Malý Dešov
Dešov | |
---|---|
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Moravské Budějovice |
Obec s rozšířenou působností |
Moravské Budějovice (správní obvod) |
Okres | Třebíč |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 48°59′8″ s. š., 15°42′5″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 453 (2023)[1] |
Rozloha | 22,47 km²[2] |
Nadmořská výška | 464 m n. m. |
PSČ | 675 33 |
Počet domů | 181 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Dešov č. p. 147 675 33 Dešov ou-desov@volny.cz |
Starosta | Petr Smíšek |
Oficiální web: www | |
Dešov
| |
Další údaje | |
Kód obce | 590533 |
Kód části obce | 25721 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dešov je obcí ležící jihozápadně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 464 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Moravské Budějovice. Žije zde 453[1] obyvatel. Obec se nečlení na části, má ale dvě katastrální území, Malý Dešov a Velký Dešov.
Sousedními obcemi sídla jsou Zálesí, Chvalatice, Bítov, Zblovice, Vysočany, Kostníky, Kojatice, Hornice a Nové Syrovice.
Geografie
Dešovem prochází ze západu na východ silnice II/408 z Jemnice do Šumné a ze severu na jih silnice II/411 z Nových Syrovic do Uherčic. Severně vede užitková cesta do Velkého Újezdu a ze silnice II/411 vede silnice do Kojatic, jihovýchodně vede užitková cesta směrem k přírodní rezervaci Suchá hora a ke Zblovicím a chráněné vápence. Jižně od zastavěného území vesnice Dešov se nachází část vesnice s názvem Malý Dešov. Severní, západní a jihozápadní část území obce je zemědělsky využívaná, východní část území obce je zalesněná a poměrně kopcovitá.
Na východ od zastavěného území obce se nachází rybníky Vlčák a Starák, ty leží na Dešovském potoce, který pramení severovýchodně od Dešova, Dešovský potok tvoří část jižní hranice území obce a ústí do Želetavky, která tvoří velkou část jižní hranice území obce. Na jihozápadním okraji obce se do Želetavky vlévá Bihanka. Východně od obce u přírodní rezervace Suchá hora pramení Bítovský potok, na jeho toku leží rybníky Julinka, Šanderka, Nový a Najhajzerský rybník, Bítovský potok se následně jižně od území obce vlévá do vodní nádrže Vranov. Část jihozápadní hranice tvoří silnice mezi Chvalaticemi a Bítovem. Východně od vesnice se nachází zalesněné kopce, v PR Suchá hora se nachází vrchol Suchá hora (571 m), severně od Suché hory se nachází kopec Skalka (560 m) a také několik izolovaných nepojmenovaných vrcholů o výšce kolem 550 metrů.
Na východním okraji území obce se nachází také Stříbrný kopec (523 m) a přírodní památka Černá blata s přilehlou stejnojmennou hájenkou. Na zalesněné části území se nachází několik památný či významných stromů, jsou jimi Buk u cesty na Suchou horu, Klen pod Suchou horou a Dub a lípa u hájenky Černá blata. Severovýchodně od vesnice se nachází vrchol Horka (521 m), severně vrchol Vykáň (502 m), západně vrcholy Petrův kopec (482 m) a Lopata (465 m). Jižní hranice území význačná ostrým údolím Želetavky, v údolí se nachází při silnici Svobodův mlýn a nedaleko Palliardiho hradisko a mnoho skalních věží a útvarů. Přes území obce vede cyklostezka 5223 a Pivovarská cyklostezka.[4]
Název
Původní podoba jména vesnice byla Zdešov, byla odvozena od osobního jména Sdeš/Zdeš (což byla domácká podoba některého jména, v jehož první části byl obsažen slovesný kořen sdě- znamenající "skládat, zakládat") a znamenala "Zdešův majetek". Podoba Dešov vznikla rozložením Zdešova > z Dešova, což u jmen na Zd- bylo časté. Obě sousedící vesnice stejného jména se ve 14. a 15. století také označovaly zdrobnělinou Dešovec, od 15. století se rozlišovaly přívlastky Malý a Velký.[5]
Historie
První osadníci v okolí Dešova se měli usadit na tzv. Palliardiho hradisku u Koberova mlýna. První zmínka o obci pochází z roku 1345[6] nebo z roku 1398, kdy byl zmíněn Vršek z Dešova, který měl vlastnit Malý i Velký Dešov. V roce 1416 pak vesnice vlastnil Martin z Dešova, roku 1446 pak Niklas z Dešova. Kolem roku 1510 pak měl Dešov patřit Lichtenburkům. V roce 1570 pak přešly vesnice na Henrycha z Bítova.
