Indie pod vládou východoindické společnosti

Východoindická obchodní společnost
East India Trading Company
↓ 1757–1858 ↓
Vlajka státu
Vlajka státu
vlajka
Geografie
Rozloha
1 942 481 km² (1858)
Obyvatelstvo
Národnostní složení
Státní útvar
guvernér
Warren Hastings (první)
Charles Canning (poslední)
Vznik
23. června 1757 - Bitva u Palásí
Zánik
2. srpna 1858 - Převzetí společnosti Britskou korunou[1]
Státní útvary a území
Předcházející
Mughalská říše Mughalská říše
Maráthská říše Maráthská říše
Sikhská říše Sikhská říše
Následující
Britská Indie Britská Indie

Indie se dostávala pod nadvládu britské východoindické obchodní společnosti od roku 1757, kdy byl poražen bengálský vládce Sirádž-ud-Daul. O století později pak po potlačení velkého povstání roku 1858 přešla pod správu britské Koruny.

Historie

Do roku 1800

V bitvě u Pálásí se 23. června 1757 střetla vojska Britské Východoindické společnosti s armádou bengálského navába Sirádž-ud-Dauly podporovanou vojáky Francouzské Východoindické společnosti. Britům, kterým v boji velel plukovník Robert Clive, se podařilo velkou přesilu Indů a Francouzů porazit. Tato bitva znamenala skutečný počátek vytvoření britského impéria v Indii.

V počátcích své správy se Společnost zdržovala významnějších zásahů do politiky a její ambice spočívaly primárně ve snaze o obnovení systému z dob minulého režimu. Nový naváb se Společností úzce spolupracoval a obnovil smlouvu přiznávající důležitá privilegia, zejména razit mince a taktéž privilegium zamindárí, tedy právo na výběr a správu daní. Na oplátku měla Společnost za vybrané finanční prostředky poskytovat navábovi vojenskou pomoc, což vedlo v budoucnosti k velkým problémům.

Ačkoliv se toto období na první pohled jevilo pro Společnost jako období prosperity, nebylo tomu tak. Z důvodu příslibu vojenské pomoci navábovi musela Společnost vynakládat ohromné finanční prostředky k udržení bojeschopné armády. Společně s územím Bengálska musela Společnost spravovat i další území a investovat do udržení obchodu, čímž se roku 1760 dostala na pokraj krize. Zdrcujícím problémem byl taktéž hladomor roku 1770.

Roku 1773 byli britští výběrčí daní nahrazeni indickými úředníky, avšak roku 1781, aby došlo k opětovnému získání kontroly nad skutečným stavem a výnosem z daní, byla předána berní správa opět do rukou evropských výběrčích. I přes všechny provedené reformy ale nedosahovala daňová správa až do roku 1793 uspokojivé úrovně.[2][3]

Po roce 1800

Na počátku 19. století, roku 1813 si již Společnost, díky expanzivní politice lorda Wellesleye, podmanila téměř celou Indii až na Paňdžáb, Sindh a Nepál. Tato expanze však měla za následek vyčerpání financí Společnosti, čehož využila Koruna, aby nad ní rozšířila svůj vliv. Byl přijat zákon, podle kterého musela Společnost vést dva oddělené účty – jeden obchodní a druhý vyčleněný pro správu území, a dále pozbyla obchodní monopol v Indii, kromě obchodu s čajem. Chod Východoindické společnosti byl již od konce 18. století pod dohledem vládního úřadu prezidenta kontrolního úřadu.

Vzrůstající nespokojenost obyvatel Indie s koloniálním útlakem vedla k velkému indickému povstání, které vypuklo roku 1857. Povstání se podařilo roku 1858 potlačit, zbavit trůnu posledního mughalského císaře Bahádura Šáha II. a prohlásit Indii za britskou kolonii. Následně byl v srpnu tohoto roku byl přijat zákon, dle kterého od 1. listopadu[1] přešla veškerá území dosud spravovaná Společností, včetně jejích smluvních závazků, finančních přínosů, dluhů, armády a soudní soustavy na Britskou Korunu. Orgány společnosti byly nahrazeny státním sekretářem pro Indii. Z guvernéra společnosti se stal přímý představitel Koruny s titulem místokrál.[2][3]

Galerie

  • První guvernér Warren Hastings
    První guvernér Warren Hastings
  • Mapy Indie v letech 1765 (vlevo) a 1805 (vpravo); území Východoindické společnosti je vyznačeno růžově
    Mapy Indie v letech 1765 (vlevo) a 1805 (vpravo); území Východoindické společnosti je vyznačeno růžově
  • Mapy Indie v letech 1837 (vlevo) a 1857 (vpravo); území Východoindické společnosti je vyznačeno růžově
    Mapy Indie v letech 1837 (vlevo) a 1857 (vpravo); území Východoindické společnosti je vyznačeno růžově
  • Hlavní město Kalkata v roce 1807
    Hlavní město Kalkata v roce 1807
  • Barevná rytina z Bombaje, vyobrazující soudce a úředníky hinduistického (horní řada) a muslimského (dolní řada) práva, 1805
    Barevná rytina z Bombaje, vyobrazující soudce a úředníky hinduistického (horní řada) a muslimského (dolní řada) práva, 1805
  • Viadukt Dapoorie přes řeku Mula poblíž Puné, 1858
    Viadukt Dapoorie přes řeku Mula poblíž Puné, 1858
  • Stříbrná půlrupie vyražená roku 1787 mincovnou v Mušidabádu ve jménu císaře Alama Šáha II.
    Stříbrná půlrupie vyražená roku 1787 mincovnou v Mušidabádu ve jménu císaře Alama Šáha II.
  • Stříbrná rupie z roku 1840 s portrétem královny a indické císařovny Viktorie
    Stříbrná rupie z roku 1840 s portrétem královny a indické císařovny Viktorie

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Company rule in India na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Zákon o vládě Indie (Government of India Act 1858) - schválen královnou 2. srpna 1858, účinnost od 1. listopadu 1858.
  2. ↑ a b BOROVCOVÁ, Michaela. Britská Východoindická společnost: akciová společnost v roli státu. Brno, 2010 [cit. 2022-03-22]. Diplomová práce. Masarykova univerzita - Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Ing. František Svoboda, Ph.D.. Dostupné online.
  3. ↑ a b DEJMANOVÁ, Eliška. Britská Východoindická společnost. Plzeň, 2020 [cit. 2022-03-22]. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni - Fakulta právnická. Vedoucí práce JUDr. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D.. Dostupné online.

Literatura

Zdroj