Luis Echeverría

Luis Echeverría
57. prezident Mexika
Ve funkci:
1. prosince 1970 – 30. listopadu 1976
Předchůdce Gustavo Díaz Ordaz
Nástupce José López Portillo
Ministr vnitra Mexika
Ve funkci:
16. listopadu 1963 – 11. listopadu 1969
Prezident Adolfo López Mateos
Gustavo Díaz Ordaz
Předchůdce Gustavo Díaz Ordaz
Nástupce Mario Moya Palencia
Stranická příslušnost
Členství Partido Revolucionario Institucional (PRI) (od 1946)
Rodné jméno Luis Echeverría Álvarez
Narození 17. ledna 1922
Ciudad de México
MexikoMexiko Mexiko
Úmrtí 8. července 2022 (ve věku 100 let)
Cuernavaca, Morelos
MexikoMexiko Mexiko
Choť María Esther Zuno (1945–1999)
Děti 8
Příbuzní Rodolfo Landa (sourozenec)
Alma mater Mexická národní autonomní univerzita (1940–1945)
Profese diplomat, politik a právník
Náboženství katolicismus
Ocenění Řád lázně (1973)
velkohvězda čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku (1974)
Řád Jamajky
rytíř velkokříže s řetězem Záslužného řádu Italské republiky
Commons Luis Echeverría Álvarez
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luis Echeverría Álvarez (17. ledna 1922 Ciudad de México – 8. července 2022 Cuernavaca)[1] byl mexický advokát, akademik a politik, člen Institucionální revoluční strany, který byl v letech 1970–1976 prezidentem Mexika. Předtím byl v letech 1963–1969 ministrem vnitra. V době své smrti v roce 2022 byl nejstarší žijící bývalou hlavou Mexika.[2]

Jeho působení ve funkci ministra vnitra za vlády Gustava Díaze Ordaze bylo poznamenáno nárůstem politických represí. Disidentští novináři, politici a aktivisté byli vystaveni cenzuře, svévolnému zatýkání, mučení a mimosoudním popravám. Vše vyvrcholilo masakrem v Tlatelolcu 2. října 1968, který potlačil mexické studentské hnutí; Gustavo Díaz Ordaz, Echeverría a ministr obrany Marcelino Garcia Barragán jsou považováni za strůjce tohoto masakru, při němž mexická armáda zabila stovky neozbrojených demonstrantů. Následujícího roku Díaz Ordaz jmenoval Echeverría svým nástupcem ve funkci prezidenta a ten zvítězil ve volbách v roce 1970.

Echeverría byl jedním z nejvýznamnějších prezidentů v poválečné historii Mexika; pokusil se stát vůdcem takzvaného „třetího světa“, tedy zemí, které nebyly v době studené války spojeny se Spojenými státy nebo Sovětským svazem.[3] Nabídl politický azyl Hortensii Bussi a dalším uprchlíkům před diktaturou Augusta Pinocheta v Chile, navázal diplomatické vztahy a úzkou spolupráci s Čínou poté, co navštívil Peking a setkal se s Mao Ce-tungem a premiérem Čou En-lajem,[4] a pokusil se využít Maova vlivu mezi asijskými a africkými zeměmi při nakonec neúspěšném pokusu stát se generálním tajemníkem OSN.[5] Echeverría napjal vztahy s Izraelem (a americkými Židy) poté, co podpořil rezoluci OSN odsuzující sionismus.[6][7]

Echeverría vedl zemi v období výrazného hospodářského růstu, kdy mexické ekonomice pomohly vysoké ceny ropy a její roční růst činil 6,1 %. Agresivně prosazoval rozvoj infrastrukturních projektů, jako jsou nové námořní přístavy Lázaro Cárdenas a Ciudad Madero.[8] Jeho prezidentství se vyznačovalo také autoritářskými metodami, masakrem studentů v Corpus Christi v roce 1971, špinavou válkou proti levicovým disentům v zemi (přestože Echeverría zastával levicově-populistickou rétoriku)[9][10][11] a hospodářskou krizí, která v Mexiku nastala ke konci jeho funkčního období.[12] V roce 2006 byl obviněn a bylo mu nařízeno domácí vězení za podíl na masakrech v Tlatelolcu a Corpus Christi,[13] ale v roce 2009 byla obvinění proti němu stažena.[14]

