Maršíkov

Maršíkov
Pohled na centrum obce s kostelem sv. Michaela
Pohled na centrum obce s kostelem sv. Michaela
Lokalita
Charakter vesnice
Obec Velké Losiny
Okres Šumperk
Kraj Olomoucký kraj
Historická země Morava
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 170 (2021)[1]
Katastrální území Maršíkov (8,3 km²)
PSČ 788 15
Počet domů 77 (2011)[2]
Maršíkov
Maršíkov
Další údaje
Kód části obce 91901
Kód k. ú. 691909
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kostel sv. Michaela

Vesnice Maršíkov (německy Marschendorf)[3] je administrativní součást lázeňské obce Velké Losiny (okres Šumperk). Rozkládá se v zaříznutém údolí Maršíkovského potoka, východně centra Velkých Losin. Je známa především svým dřevěným roubeným kostelem sv. Michaela, který je postaven bez jediného hřebíku.

Název

Nejstarší písemné doklady názvu vesnice jsou latinské (Marsch(i)onisvilla) a německé (Marschendorf) a ukazují na původní českou předlohu, která mohla znít Maršov, Marchov, Marškov nebo Mařov. Písemně je české jméno poprvé doloženo až z první čtvrtiny 16. století v podobě Mařkov. Tvar Maršíkov se vyvinul z německého Marschendorf (přikloněním k osobnímu jménu Maršík, zdrobnělině jména Mareš, což byla domácká podoba jmen Martin a Marek) a písemně je doložen od 19. století (kdy se souběžně užíval i tvar Maršová).[4]

Historie

První písemná zmínka o Maršíkovu pochází z roku 1351 (Marschonisvilla), již tehdy byla v Maršíkově fara. Roku 1494 byla vesnice propuštěná z markraběcího léna, v 16. století již náležela k losinskému panství. Počátkem 17. století byla ves od tohoto panství oddělena a připojena k Vízmberku (dnešní Loučná nad Desnou). V roce 1609 si místní evangelíci vybudovali dřevěný kostel, který se dochoval do dneška. Maršíkov byl součástí severomoravského pastvinářství.[5]

Roku 1786 byla na části pozemků postavena osada Nový Maršíkov, která později splynula s obcí. Po roce 1848 se Maršíkov stal součástí soudního okresu Vízmberk. Obec byla nadále čistě zemědělská. Po vzniku první republiky měla v obci největší podporu německá agrární strana, která zvítězila ve volbách roku 1935. I po roce 1945 zůstal Maršíkov zemědělskou obcí.[5]

Po odsunu německého obyvatelstva byl Maršíkov dosídlen obyvateli jiných oblastí. Významné hospodářské objekty např. obsadily rodiny z Valašska (Bylnice, 20 obyvatel, kteří se zde natrvalo usadili – viz Šerý 2008[6]) Maršíkov byl připojen k obci Velké Losiny v roce 1976.[5]

Školství

Děti zpočátku navštěvovaly farní školu ve Velkých Losinách, kolem roku 1800 se začalo vyučovat po domech a v roce 1833 byla postavena škola v obci, která je nyní obytným rodinným domem.[5] V roce 2006 byla dokončena rekonstrukce budovy (užívaná jako škola) na společenský dům. [2]

Vývoj počtu obyvatelstva

Údaje (mimo aktuálního) jsou převzaty z Vlastivědy šumperského okresu.[5]

  • 1677 – 54 usedlíků
  • 1834 – 640 obyvatel v 92 domech
  • 1900 – 615 obyvatel ve 106 domech (vesměs německé národnosti)
  • 1950 – 319 obyvatel ve 104 domech
  • 1991 – 195 obyvatel v 57 trvale zabydlených domech
  • 2008 – 191 obyvatel (k 1. 1. 2008)[7]

Památky a zajímavosti

Galerie

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 589. 
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 40.
  5. a b c d e Melzer M., Schulz J. a kol., 1993: Vlastivěda šumperského okresu. OÚ Šumperk a OVM Šumperk. ISBN 80-85083-02-7
  6. Šerý M., 2008: Osídlení pohraničí severní Moravy a Slezska po 2. světové válce obyvatelstvem Valašskokloboucka. Diplomová práce, katedra geografie, PřF UP Olomouc.
  7. [1]

Externí odkazy

Zdroj