Malín

Malín
	Kostel sv. Štěpána
Lokalita
Charakter	velká vesnice
Obec	Kutná Hora
Okres	Kutná Hora
Kraj	Středočeský kraj
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°57′56″ s. š., 15°18′4″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	991 (2021)
Katastrální území	Malín (1,77 km²)
PSČ	284 01; 284 05
Počet domů	323 (2011)
	Malín
Další údaje
Web	www.malin-kh.cz
Kód části obce	78026
Kód k. ú.	678023
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vesnice Malín (německy Malin) se nachází 3 km severovýchodně od Kutné Hory a od roku 1961 je její součástí. Na katastrální území Malín zasahuje i další místní část Kutné Hory, Sedlec. Malín se proslavil hlavně slavným malínským křenem.^[3]

Etymologie

Jméno Malín je nejspíš odvozeno od slova malina nebo malý.

Historie

Malín byl založen kolem 10. století na místě bývalých staroslovanských, germánských a keltských osad.^[zdroj⁠?] V 10. století zde stávalo přemyslovské malínské hradiště spravované Slavníkovci, kteří ve zdejší mincovně razili již kolem roku 985 stříbrné mince zvané denáry.^[4]

U Malína se rozprchlo vojsko Oldřicha Brněnského, který chtěl uplatnit svá nástupnická práva proti Bořivojovi II. Za vlády Lucemburků přešel Malín do správy Sedleckého kláštera. Za třicetileté války byl Malín několikrát vydrancován procházejícími vojsky.

Významní rodáci

Josef Množislav Bačkora (1803–1876), učitel, spisovatel a překladatel
Štěpán Bačkora (1813–1887), učitel a spisovatel, bratr Josefa Množislava Bačkory
Bohuslav Bílejovský (1480–1555), starokališnický kněz a kronikář
Josef Lacina (též Kolda Malínský, 1850–1908), historik a spisovatel

Pamětihodnosti

Kostel sv. Štěpána se zvonicí
Kostel svatých apoštolů Jana a Pavla (původně kostel sv. Jana Křtitele)^[5]
pozůstatky malínského hradiště
socha svatého Jana Nepomuckého
usedlosti čp. 8 a 66

Románský kostel sv. Štěpána ze 12. století s dřevěnou zvonicí a kostnicí
Od roku 1922 husitský kostel sv. apoštolů Jana a Pavla, původně kostel sv. Jana Křtitele z 10. století, za Josefa II. zrušený, jedna z nejstarších staveb na Kutnohorsku
Pohled na kostel sv. Jana a Pavla z jihu

Doprava

Malín je dobře dopravně dostupný. Přímo vsí prochází silnice I. třídy I/2 a za severovýchodním okrajem vsi také silnice I/38, obě jsou poblíž propojené mimoúrovňovou křižovatkou.

Jihozápadní okraj katastrálního území tvoří železniční trať Kolín – Havlíčkův Brod s železniční stanicí Kutná Hora hlavní nádraží.

Reference

↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
↑ Pohled do historie a tradic pěstování a šlechtění zeleniny 1. - http://www.zahradaweb.cz/Pohled-do-historie-a-tradic-pestovani-a-slechteni-zeleniny-1.__s512x43655.html Archivováno 17. 1. 2012 na Wayback Machine.
↑ LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců. Léta krize a obnovy (972–1012). Svazek II. Praha: Libri, 2007. 272 s. ISBN 978-80-7277-231-5. Kapitola Malín, s. 141–145.
↑ KIBIC ML., Karel; VELÍMSKÝ, Filip. Příspěvek ke stavební historii kostela sv. Jana Křtitele v Malíně. Průzkumy památek. 2008-08-308, roč. XV, čís. 1, s. 127–134. Dostupné v rámci WikiProjektu Knihovna. ISSN 1212-1487.