Maják Tallinnamadala

Maják Tallinnamadala
Lokace Finský záliv, Baltské moře, Estonsko
Souřadnice 59°42′43″ s. š., 24°43′53″ v. d.
Konstrukce železobeton
První stavba 1969
Označení/Konfigurace Admiralty C3842
ARLHS EST-055
NGA 12784
EVA-200
Výška 29 m
Dosah 10 nm (18 km)
Charakteristika FI (2) W 15s

Maják Tallinnamadala (estonsky: Tallinnamadala tuletorn) je maják, který stojí na mělčině v moři asi 14 km severně od ostrova Aegna ve Finském zálivu v Baltském moři v Estonsku.[1] Navádí lodi, které připlouvají a odplouvají z Botnického zálivu.

Registrační číslo Estonského úřadu námořní dopravy (Veeteede Amet, EVA) je 200.[2]

Historie

Maják byl postavený v roce 1969, vymezuje nebezpečnou mělčinu vzdálenou 32 km severně od námořního přístavu v Tallinnu. Od roku 1718 byla mělčina vymezena signalizační lodí. Od roku 1858 v plavební sezoně severně od mělčiny Tallinnamadaly kotvila plovoucí lucerna. V roce 1864 byla nahrazena plachetnicí zakoupenou v Anglii. Ve dne byla vztyčena vlajka s modrým křížem na žlutém pozadí, v noci na 12 m stožáru byla rozsvícená olejová lampa, která byla viditelná do vzdálenosti 7 km. V mlze byl z lodi pomocí sirény vysílán zvukový signál, který byl slyšitelný na vzdálenost 1,5 nm.[3] Postupně až do roku 1950 se v hlídkování vyměnila tři signalizační plavidla. V roce 1925 roli plovoucího majáku převzal parník Nekmangrund, který kromě signalizačních koulí na stožárech měl např. radiostanici, mlhovou sirénu a zvon. Dne 11. prosince 1933 byl parník přejmenován na Tallinn. V roce 1936 byl vybaven majákovou lucernou a v roce 1940 nautofonem. V roce 1950 byla na mělčině umístěna bóje. Výstavba majáku začala v roce 1960. Vlivem bouří a působení vln byly poškozeny základy majáku a ten byl dostavěn a uveden do provozu až v roce 1969.

V roce 1995 byly na maják instalovány solární panely a maják byl automatizován. Výměny světelného zdroje (LED-350 3W) probíhaly v roce 2006 a 2014.[4]

V roce 1983 byla vydána poštovní známka s námětem majáku.

Popis

Válcová dvoupodlažní dvoustupňová věž vysoká 29 metrů s třemi ochozy a lucernou je usazena na betonovém základu o hmotnosti 2000 tun. Dolní betonová základová část věže je černá, užší druhá ocelová část je červená a část mezi horními ochozy včetně lucerny je žlutá.[5][1][4]

Racon na majáku vysílá signál K (– • – Morseovy abecedy), který byl na maják instalován v roce 1995.[5]

Galerie

  • Finský záliv

    Finský záliv

  • Poštovní známka z roku 1983

    Poštovní známka z roku 1983

  • Navigační loď Некмангрунд (Nekmangrund) v roce 1898

    Navigační loď Некмангрунд (Nekmangrund) v roce 1898

Data

zdroj[6][4][2][7]

  • výška světla 31 m n. m.
  • dosvit 10 námořních mil
  • dva záblesky bílého světla v intervalu 15 sekund
  • sektor: bílá 0°–360°

označení

  • Admiralty: C3842
  • ARLHS: EST-055
  • NGA: 12784
  • EVA 200

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Phare de Tallinnamadala na francouzské Wikipedii a Tallinnamadalan majakka na finské Wikipedii.

  1. ↑ a b Lighthouses of Northern Estonia (Harjumaa). www.ibiblio.org [online]. [cit. 2018-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b NAVIGATSIOONIMÄRGID EESTI VETES (LIST OF LIGHTS ESTONIA) Archivováno 6. 6. 2020 na Wayback Machine. s. 22 (estonsky)(anglicky)
  3. ↑ Eesti Tuletorni Selts MTÜ > Tuletornid > Tuletornide nimekiri > Põhja-Eesti > 200 - Tallinnamadala tuletorn. www.etts.ee [online]. [cit. 2018-12-02]. Dostupné online. (estonsky) 
  4. ↑ a b c Navigatsioonimärgi 200, Tallinnamadala tuletorn andmed. nma.vta.ee [online]. [cit. 2018-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-04. (estonsky) 
  5. ↑ a b Estonian Lighthouse Society > Tuletornid > Tuletornide nimekiri > Põhja-Eesti > 200 - Tallinnamadala tuletorn. www.etts.ee [online]. [cit. 2018-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ PUB. 116 LIST OF LIGHTS RADIO AIDS AND FOG SIGNALS 2018 Archivováno 1. 8. 2017 na Wayback Machine. s. 200, Tallinnamadal (anglicky)
  7. ↑ Lighthouse Explorer Database ... Tallinnamadala Light. www.lighthousedigest.com [online]. [cit. 2018-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj