Mání

Mání
Mání v podobě čínského buddhy na v Cao'anském chrámu v Číně
Mání v podobě čínského buddhy na v Cao'anském chrámu v Číně
Narození 14. dubna 216
Ktésifón
Úmrtí 2. března 274 (ve věku 57 let) nebo 26. února 277 (ve věku 60 let)
Gundišápúr
Příčina úmrtí stažení z kůže
Povolání teolog, spisovatel, prorok, náboženský vůdce, filozof a básník
Nábož. vyznání manicheismus
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mání (jiné názvy: nepřesně Mani; podle některých názorů původně Máné; v zoroastrijském sanskrtu Mánéjasja; starořecky Manes [jiný přepis: Manés] nebo Man(n)ichaios; latinsky Manes nebo Manichaeus nebo Mannicheus; 14. dubna 216, nedaleko Ktésifónu – 26. února 277) byl perský (íránský) prorok, zakladatel manicheismu – gnostického učení pozdní antiky, které bylo kdysi všeobecně rozšířeno, nicméně dnes prakticky zaniklé. Největší množství manichejských památek se zachovalo na území Číny, z období vlády dynastie Jüan, kdy se manicheismus adaptoval na východní představy, zároveň měl vliv na rozvoj buddhismu.

Galerie

Literatura

  • DECRET, Francois. Mání a tradice manicheismu. Přeložil PhDr. Zdeněk Müller. 1.vyd. Bratislava: CAD Press, 1994. 150 s. ISBN 80-85349-30-2.
  • KLÍMA, Otakar. Manis Zeit und Leben. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962. 559 s. (V německém jazyce.)
  • KLÍMA, Otakar. Sláva a pád starého Íránu. 1. vyd. Praha: Orbis, 1977. 252 s. [O Máním viz str. 148–157.]

Související články

Externí odkazy

Zdroj