Luděk Maňásek

ak. mal. Luděk Maňásek
Narození 11. listopadu 1929
Bělá pod Bezdězem
Úmrtí 9. února 2003 (ve věku 73 let)
Ústí nad Labem
Místo pohřbení Bělá pod Bezdězem
Alma mater UMPRUM
Povolání malíř, ilustrátor a grafik
Děti syn Hynek
Ocenění čestné občanství ve Bělé pod Bezdězem
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Luděk Maňásek (11. listopadu 1929 Bělá pod Bezdězem – 9. února 2003 Ústí nad Labem)[1][2] byl český malíř, grafik a ilustrátor.[1][2]

Život

Hrob L. Maňáska na obecním hřbitově v Bělé pod Bezdězem

V roce 1943 nastoupil na Státní grafickou školu v Praze.[3] Mezi lety 1945 (1946)[4] až 1950 pracoval jako litograf v grafickém ústavu V. Neubert & syn.[2] V roce 1950 maturoval na Střední grafické škole v Praze. Mezi lety 1950 až 1955 studoval malbu (obor monumentální malba)[4] a kresbu u Josefa Nováka a pedagogiku u Jaromíra Uždila na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze.[1] Prvním jeho velkým dílem byl obraz milicionáře a rudoarmějce s holčičkou v nadživotní velikosti na stěně radnice v Mnichově Hradišti v roce 1957.[3]

V 60. letech 20. století byl členem redakční rady časopisu Život mladoboleslavské kultury.[2] Do 70. let 20. století vyučoval malbu a kresbu na základní umělecké škole v Mladé Boleslavi, odkud musel z politických důvodů odejít[1] a měl do roku 1985 zakázáno vystavovat v Mladé Boleslavi.[2][3] Poté se věnoval volné tvorbě, především ilustracím pro nakladatelství Atria. Od roku 1974 žil v Mladé Boleslavi.[3] V roce 1979 se manželce Haně narodil syn Hynek.[3] V roce 1982 se přestěhoval do bytu v Kosmonosích.[3]

Po roce 1989 inicioval založení Sdružení mladoboleslavských výtvarníků-profesionálů.[1] Spolupracoval i s Městským divadlem Mladá Boleslav[2] (vytvořil např. plakát pro inscenaci Jiráskovy Lucerny)[5]. V roce 1999 získal čestné občanství města Bělá pod Bezdězem.[2]

Zemřel po těžké nemoci 9. února v Ústí nad Labem. Pohřeb se konal 14. února 2003 v obřadní síni ústeckého krematoria.[5] Pohřben je na obecním hřbitově v Bělé pod Bezdězem.

Dílo

Ilustroval učebnice,[2] dětské knihy (pověsti, pohádky), dobrodružné příběhy, romány i poezii. Celkem ilustroval více než 100 titulů ve třinácti jazycích. Ve volné tvorbě využíval duchovní a symbolické náměty. Volná tvorba zahrnovala kalendáře, pohlednice, hrací karty, zápalky, záložky, divadelní programy, plakáty apod.[1][3]

Kalendáře (výběr)

  • 1985 – Pohádkový svět Luďka Maňáska, kalendář[5]
  • 1988 – Český rok Luďka Maňáska, kalendář[5]

Ilustrace (výběr)

  • Vladimír Stuchl: Prérií pádí kůň: Americké pověsti a povídačky (1975)
  • Oscar Wilde: Šťastný princ a jiné pohádky (1985)
  • Donát Šajner: Blázínci ze Lhoty (1986)
  • Miroslav Pecha: Srneček z křivoklátského lesa (1990)
  • Josef Ort: Hrad Michalovice (1991)
  • Jaromír Kazda: Potopa (1994)
  • Jaromír Kazda: Stvoření světa (1994)
  • Zdeněk K. Slabý: Čítanka 6 (1995)
  • Jaromír Kazda: Narození Ježíška (1995), Narodenie Ježiška (1995), Isusovo rodjenje (1995)

Výstavy (výběr)

Svá díla představil na více než 200 kolektivních a samostatných výstavách.[2]

Samostatné

  • 1979 – Luděk Maňásek: Ilustrace dětské knihy. Suchardův dům, Nová Paka[2]
  • 1989 – Luděk Maňásek. Podkrkonošské muzeum, Nová Paka[2]
  • 2003 – výstava ilustrací Luďka Maňáska k Máchovu Máji, kulturní středisko, Bělá pod Bezdězem[5]

Kolektivní

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f BENEŠ, Luděk. Osobnosti Mladoboleslavska. [s.l.]: Muzeum Mladoboleslavska, 2009. S. 130. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o Luděk Maňásek | abart. en.isabart.org [online]. [cit. 2022-07-21]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f g ZVĚŘINOVÁ, Jarka. Pohádkový Luděk Maňásek. [s.l.]: [s.n.], 2013. 47 s. 
  4. ↑ a b RABOCHOVÁ, Marcela; HLOUŠEK, Jiří. Kalendárium osobností regionu Střední Čechy na rok 1994. Kladno: Státní vědecká knihovna v Kladně, 1993. ISBN 80-85191-09-1. S. 99. 
  5. ↑ a b c d e HRUBÁ, Eva. Zemřel Luděk Maňásek. Zpravodaj města Bělé pod Bezdězem. 2003-03, roč. 27, s. 5. 

Zdroj