V době po třicetileté válce pak Dešov trpěl průchodem švédských vojáků a také vysokými dluhy. V roce 1775 pak lidé z Dešova se odmítli podvolit robotě a tak byli představení předvoláni na hrad Bítov, kde získali odpuštění 857 robotních dnů. Později se tyto vzpoury proti robotě rozšířili do celého bítovského panství. V roce 1763 byla v Dešově založena škola, ale až roku 1796 byla postavena školní budova, která byla později zbořena a roku 1867 byla postavena nová škola. Do roku 1849 byl Dešov součástí bítovského a kdousovského panství, po správních reformách se obec stala součástí okresu Moravské Budějovice. V roce 1900 byla v obci založena Národní jednota, roku 1919 byla v obci založena Sokolská jednota, spolek Domovina, Venkovská omladina a Družina katolických zemědělců, v roce 1920 pak také Lidová jednota a v roce 1921 Orel.[7] V roce 1928 pak byl v obci odhalen památník obětem 1. sv. války.[8] V roce 1960 se sloučily obce Velký Dešov a Malý Dešov v jednu a byly začleněny do okresu Třebíč.[7] V roce 1995 byla část vesnice prohlášena za Vesnickou památkovou rezervaci.[8]
V obci se nachází základní a mateřská škola, zemědělské družstvo, působí zde dva Sbory dobrovolných hasičů a Myslivecké sdružení.[8] V roce 2020 v Dešově přetekl při povodni rybník.[9]
Do roku 1849 patřil Dešov do bítovského a kdousovského panství, od roku 1850 patřil do okresu Znojmo, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč.[10]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 720 | 731 | 736 | 774 | 785 | 825 | 803 | 684 | 675 | 608 | 529 | 458 | 432 | 432 | 407 |
Počet domů | 115 | 123 | 124 | 130 | 132 | 132 | 160 | 171 | 163 | 156 | 142 | 162 | 167 | 171 | 181 |
Politika
Volby do poslanecké sněmovny
2006[13] | 2010[14] | 2013[15] | 2017[16] | 2021[17] | |
---|---|---|---|---|---|
1. | ČSSD (36.86 %) | ČSSD (26.56 %) | ANO 2011 (21.02 %) | ANO (28.43 %) | ANO (24.75 %) |
2. | KDU-ČSL (20.7 %) | VV (17.18 %) | ČSSD (20.51 %) | KDU-ČSL (14.21 %) | SPOLU (24.25 %) |
3. | ODS (19.69 %) | ODS (15.62 %) | KDU-ČSL (15.89 %) | STAN (12.25 %) | Piráti+STAN (16.33 %) |
účast | 59.94 % (199 z 332) | 58.38 % (195 z 334) | 58.41 % (198 z 339) | 56.98 % (204 z 358) | 59.59 % (202 z 339) |
Volby do krajského zastupitelstva
2008[18] | 2012[19] | 2016[20] | 2020[21] | |
---|---|---|---|---|
1. | ČSSD (37.69 %) | STO (21.29 %) | STO (20.79 %) | ODS+STO (21.05 %) |
2. | KDU-ČSL (21.53 %) | KSČM (19.44 %) | ČSSD (19.8 %) | ANO (20.17 %) |
3. | KSČM (13.84 %) | ČSSD (18.51 %) | ANO 2011 (18.81 %) | KDU-ČSL (13.15 %) |
účast | 38.58 % (130 z 337) | 34.32 % (116 z 338) | 29.06 % (101 z 351) | 34.10 % (118 z 346) |
Prezidentské volby
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (67 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (51 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (30 hlasů). Volební účast byla 62.61 %, tj. 211 ze 337 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (119 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (81 hlasů). Volební účast byla 59.82 %, tj. 201 ze 336 oprávněných voličů.