Luisa Hannoverská
| Luisa Hannoverská | |
|---|---|
| královna dánská a norská | |
 Královna Luisa kolem roku 1745
| |
| Doba vlády | 1746 – 1751 |
| Tituly | vévodkyně šlesvicko-holštýnská, a hraběnka oldenburská |
| Křest | 22. prosince 1724 |
| Narození |
18. prosince 1724 Londýn |
| Úmrtí |
19. prosince 1751 (ve věku 27 let) Kodaň |
| Pohřbena | Katedrála v Roskilde |
| Předchůdce | Žofie Magdalena Braniborská |
| Nástupce | Juliana Marie Brunšvická |
| Manžel | Frederik V. |
| Potomci | Kristián (1745–1747) Žofie Magdalena Karolina Vilemína Kristián VII. Luisa |
| Rod | Welfové |
| Dynastie | Hannoverská |
| Otec | Jiří II. |
| Matka | Karolina z Ansbachu |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Luisa Hannoverská (anglicky: Louise of Great Britain; 18. prosince 1724, Londýn – 19. prosince 1751, Kodaň) byla jako první manželka krále Frederika V. od roku 1746 až do své smrti dánská a norská královna. Byla nejmladší přeživší dcerou krále Jiřího II. Britského a Karoliny z Ansbachu.
Sňatek mezi Luisou a Frederikem V. Dánským byl domluven výhradně z politických důvodů (ministři krále Jiřího chtěli dánskou podporu ve sporech s Pruskem).[1] Přestože byl sňatek domluvený, pár spolu vycházel celkem dobře, alespoň během prvních let manželství. Luisa, která podporovala vystoupení herců a hudebníků, byla u dánského dvora populární, i když nikdy neměla na rozhodování svého manžela významný vliv.[1][2]
Biografie
Luisa se narodila 18. prosince 1724 v Leicester House v Londýně jako nejmladší z osmi dětí budoucího krále Jiřího II. a jeho manželky Karoliny z Ansbachu, v té době prince a princezny z Walesu. Pokřtěná byla 22. prosince. Když jí bylo dva a půl roku, nastoupil její otec na britský trůn.
Manželství
10. listopadu roku 1743 se Luisa v Hannoveru provdala za dánského korunního prince Frederika (1723–1766), pozdějšího krále Frederika V. Oficiální obřad se uskutečnil o měsíc později v Altoně (11. prosince). Společně se svým manželem nastoupila 6. srpna 1746 na dánský a norský trůn.
Inteligentní a laskavá královna měla na svého muže dobrý vliv a velmi pozitivně ho inspirovala i ve věcech vlády, což se silně projevilo především ve vztahu k vědě a umění. Zajímala se o hudbu, tanec a divadlo; královský dvůr získal zcela jinou, volnější a lehkomyslnější podobu na rozdíl od striktně náboženského charakteru za vlády jejího tchána Kristiána VI. V roce 1747 např. angažovala pro divadlo královského dvora soubor italské opery Pietra Mignotiho.
Na rozdíl od své předchůdkyně (Žofie Magdaleny Braniborské) se Luisa učila dánštině a zveřejnila rozhodnutí vychovávat své děti v tomto jazyku; to i její pozitivní vlastnosti jí získaly velkou popularitu mezi jejími poddanými.
Trpěla nicméně prostopášným charakterem a chováním svého manžela, uchýlila se k péči o své děti a k charitativní činnosti. Po její předčasné smrti byla její památka stále jasná a oslavovaná (to byl posléze velký hendikep pro další dánskou královnu z hannoverské dynastie, Karolinu Matyldu Hannoverskou).
Smrt
Dánskou královnou byla Luisa pouhých pět let. 19. prosince 1751, nedlouho po svých 27. narozeninách, v průběhu svého šestého těhotenství nečekaně v paláci Christiansborg v Kodani zemřela (příčinou smrti byly komplikace po potratu) a byla pochována v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánských králů. Její malé děti zůstaly v péči její starší sestry Marie Hannoverské, provdané hesensko-kasselské lankraběnky, jež se přestěhovala z Hesenska do Dánska.
