Macecha

Seznam členů rodiny obsahuje označení jednotlivých rodinných příslušníků v češtině, a to včetně výrazů, které už se dnes běžně neužívají. Seznam není uspořádán abecedně, příbuzní jsou rozděleni do tematických skupin. Abecední přehled najdete v článku Abecední seznam členů rodiny.

Označení vzdálenějších příbuzných nikdy nebylo zcela ustálené, lišilo se dobově i teritoriálně, v seznamu jsou zachycena i některá alternativní označení, nicméně upřednostněna jsou označení, užívaná dnes. Seznam obsahuje i některé další výrazy, související s příbuzenstvím.

Předkové

• proband, střen – osoba, od níž se zahajuje genealogický výzkum (ve schématech označena jako „JÁ“ nebo latinsky „EGO“),
• rodiče – otec a matka,
• otec – mužský rodič, též táta (domácké), ot (zastaralé),
• matka – ženský rodič, též máma (domácké), máti, máť (zastaralé, v dalších pádech alternativně s kmenem máteř-/mateř),
• prarodiče (babička a dědeček) – rodiče rodičů,
• děda, dědeček – otcův a matčin otec, též děd (knižní), dědek (expresivní),
• babička – otcova a matčina matka, též babka, bába (zastaralé),
• stařeček – matčin otec, dnes běžně děda,^[zdroj?]
• stařenka – matčina matka, též starucha, dnes běžně babička,^[zdroj?]
• pra- předpona pro vyjádření předcházející nebo následné generace: pravnuk – syn vnuka nebo vnučky, praprastrýc – pradědův bratr. V minulosti se běžně užívala i pro vzdálenější příbuzné, např. pratchán, prasestřenec apod. Ve staré češtině se navíc místo zmnožování předpony pra- užívaly i jiné předpony, rozlišené pro předcházející a následné generace, např.: praděd, prapraděd, předděd, nadděd; pravnuk, prapravnuk, zavnuk, podvnuk^[1].

Sourozenci

• sourozenec – bratr nebo sestra,
• bratr – mužský sourozenec, též brácha (domácké), brat (zastaralé),
• sestra – ženský sourozenec, též ségra (domácké).

Potomci

• dítě – syn nebo dcera, potomek v první generaci,
• syn – mužský potomek,
• prvenec – první syn, následník,
• dcera – ženský potomek,
• vnouče – synovo nebo dceřino dítě,
• vnuk – synův nebo dceřin syn,
• vnučka – synova nebo dceřina dcera.

Strýcové a tety

• strýc – otcův bratr,
• stryna – žena otcova bratra, dnes teta,
• ujec – matčin bratr, dnes strýc,
• ujčina – žena matčina bratra, dnes teta,
• teta – otcova sestra, matčina sestra,
• tetec – muž otcovy sestry, dnes strýc,
• posel – muž matčiny sestry, dnes strýc.

Bratranci, sestřenice

• strýčenec – syn otcova bratra, též bratran, bratřec, bratřenec, dnes bratranec,
• strýčena – dcera otcova bratra, též strýčenice, bratrana, dnes sestřenice,
• ujčen – syn matčina bratra, též ujčenec, dnes bratranec,
• ujčena – dcera matčina bratra, též ujčenice, dnes sestřenice,
• tetěnec – syn otcovy nebo matčiny sestry, též tetčic, tetěnec, sestrovec, dnes bratranec,
• tetěnice – dcera otcovy nebo matčiny sestry, též tetěna, dnes sestřenice,
• vlastník, vlastně, stříník – syn otcova či matčina bratrance nebo sestřenice, stříně, dnes bratranec z druhého kolene,
• vlastnice, vlastně, střínice – dcera otcova či matčina bratrance nebo sestřenice, stříně, dnes sestřenice z druhého kolene^[2],
• pro vzdálenější bratrance stejné generace je možno užít opisná označení, např. druhý bratranec, bratranec druhého stupně, bratranec z druhého kolene – tj. prastrýcův vnuk.

Synovci, neteře

• synovec – bratrův syn, též bratrovec,
• synovkyně – bratrova dcera, dnes neteř,
• sestřenec – sestřin syn, též potet, dnes synovec,
• neteř – sestřina dcera, též neť,
• pro vzdálenější bratrance starší nebo mladší generace se též užívá opisné označení, např. druhý (třetí) bratranec, bratranec druhého (třetího) stupně, bratranec z druhého (třetího) kolene – tj. např. strýcův bratranec (starší gen.) nebo strýcův vnuk (mladší gen.). Podobně u vzdálenější sestřenice.

