M16

Rifle, Caliber 5.56 mm, M16
M16A1, M16A2, M4, M16A4 (shora dolů)
M16A1, M16A2, M4, M16A4 (shora dolů)
Typ Útočná puška
Místo původu USA USA
Historie služby
Ve službě 1963 – dosud
Používána USA a dalších asi 73 zemí
Války Válka ve Vietnamu, Válka v Zálivu, Válka v Iráku
Historie výroby
Konstruktér Eugene Stoner (AR-10)[1]
L. James Sullivan (AR-15)[2][3]
Navrženo 1959[4]
Výrobce
Výroba 1964 – dosud
Vyrobeno kusů cca 8 mil. kusů (rok 2003)
Varianty Colt Canada C7
Základní údaje
Hmotnost 3,9 kg; závislá na modelu
Délka 1 000 mm
Délka hlavně 508 mm
Typ náboje 5,56 × 45 mm (.223 Remington)
Kadence 45–60 ran/min (poloautomat)
700–950 ran/min (automat) (M16A1)[5]
700-900 ran/min (automat) (M16A2, M16A3)[6]
800 ran/min (automat) (M16A4)[6]
Úsťová rychlost 975 m/s (M16A1)
930 m/s (M16A2)
Účinný dostřel 600 m (u M16A4)
Maximální dostřel 3600 m
Zásobování municí schránkový zásobník na 20, 30 nebo 100 (dvojitý bubnový) nábojů
Hledí mechanické stavitelné

M16, oficiálně označená jako Rifle, Caliber 5.56 mm, M16, je řada vojenských útočných pušek vyvinutých z pušky ArmaLite AR-15 pro ozbrojené síly Spojených států. Původní M16 byla automatická puška ráže 5,56 mm s zásobníkem na 20 nábojů.

V roce 1964 vstoupila M16 do služby u americké armády a následující rok byla nasazena do bojových operací v džungli během války ve Vietnamu. V roce 1969 nahradila varianta M16A1 pušku M14 a stala se standardní služební puškou americké armády.[7] Vylepšení M16A1 zahrnují uzamčení rotačním závorníkem, pochromovanou hlaveň a zásobník na 30 nábojů.

V roce 1983 přijala americká námořní pěchota variantu M16A2 a americká armáda ji přijala v roce 1986. M16A2 používá vylepšený náboj 5,56 × 45 mm NATO (M855/SS109), má novější nastavitelné hledí, deflektor pouzdra, těžkou hlaveň (heavy barrel), vylepšené předpažbí, pistolovou rukojeť a větší pažbu, stejně jako volič režimu střelby na poloautomat nebo dávku tří ran.[8][9] M16A4, přijatá v červenci 1997, je čtvrtou generací řady M16. Je vybavena odnímatelnou rukojetí pro přenášení a Picatinny lištou pro montáž optiky a dalších pomocných zařízení.[10]

M16 byla také ve velkém přijata do výzbroje jinými ozbrojenými silami po celém světě. Celosvětová produkce M16 dosáhla přibližně 8 milionů kusů, což z ní činí jednu z nejprodukovanějších střelných zbraní ráže 5,56 mm.[11] Americká armáda v prvoliniových bojových jednokách z velké části M16 nahradila kratší a lehčí verzí - karabinou M4.[12]

Vietkongem byla M16 nazývána „Černá puška“ (anglicky „Black rifle“).

Konstrukce

Zbraň používá systém uzamčení rotačním závorníkem ovládaným tlakem prachových plynů odebíraných z hlavně. Zbraň se skládá z pouzdra závěru (horní část – upper receiver) ve kterém je zašroubovaná hlaveň a rámu zbraně obsahující spoušťový mechanismus, rukojeť a šachtu zásobníku. Zde je také namontovaná pažba. Vratná pružina je umístěna v hlavišti pažby, což lze považovat za rozporuplný konstrukční detail, protože toto brání aplikaci sklopné ramenní opěrky a taktéž se vibrace stlačování vratné pružiny přenáší do tváře střelce.

Střelivo

Zbraň používá náboje 5,56 × 45 mm NATO (.223 Remington). V prvních verzích byl použit zásobník na 20 nábojů, zásobníky na 30 nábojů byly plánovány i původně. Měly však četné výrobní vady, které byly převážně ve špatných pružinách. Je možné i vzácně vidět speciální 50nábojové zásobníky, ale většina vojáků nabíjela pouze 18 nábojů, protože při plném nabití měla zbraň tendenci se zasekávat z důvodu špatné pružiny na posunování nábojů v zásobníku. Později se začaly používat zásobníky na 30 nábojů poté, co byly odstraněny konstrukční vady. 30ranné zásobníky je možné spatřit na některých fotografiích z vietnamského konfliktu.

