Makronisos

Makronisos
	Μακρόνησος (řecky)
	ostrov z pevniny
Lokalizace	Egejské moře
Stát	Řecko
• kraj	Jižní Egeis
• reg. jednotka	Kea-Kythnos
• obec	Kea
• obecní jednotka	Kea
• komunita	Korissia
• sídla	Makronisos
Topografie
Rozloha	18,427 km²
Zeměpisné souřadnice	37°42′ s. š., 24°7′12″ v. d.
Nejvyšší vrchol	Trypiti (280 m n. m.)
Osídlení
Počet obyvatel	9 (2011)
Hustota zalidnění	0,49 obyv./km²
Používané jazyky	Řečtina
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Makronisos (řecky Μακρόνησος, „dlouhý ostrov“) je řecký ostrov v souostroví Kyklady v Egejském moři u pobřeží Attiky. Nachází se 4 km východně od města Lavrio na pobřeží pevniny a 17 km severozápadně od ostrova Kea.

Geografie

Rozloha ostrova je 18,427 km². Nejvyšší bod Trypiti dosahuje nadmořské výšky 280 m.

Obyvatelstvo

Uprostřed západního pobřeží ostrova se nachází jediná stejnojmenná vesnice, kde žilo v roce 2011 9 obyvatel^[1].

Historie

Ve starověku se ostrov nazýval Helena (Ελένη) na památku Heleny, která se zde vylodila po trójské válce.

V listopadu 1916 se u pobřeží ostrova potopil parník Britannic, který najel na minu.

Makronisos byl tradičně vězeňským ostrovem. Za balkánských válek zde byli internováni váleční zajatci a po řecko-turecké válce uprchlíci z Malé Asie. V době občanské války a vlády plukovníků byl na ostrově zřízen kárný tábor pro lidi obviněné ze spojení s komunisty, kteří zde byli podrobeni brutální převýchově zahrnující mučení a nucené práce. Ostrov proto získal přezdívku „řecké Dachau“.^[2] Vězněni zde byli např. Janis Ritsos, Thanasis Vengos, Mikis Theodorakis nebo Apostolos Santas, celkově táborem prošlo okolo šedesáti tisíc osob (z toho polovinu tvořili civilisté).^[3]

Od roku 1989 je ostrov s troskami lágru chráněn jako národní památka.^[4] Švýcarský režisér Olivier Zuchuat natočil v roce 2012 o historii Makronisu dokumentární film Comme des lions de pierre à l'entrée de la nuit.