[22]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (75 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (68 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (32 hlasů). Volební účast byla 60.62 %, tj. 214 ze 353 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Jiří Drahoš (114 hlasů) a druhé místo obsadil Miloš Zeman (112 hlasů). Volební účast byla 64.20 %, tj. 226 ze 352 oprávněných voličů.[23]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (82 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (61 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (44 hlasů). Volební účast byla 70.00 %, tj. 238 ze 340 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (136 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (96 hlasů). Volební účast byla 67.64 %, tj. 232 ze 343 oprávněných voličů.[24]
Pamětihodnosti
- část Velkého Dešova je od roku 1995 vesnickou památkovou rezervací s dochovanými soubory lidové architektury. Do ústředního seznamu kulturních památek byly zapsány domy čp. 3, 4, 17, 35, 60, 94, 102, kaple Panny Marie Bolestné, poklona na cestě k Bítovu, boží muka u domu čp. 121, boží muka u silnice Znojmo – Jemnice.
- kaple svatého Josefa v Malém Dešově
- kaple Panny Marie Bolestné z roku 1781
- v katastru obce je přírodní památka Černá blata
- v katastru obce je přírodní památka Suchá hora
- památník obětem 1. sv. války
- pamětní deska Antonína Pešla na domě čp. 9
Osobnosti
- Antonín Pešl (1891–1942), novinář a spoluzakladatel československých legií za první světové války v Itálii. Popraven za účast v protiněmeckém odboji během druhé světové války. Pamětní deska na jeho rodném domě (Dešov číslo popisné 9) byla slavnostně odhalena krátce po skončení druhé světové války dne 30. září 1945. [25]
- Jan Papoušek (1859–1925), pedagog a hudební skladatel, zemřel v Dešově
Galerie
-
Stavení čp.30
-
Stavení čp. 94
-
Stavení čp.59
-
Dešovská pahorkatina
-
Boží muka
-
Boží muka v lese
-
Kříž v lese
-
Stavení čp.2
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 7. 4. 2023
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 175, 176.
- ↑ Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae IV, ed. Josef Emler, Praha 1892, str. 622
- ↑ a b Historie obce [online]. Dešov: Obec Dešov [cit. 2021-08-03]. Dostupné online.
- ↑ a b c Obec Dešov [online]. Dešov: Obec Dešov [cit. 2021-08-03]. Dostupné online.
- ↑ SAADOUNI, Štěpánka. Kdy už přestane pršet? V Dešově přetekl rybník, rozvodnila se Sázava. Třebíčský deník. 2020-06-29. Dostupné online [cit. 2020-06-29].
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 52.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-01-29]. Dostupné online.
- ↑ HRŮZA, Josef; ŘÍHA, Radek; ŽÁK, Jiří. Pamětní deska Antonín Pešl [online]. Umístění: Dešov 9, rodný dům čp. 9: 2007-09-02 [cit. 2016-01-26]. Centrální evidence válečných hrobů: není evidován. Dostupné online.
Související články
- Římskokatolická farnost Velký Újezd u Jemnice
- Černá blata – přírodní památka
- Suchá hora – přírodní rezervace
- Seznam kulturních památek v Dešově
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dešov na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Dešov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Dešov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky obce
- Statistické informace o obci
- Informace o památkové rezervaci