Varianty

První verze byly nespolehlivé (kvůli špatné munici) a američtí vojáci je odmítali, proto je u těchto zbraní také druhotné označení:

  • XM1-E1 (AR-15) byla experimentální verze, která však měla problém se zasekáváním závěru.
  • M16A1 u této verze byla přidána páčka na ruční dovření závěru, měla hladké předpažbí. Byla hojně používána ve Vietnamu, kde byla protějškem AK-47.
  • M16A2 je novější verze (používaná až po „Vietnamu“), která má drážkované předpažbí a zásobník na 30 nábojů; umožňuje střelbu po tříranných dávkách (M16A2 mají i modifikaci na plně automatický režim). Zároveň byla modifikována těžší hlavní umožňující střílet účinnější municí (SS-109).
  • M16A3 se od předchozí verze liší pouze rychle odnímatelnou transportní rukojetí pro rychlejší nasazení kolimátoru či optiky (rukojeť je nasazena na tak zvanou R.I.S. lištu). Nestřílí tříranné dávky, ale automaticky.
  • M16A4 upraven vnitřní mechanizmus pro vyšší odolnost proti okolním vlivům (písek, bláto…) a přidána R.I.S. předpažbí.

Rozdíly mezi označením AR-15, XM-16 (XM16E1) a M16A1 jsou následující. AR-15 je konstrukční název, dodnes však používaný u označení civilní verze této zbraně (u civilní verze není automatický režim, zbraň je pouze poloautomatická). XM16E1 je označení pro experimentální model M16 a E1 znamená první experimentální úprava. Po schváleni modifikací se písmeno X vypouští a E je nahrazeno písmenem A. Tedy název XM16E1 se po schválení promění na M16A1.

Další varianty

M16 s podvěšeným granátometem M203

Speciální jednotky používaly její zkrácenou variantu XM177E1 neboli Colt Commando (také označovanou jako CAR-15, což je však matoucí, protože tak se nazýval i experimentální model), vyznačující se kratší hlavní a výsuvnou pažbou (tato zbraň byla jakýsi předchůdce M4). Obě zbraně používají Picatinny lištu pro uchycení přídavných zařízení jako laserový zaměřovač, granátomet M203 (jako první využit experimentální granátomet XM148), taktické předpažbí nebo optické zaměřovače. Colt M4, další standardní zbraň amerických ozbrojených sil, je stejný princip zbraně AR-15, kde se odlišuje délka hlavně.

Odkazy

Reference

  1. ↑ https://www.americanrifleman.org/articles/2018/10/2/the-ar-10-story/
  2. ↑ National Defense Magazine article. www.nationaldefensemagazine.org [online]. [cit. 2008-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-10-08. 
  3. ↑ https://www.washingtontimes.com/news/2016/may/31/jim-sullivan-ar-15-designer-accuses-hbo-of-decepti/
  4. ↑ HOGG, Ian V.; WEEKS, John S. Military Small Arms of the 20th Century. 7th. vyd. Iola, Wisconsin: Krause Publications, 2000. Dostupné online. ISBN 978-0-87341-824-9. (anglicky) , p. 291
  5. ↑ Rottman 2011, s. 26.
  6. ↑ a b Rottman 2011, s. 40.
  7. ↑ Urdang, p. 801.
  8. ↑ Osborne, Arthur D.; SMITH, SEWARD. ARI Research Note 86-19, ANALYSIS OF M16A2 RIFLE CHARACTERISTICS AND RECOMMENDED IMPROVEMENTS [online]. Fort Benning, Georgia: ARI Field Unit, Training Research Laboratory, United States Army – Research Institute for the Behavioral and Social Sciences, February 1986 [cit. 2021-04-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-29. (anglicky) 
  9. ↑ Venola p. 6-18
  10. ↑ Green, Michael. Weapons of the Modern Marines. [s.l.]: MBI Publishing Company, 13 March 2004. Dostupné online. S. 16. (anglicky) 
  11. ↑ M16 5.56mm Rifle [online]. 2 June 2003. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2 June 2003. (anglicky) 
  12. ↑ Small Arms–Individual Weapons [online]. 3 November 2010 [cit. 2010-11-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 February 2011. (anglicky) 

Literatura

Externí odkazy

Zdroj