Dědictví
Protože byla mezi Dány nesmírně oblíbená a milovaná, byla mladá královna postupem času stále více oslavována. Příkladem této glorifikace je německý básník Friedrich Gottlieb Klopstock, který ke královně Luise cítil velkou oddanost a úctu; byl hluboce dojat jejími útrapami a brzkou smrtí a své pocity i pocity lidu ventiloval v ódě An den König (později nazývané Die Königin Luise) v roce 1752.[3] Ve srovnání s tímto ideálem byly následující královny, jak druhá manželka jejího manžela Juliana Marie, tak její neteř a pozdější snacha Karolina Matylda, souzeny mnohem přísněji.[4]
Jmenovci
Erb
Dne 30. srpna 1727 bylo jako dítěti panovníka Luise povoleno používat erb říše bez císařské koruny Svaté říše římské.[6]
 Erb z 30. srpna 1727
|
 Erb královny Luisy
|
 Monogram královny Luisy
|
Potomci
| Jméno | Narození | Úmrtí | Poznámky |
|---|---|---|---|
| Kristián, korunní princ dánský | Kodaň, 7. července 1745 | Frederiksborg, 3. června 1747 | Zemřel v dětství |
| Princezna Žofie Magdalena Dánská | 3. července 1746 | 21. srpna 1813 | Vdaná, 1766, Gustav III. Švédský; měla potomky |
| Princezna Vilemína Karolína Dánská | 10. července 1747 | 19. ledna 1820 | Vdaná, 1763, Vilém I., kurfiřt z Hesenska; měla potomky |
| Kristián VII. Dánský | 29. ledna 1749 | 13. března 1808 | Ženatý, 1766, Princezna Karolina Matylda z Walesu; měl potomky |
| Princezna Luisa Dánská | 30. ledna 1750 | 12. ledna 1831 | Vdaná, 1766, Princ Karel Hesensko-Kasselský; měla potomky |
Vývod z předků
| Jiří Brunšvicko-Lüneburský | ||||||||||||
| Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský | ||||||||||||
| Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská | ||||||||||||
| Jiří I. | ||||||||||||
| Fridrich Falcký | ||||||||||||
| Žofie Hannoverská | ||||||||||||
| Alžběta Stuartovna | ||||||||||||
| Jiří II. | ||||||||||||
| Joachim Arnošt Oettingenský | ||||||||||||
| Jiří Vilém Brunšvicko-Lüneburský | ||||||||||||
| Anna Sibylla Solmsko-Sonnenwaldská | ||||||||||||
| Žofie Dorotea z Celle | ||||||||||||
| Alexandr II. Desmier d'Olbreuse | ||||||||||||
| Éléonore Desmier d'Olbreuse | ||||||||||||
| Jacquette Poussard de Vandré | ||||||||||||
| Luisa Hannoverská | ||||||||||||
| Joachim Arnošt Braniborsko-Ansbašský | ||||||||||||
| Albrecht II. Braniborsko-Ansbašský | ||||||||||||
| Žofie Solmsko-Laubachská | ||||||||||||
| Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský | ||||||||||||
| Jiří Vilém Brunšvicko-Lüneburský | ||||||||||||
| Žofie Markéta Oettingenská | ||||||||||||
| Éléonore Desmier d'Olbreuse | ||||||||||||
| Karolina z Ansbachu | ||||||||||||
| Vilém Sasko-Výmarský | ||||||||||||
| Jan Jiří I. Sasko-Eisenašský | ||||||||||||
| Eleonora Dorotea Anhaltsko-Desavská | ||||||||||||
| Eleonora Sasko-Eisenašská | ||||||||||||
| Arnošt Saynsko-Wittgensteinský | ||||||||||||
| Johana ze Sayn-Wittgensteinu | ||||||||||||
| Lujza Juliana Erbašská | ||||||||||||
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Louise of Great Britain na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Historical dictionary of the British monarchy | WorldCat.org. www.worldcat.org [online]. [cit. 2023-03-15]. Dostupné online.
- ↑ BRICKA, Carl Frederik. 399 (Dansk biografisk Lexikon / X. Bind. Laale - Løvenørn). runeberg.org [online]. [cit. 2023-03-15]. Dostupné online. (dánsky)
- ↑ KLOPSTOCK, Friedrich Gottlieb. Oden. Lipsko: Göschen, 1798. Dostupné online. S. 106ff. (německy)
- ↑ LEITNER, Thea. Skandal bei Hof. [s.l.]: Ueberreuter, 1993. ISBN 3-8000-3492-1. (německy)
- ↑ GANNETT, Henry. The origin of certain place names in the United States. [s.l.]: Washington, Govt. Print. Off. 341 s. Dostupné online.
- ↑ marks of cadency in the British royal family. www.heraldica.org [online]. [cit. 2023-03-15]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Luisa Hannoverská na Wikimedia Commons
- http://www.rosenborgslot.dk/ (anglicky nebo dánsky)
- http://genealogy.euweb.cz/welf/welf7.html#LG2
Dánská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Žofie Magdalena Braniborská |
1746–1751 Luisa Hannoverská |
Nástupce: Juliana Marie Brunšvická |
Norská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Žofie Magdalena Braniborská |
1746–1751 Luisa Hannoverská |
Nástupce: Juliana Marie Brunšvická |
Šlesvická vévodkyně | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Žofie Magdalena Braniborská |
1746–1751 Luisa Hannoverská |
Nástupce: Juliana Marie Brunšvická |
Holštýnská vévodkyně | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Žofie Magdalena Braniborská, Žofie Frederika Anhaltsko-Zerbstská |
1746–1751 s Žofií Frederikou Anhaltsko-Zerbstskou Luisa Hannoverská |
Nástupce: Juliana Marie Brunšvická, Žofie Frederika Anhaltsko-Zerbstská |
Oldenburská hraběnka | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Žofie Magdalena Braniborská |
1746–1751 Luisa Hannoverská |
Nástupce: Juliana Marie Brunšvická |