Příbuzní na základě sňatku

• choť – muž nebo žena vstupující do svazku manželského
• manžel – mužský člen manželství, též muž
• manželka – ženský člen manželství, též žena
• švagr – sestřin muž, též švakr, svokr, domácky švára
• švagrová – bratrova žena, též bratřina,
• deveř – manželův bratr, dnes švagr,
• šurin (stč. šir/Sír) – manželčin bratr, dnes švagr
• zelva – ženina sestra, též zelvice, dnes švagrová,
• tchán – ženin otec, též test, švekr,
• pratchán – ženin nebo mužův děd
• tchyně – ženina matka, též testa, švekruše,
• pratchyně – ženina nebo mužova babička,
• zeť – dceřin muž,
• prazeť – vnuččin muž,
• snacha – synova žena,
• prasnacha – vnukova žena,
• svat – zeťův nebo snašin otec, též starosvat; později se výraz přenesl na oddávajícího nebo jen svatebního hosta^[3],
• svatka – zeťova nebo snašina matka, též starosvatka,
• svak – obecně přiženěný muž, tj. např. zeť, švagr, tetec,
• nevěsta – obecně přivdaná žena, tj. např. snacha, švagrová, stryna, dnes novomanželka na svatbě.
• ženich – přiženěný muž, novomanžel na svatbě/veselce.

Příbuzní křtem

• kmotr – muž, který se účastní křtu dítěte a zavazuje se, že o něj bude pečovat v případě ztráty rodičů, duchovní příbuzný, též kmoch,
• kmotra – žena, která se účastní křtu dítěte a zavazuje se, že o něj bude pečovat v případě ztráty rodičů, duchovní příbuzná,
• kmotřenec – chlapec vůči kmotrovi nebo kmotře,
• kmotřenka – dívka vůči kmotrovi nebo kmotře.

Nevlastní příbuzní

• otčím – nevlastní otec,
• macecha – nevlastní matka,
• pastorek – nevlastní syn,
• pastorkyně – nevlastní dcera,
• zmáčený otec – otec neznámý,
• levoboček – syn mimo manželství, též (pejorativně) parchant nebo bastard

Polorodí příbuzní

• polobratr/polosestra – bratr/sestra, s nímž má proband jen jednoho společného rodiče:
  • jednobřišní polobratr/polosestra – matka je společná,
  • jednokrevní polobratr/polosestra – otec je společný.

Chybějící příbuzní

• sirotek – syn, který přišel o otce a matku,
• sirota – dcera, která přišla o otce a matku,
• polosirotek – chlapec, který přišel o jednoho z rodičů,
• polosirota – dívka, která přišla o jednoho z rodičů,
• pohrobek – dítě, které se narodilo až po smrti otce,
• vdovec – muž, který přišel o manželku,
• vdova – žena, která přišla o manžela,
• slaměný vdovec – výraz používaný pro muže, jehož žena je nepřítomná. (Partneři žijí nastálo odděleně nebo – přeneseně – žena je na kratší dobu mimo společnou domácnost.)
• zelená vdova – výraz používaný pro ženu, která žije s mužem, ale tráví spolu málo času. Pojí se s fenoménem stěhování do satelitních oblastí (zeleně), kdy muž tráví dojížděním a prací většinu dne, zatímco žena pečuje o potomstvo.

Reference

Literatura

• LUTONSKÝ, Boleslav. Lexikon genealoga. Praha: [s.n.], 2003. ISBN 80-238-9557-5. 
• PETERKA, Josef. Cesta k rodinným kořenům. Praha: Libri, 2006. ISBN 80-7277-307-0. S. 364–367. 
• LUTONSKÝ, Boleslav; MELICHAR, Rudolf. Základy genealogie : soubor přednášek pro laické genealogy. 1. díl. Praha: [s.n.], 1999. S. 148–149. 

Související články

• Abecední seznam členů rodiny
• Genealogie
• Rodina
• Příbuzenství

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu příbuzenský vztah na Wikimedia Commons

Zdroj