Mládí

Narodil se 17. ledna 1922 v Ciudad de México Rodolfu Echeverríarovi a Catalině Álvarez.[15] Echeverría nastoupil v roce 1947 na Mexickou národní autonomní univerzitu, kde vyučoval politickou filozofii a ústavní právo.[16] V hierarchii Institucionální revoluční strany stoupal a nakonec se stal osobním tajemníkem předsedy strany Rodolfa Sáncheze Taboady.

Osobní život a smrt

Dne 2. ledna 1945 se oženil s Maríou Esther Zuno a měl s ní osm dětí. Jeho syn Álvaro Echeverría Zuno, ekonom, spáchal 19. května 2020 ve věku 71 let sebevraždu.[17]

Dne 15. ledna 2018 se objevila zpráva, že zemřel, ale ta byla brzy vyvrácena. Dne 17. ledna oslavil v nemocnici své 96. narozeniny a o den později byl propuštěn. [18][19] Znovu byl hospitalizován 21. června 2018[20] a propuštěn byl 10. července.[21]

Dne 17. ledna 2022 oslavil své 100. narozeniny.[22] Zemřel 8. července ve svém domě v Cuernavace.[1] Byl zpopelněn při soukromém smutečním obřadu, který se konal 10. července.[23]

Vyznamenání

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Luis Echeverría na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b KANDELL, Jonathan. Luis Echeverría Alvarez, Former President of Mexico, Dies at 100. The New York Times [online]. 2022-07-09 [cit. 2023-03-07]. Dostupné online. 
  2. ↑ KAHN, Carrie. Mexico's oldest living ex-president turned 100, but it wasn't widely celebrated. National Public Radio [online]. 2022-01-18 [cit. 2023-03-07]. Dostupné online. 
  3. ↑ NARAIN ROY, Ash. The Third World in the Age of Globalisation: Requiem Or New Agenda?. [s.l.]: Zed Books, 1999. Dostupné online. ISBN 9781856497961. S. 56. 
  4. ↑ GONZÁLEZ, Fredy. Paisanos Chinos: Transpacific Politics among Chinese Immigrants in Mexico. [s.l.]: University of California Press, 2017. Dostupné online. ISBN 978-0-520-96448-8. S. 177. 
  5. ↑ WALDHEIM IS BACKED BY SECURITY COUNCIL FOR FIVE YEARS MORE. The New York Times [online]. 1976-12-08 [cit. 2023-03-07]. Dostupné online. 
  6. ↑ Mexico Votes for General Assembly Resolution Condemning Zionism. Židovská telegrafická agentura [online]. 1975-12-17 [cit. 2023-03-07]. Dostupné online. 
  7. ↑ RIDING, Alan. Mexico Tells U.S. Jews It Does Not Link Zionism With Racism. The New York Times [online]. 1975-12-13 [cit. 2023-03-07]. Dostupné online. 
  8. ↑ KRAUZE, Enrique. El sexenio de Luis Echeverría. [s.l.]: Clío, 1999. Dostupné online. 
  9. ↑ Rights group urges Mexico to resolve "dirty war". Reuters [online]. 2007-04-05 [cit. 2023-03-07]. Dostupné online. 
  10. ↑ DOYLE, Kate. The Dawn of Mexico's Dirty War. nsarchive2.gwu.edu [online]. 2003-12-05 [cit. 2023-03-07]. Dostupné online. 
  11. ↑ BASURTO, Jorge. Latin American Populism in Comparative Perspective. Příprava vydání Michael L. Conniff. Albuquerque: [s.n.], 1982. Kapitola The Late Populism of Luis Echeverría, s. 93–111. 
  12. ↑ DELGADO DE CANTÚ, Gloria M. Historia de México Vol. II. [s.l.]: Pearson Educación, 2003. S. 387–388. 
  13. ↑ Warrant for Mexico ex-president. BBC [online]. 2006-06-30 [cit. 2023-03-07]. Dostupné online. 
  14. ↑ CASTILLO, Gustavo. Exculpa tribunal a Luis Echeverría. La Jordana [online]. 2009-03-27 [cit. 2023-03-07]. Dostupné online. (španělsky) 
