony v nadživotní velikosti na levé ruce nesoucí Ježíška. Sloup je postaven na podstavci, na jehož jižní stěně je vyobrazen světící biskup se znakem olomouckého arcibiskupství, od něhož je odvozen i znak Mohelnice. Podstavec je umístěn na masivní krychlové podnoži, jejíž nárožní pilíře jsou osazeny sochami patronů – Rocha, Šebestiána, Františka Xaverského a Karla Boromejského.[4]
Specifikem mohelnického mariánského sloupu je jeskyně vytesaná do podnože. V té se nachází socha ležící sv. Rozálie, která je považována za ochránkyni proti moru na základě legendy připisující jí zásluhu za ukončení morové epidemie v Palermu, poté co její ostatky byly pochovány ve městě.
Mariánský sloup ohraničuje čtvercová balustráda, v jejichž rozích jsou na pilířích postaveny sochy svatých – Augustin, Ambrož, Anna a Pavlína.
Průběh epidemie ve městě dokumentuje německý nápis tehdejšího rychtáře a kronikáře A. L. Kellera vytesaný do severní stěny podnože.
V blízkosti sloupu na jeho východní straně se nachází 4,8 m vysoká litinová kašna, která je rovněž památkově chráněna.[5]
Galerie
-
Socha Panny Marie s Ježíškem.
-
Mariánský sloup se sousoším.
-
Osvětlený mariánský sloup.
-
Mariánský sloup - jižní strana.
-
Po renovaci náměstí (nová výsadba).
-
Před renovací náměstí, která proběhla v roce 2012.
Odkazy
Reference
- ↑ SVOBODA, Jiří. Historie morových epidemií. Vesmír [online]. 1995-09-05 [cit. 2023-02-08]. Roč. 74, čís. 9. Dostupné online.
- ↑ KOBZA, Miroslav. Při velkém moru zahynula pětina obyvatel Mohelnice. Připomíná je sloup na náměstí. Český rozhlas [online]. 2017-03-30 [cit. 2023-02-08]. Dostupné online.
- ↑ Historie města v letech 1131-1981 [online]. Město Mohelnice [cit. 2023-02-08]. Dostupné online.
- ↑ Sloup se sousoším Panny Marie [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-02-08]. Dostupné online.
- ↑ Kašna na náměstí Svobody v Mohelnici [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-02-08]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mariánský sloup na Wikimedia Commons
