Maráthská říše

Maráthská říše
 मराठा साम्राज्य 
Marāṭhā Sāmrājya
 Mughalská říše
← Bídžápurský sultanát
16741818 Indie pod vládou východoindické společnosti 
Sikhská říše 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Motto हर हर महादेव (Har Har Mahadev)
česky: „Chvála Mahadévovi“ (Šivovi)
Geografie
Mapa
Území Maráthské říše (žlutá) v roce 1760
Raigad, Saenji, Satara, Puné
Rozloha
cca 2 500 000 km² (rok 1760)
Obyvatelstvo
Národnostní složení
maráthština (dvůr, literatura), sanskrt (náboženský), ostatní
hinduistické, ostatní
Státní útvar
rupie, paisa, mohur, šivraj, hon
Státní útvary a území
Předcházející
Mughalská říše Mughalská říše
Bídžápurský sultanát Bídžápurský sultanát
Následující
Indie pod vládou východoindické společnosti Indie pod vládou východoindické společnosti
Sikhská říše Sikhská říše

Maráthská říše, též Maráthská konfederace, byl v letech 16741818 stát, který v polovině 18. století zaujímal velkou část území současné Indie. Jak název říká, vznikl na území, které původně obývali Maráthové, v západní části střední Indie. Jeho vládcové se nazývali péšvové.

Báladží Bádží Ráo

Stát byl založen Šivádžím z rodu Bhónslů, v rámci bojů s islámem, zejména s Aurangzébem, Bidžápurem a ahmadnagarským sultanátem. Když se rody Bhónslů, Gájakvárů, Hólkarů a Sindhijů dohodly na spolupráci, vznikla rozsáhlá Maráthská konfederace, která se rozkládala na značné části střední a severní Indie a definitivně ukončila mogulskou nadvládu nad subkontinentem, která započala roku 1526. Říše byla na svém vrcholu za vlády Báladžího Bádžího Ráa (vládl v letech 17401761). V roce 1761 byl ovšem Báladží poražen ve třetí bitvě u Pánípatu, což byl počátek úpadku. Následovaly vnitřní rozbroje, které říši ještě více oslabily. Maráthská říše pak ještě svedla tři války s Brity (tzv. anglo-maráthské války v letech 17761818), ale nakonec jim podlehla. Území zabrala britská Východoindická společnost.[1]

Odkazy

Reference

  1. Maráthská říše. leporelo.info [online]. [cit. 2017-03-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-03-17. 

Externí odkazy

Zdroj