  15. ↑ LENTZ, Harris M. Heads of States and Governments Since 1945. [s.l.]: Routledge, 2014. Dostupné online. ISBN 978-1-134-26490-2. S. 551. 
  16. ↑ BOYER, J. Patrick. Foreign Voices in the House. [s.l.]: [s.n.], 2017. Dostupné online. ISBN 9781459736863. 
  17. ↑ Hallan cuerpo del hijo del expresidente Luis Echeverría con una carta póstuma. El Universal [online]. 2020-05-19 [cit. 2023-03-07]. Dostupné online. (španělsky) 
  18. ↑ Seguirán cuidando de Luis Echeverría en su casa. Periódico [online]. 2018-01-18 [cit. 2023-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (španělsky) 
  19. ↑ PILLADO, Angeles. Luis Echeverría cumple 96 años; saldría el jueves de hospital. sdpnoticias [online]. 2018-01-18 [cit. 2023-03-07]. Dostupné online. (španělsky) 
  20. ↑ Hospitalizan a expresidente mexicano Luis Echeverría. Chron [online]. [cit. 2023-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (španělsky) 
  21. ↑ El ex presidente Luis Echeverría sale del hospital tras superar neumonía. El Universal [online]. 2018-07-11 [cit. 2023-03-07]. Dostupné online. (španělsky) 
  22. ↑ De joven entusiasta del PRI al “Halconazo”: Luis Echeverría Álvarez y sus 100 años de vida. Infobae [online]. 2022-01-17 [cit. 2023-03-07]. Dostupné online. (španělsky) 
  23. ↑ Associated Press. A quiet memorial for Mexican ex-president Luis Echeverria. ABC News [online]. 2022-07-10 [cit. 2023-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  24. ↑ Prizes, Stimuli And Act Civil Rewards. www.global-regulation.com [online]. [cit. 2023-03-07]. Dostupné online. 
  25. ↑ 1973: Luis Echeverria Alvarez, President of Mexico (left) sits with Lord Mais, Lord Mayor of London, at a Guildhall banquet in London. www.gettyimages.com.mx [online]. [cit. 2023-03-07]. Dostupné online. 
  26. ↑ Apr. 06, 1973 - Mexican President at Royal Banquet: At a Banquet given by Mexican President Luis Echeverria at Claridge's in London, last night in honour of Britain's Royal Family are, from left Mexican President Luis Echeverria, Queen Elizabeth II, Prince Philip, and Senora de Echeverria. The Banquet came at the end of the President's state visit to Britain.. www.alamy.com [online]. [cit. 2023-03-07]. Dostupné online. 
  27. ↑ ECHEVERRIA ALVAREZ S.E. Luis decorato di Gran Cordone. www.quirinale.it [online]. [cit. 2023-03-07]. Dostupné online. 
  28. ↑ Anfragebeantwortung. www.parlament.gv.at [online]. [cit. 2023-03-07]. Dostupné online. 
  29. ↑ Order of Jamaica (OJ). jis.gov.jm [online]. [cit. 2023-03-07]. Dostupné online. 

Literatura

  • BIZZARRO, Salvatore. Mexico under Echeverría. S. 212–224. Current History [online]. 1974-05-01 [cit. 2023-03-07]. S. 212–224. Dostupné online. DOI 10.1525/curh.1974.66.393.212. 
  • Jorge Castañeda Gutman. Perpetuating Power: How Mexican Presidents Were Chosen. New York: The New Press, 2000. ISBN 1-56584-616-8. 
  • RICHMOND, Douglas W. CRISIS IN MEXICO: LUIS ECHEVERRIA AND LOPEZ PORTILLO, 1970-1982. Journal of Third World Studies [online]. [cit. 2023-03-07]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj