Mašťov (zámek)

Mašťov
Jihovýchodní nároží zámku
Jihovýchodní nároží zámku
Účel stavby

Rodové sídlo a správa panství, dětský domov

Základní informace
Sloh barokní
Výstavba před rokem 1281
Přestavba 1571, 17. až 18. století
Stavebník Břetislav a Purkart z Mašťova
Další majitelé Kolovratové, Švamberkové, Štampachové, Verdugové, Goltzové, Černínové aj.
Současný majitel Ústecký kraj
Poloha
Adresa Zámecká 1, Mašťov, ČeskoČesko Česko
Ulice Zámecká
Souřadnice 50°15′53,1″ s. š., 13°16′51,37″ v. d.
Mašťov
Mašťov
Další informace
Rejstříkové číslo památky 40316/5-628 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mašťov je hrad přestavěný na zámek ve stejnojmenném městě v jižní části okresu Chomutov. Stojí na návrší v severní části města v nadmořské výšce 390 metrů. Zámek, který je ve vlastnictví Ústeckého kraje a slouží jako dětský domov, je chráněný jako kulturní památka.[1]

Historie

Mašťovský hrad, připomínaný poprvé v roce 1281, vybudovali pravděpodobně Břetislav a Purkart z Mašťova, kteří snad pocházeli z rodu Milhostů. Po roce 1391 hrad patřil pánům z Dubé a v roce 1410 je zmiňován Habart z Hertenberku, který v roce 1421 otevřel hrad husitskému vojsku.[2] Husité na hradě zanechali posádku, která se krátce bránila vojsku druhé křížové výpravy. Opevnění hradu ovšem nebylo připravené odolávat dělostřelbě, a proto se posádka 3. září 1421 vzdala. Křižáci umožnili odchod hejtmanovi a každému desátému muži, dalších 84 obránců však bylo popraveno.[3]

Vstup do zámku s kašnou

V dalším období se na hradě vystřídalo mnoho majitelů: Bušek z Tachlovic (1431), Petr Vrš ze Sadlna (1436), Vilém z Nečtin (1444), Mašťovští z Kolovrat (1454 až 1531), Jan mladší z Lobkovic (1531) a Jeroným Šlik (1542).

V roce 1555 Mašťov patřil k panství Bohuslava Felixe Hasištejnského z Lobkovic. Po jeho smrti hrad připadl nejstaršímu synovi Valdemaru Hasištejnskému z Lobkovic, který ho nechal přestavět na renesanční zámek. Po Lobkovicích se opět rychle vyměnilo několik majitelů: Švamberkové (konec 16. století), Prokop Dvořecký z Olbramovic (1603) a od roku 1613 (nebo 1612[4]) Štampachové. Prvním z nich byl Matyáš Štampach ze Štampachu, po kterém jej v roce 1615 zdědil synovec Jan Rejchart Štampach ze Štampachu. Brzy poté zemřel i on, a panství připadlo jeho bratrovi Janu Jindřichu Štampachovi.[4]

Jan Jindřich Štampach se však zúčastnil stavovského povstání a na Mašťově dokonce pobýval král Fridrich Falcký, a proto mu byl celý majetek zkonfiskován. Od královské komory ho již v roce 1623 koupil španělský generál Vilém Verdugo.[2]

V roce 1662 panství koupil hrabě Jan František z Goltze. Jeho rod nechal zámek barokně upravit a přistavět věž. V bývalém předhradí vznikl pivovar. Za jejich vlády došlo na panství k selskému povstání, kdy se v roce 1682 u zámku shromáždilo několik tisíc sedláků. Další den se sedláci vydali ke Kadani, kde byli poraženi vojskem generála Haranta a většina jejich vůdců byla popravena. Arnošt Jan Goltz, poslední příslušník rodu v Mašťově, se na zámku zastřelil 30. prosince 1792 a panství po něm zdědil jeho příbuzný Vojtěch Mladota ze Solopysk.[5]

Posledními šlechtickými majiteli panství byla od roku 1838 Gabriela z Ditrichštejna o od roku 1845 Černínové z Chudenic.[2] Těm byl zámek zkonfiskován. Až do demobliziace v roce 1946 byl v objektu internován oddíl I. československého armádního sboru, vedeného Ludvíkem Svobodou. Na zámek byla pak na přechodnou dobu umístěna stanice SNB a následně byl areál adaptován na dětský domov.[6]

Stavební podoba

Podoba gotického hradu je nejasná, ale byl zřejmě dvojdílný. Nepravidelnosti v pětibokém půdorysu zámecké budovy by mohly kopírovat obvod původního hradního jádra, které obíhal parkán. Z něj se na západní straně dochovaly dvě okrouhlé dělostřelecké bašty, kterých bylo podle plánu města z roku 1727 celkem šest.[7]

Zámecká budova je jednopatrová a má čtyři křídla s uzavřenými arkádami okolo malého nádvoří. Na jižní straně z obvodu vystupuje hranolová věž s cibulovou bání a hodinami. Vnější zdi jsou hladce omítnuty a bez ozdob. Přízemní místnosti jsou zaklenuté valenými klenbami s lunetami a v severovýchodní části je dvouramenné barokní schodiště. Před vstupem do zámku se nachází mísovitá kašna. Okolo budovy se rozkládá zámecký park.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-16]. Identifikátor záznamu 152375 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ a b c d Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Mašťo – hrad, s. 301. 
  3. ↑ ČORNEJ, Petr. Jan Žižka. Život a doba husitského válečníka. 1. vyd. Praha: Paseka, 2019. 844 s. ISBN 978-80-7432-990-6. S. 421. 
  4. ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Mašťov hrad, s. 381. 
  5. ↑ VALEŠ, Vladimír. Radonice, Mašťov a okolí. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 96 s. Kapitola Vintířov, s. 80–83. 
  6. ↑ HOMOLOVÁ, Dita; CÍSAŘOVÁ, Jitka; UHLÍK, Jan. Šlechtická sídla ve stínu prezidentských dekretů: = Aristocratic residences in the shadow of presidential decrees. Praha: Artefactum, 2017. 230 s. ISBN 978-80-86890-96-8. Kapitola Eugen Alfons Czernin a zámky Krásný Dvůr, Petrohrad a Mašťov, s. 99-100. 
  7. ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Mašťov, s. 355–356. 

Literatura

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Mašťov hrad, s. 380–382. 

Související články

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Mašťov na Wikimedia Commons

Zdroj