Ludvík XII.

Ludvík XII. Francouzský
Narození 27. června 1462
Blois
Úmrtí 1. ledna 1515 (ve věku 52 let)
Paříž
Místo pohřbení Bazilika Saint-Denis
Povolání panovník
Ocenění Řád sv. Michala
Nábož. vyznání katolická církev
Choť Johana Francouzská (1476–1498)[1]
Anna Bretaňská (1499–1514)[2][1]
Marie Tudorovna (1514–1515)[2][1]
Děti Klaudie Francouzská[2]
Renata Francouzská
Michel Bucy
Rodiče Karel Orleánský[2] a Marie Klevská[2]
Rod Valoisové
Příbuzní Marie Orléanská[2], Anna Orléanská a Johana z Valois (sourozenci)
Šarlota Francouzská[3], František III. Bretaňský[3], Jindřich II. Francouzský[4][2], Magdalena z Valois[2], Karel II. Orleánský, Markéta Francouzská a Louisa Francouzská[3] (vnoučata)
Funkce francouzský král (1498–1515)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludvík XII. (27. června 1462, Blois – 1. ledna 1515, Paříž) byl francouzský král v letech 1498 až 1515 a neapolský král v letech 1501 až 1504. Jako syn vévody Karla Orleánského a Marie Klevské na trůn nastoupil po synovi svého bratrance z druhého kolena a švagrovi Karlovi VIII., který zemřel bezdětný v roce 1498.

Před svým nástupem na francouzský trůn byl známý jako Ludvík Orleánský. Jeho bratranec z druhého kolene, král Ludvík XI., ho přinutil oženit se s jeho postiženou a údajně neplodnou sestřenicí Johanou. Ludvík XI. doufal, že tak vymře orléanská kadetská větev rodu Valois. Když se v roce 1498 stal králem, nechal papež Alexandr VI. sňatek s Johanou anulovat. Následně se oženil s vévodkyní Annou Bretaňskou, vdovou po Karlovi VIII. Tento sňatek umožnil Ludvíkovi posílit personální Unii Bretaně a Francie.

Rodinné poměry

Ludvík XII. pocházel z rodu Valois, přesněji z větve Dynastie Valois-Orléans. Byl jediným synem Karla Orleánského a Marie Klevské. Na francouzský trůn nastoupil roku 1498 po nešťastném úmrtí svého bezdětného švagra Karla VIII.

Ještě téhož roku se dal rozvést s Johanou, sestrou svého předchůdce na francouzském trůně a 8. ledna 1499 se oženil s Karlovou vdovou Annou Bretaňskou. Anna byla držitelkou Bretaně, která byla tímto sňatkem po mnoha letech konečně připojena k území francouzské koruny. Z narozených potomků se dospělosti dožily pouze dvě dcery. Po Annině smrti (9. ledna 1514) se Ludvík potřetí oženil. Vyvolenou se stala 9. října 1514 Marie, sedmnáctiletá sestra anglického krále Jindřicha VIII.

Vláda

Nový panovník po přeslici pocházel z rodu Visconti (babička z otcovy strany byla Valentina Visconti). Začal uplatňovat nárok na Milánské vévodství a napadl proto Itálii, kde se potom v letech 1499–1513 odehrávaly kruté boje (tzv. druhá až čtvrtá Italská Válka). Po dobytí Milána roku 1499/1500 se Ludvík dohodl se španělským Ferdinandem II. Aragonským a obsadil také Neapolské království. Ferdinand Aragonský však změnil názor, obrátil se proti Ludvíkovi a Neapol dobyl sám. Následovala léta komplikovaných španělsko-francouzských jednání a bojů o Itálii. Roku 1504 uznala Francie španělskou nadvládu v Neapoli, ale ponechala si Milánsko.

Roku 1511 se proti Ludvíkovi XII. postavila Cambraiská liga (založená původně 1507 papežem, římsko-německým císařem a samotným Ludvíkem proti Benátkám) spolu s papežem naverbovanými Švýcary a po ostrých bojích mezi Francií a Cambraiskou ligou v letech 1512 a 1513 byli Francouzi úplně vytlačeni z italského území za hřeben Alp. Milánsko připadlo Švýcarům.

Francouzský lid krále miloval, jelikož byl dobrý hospodář a dbal o správný pořádek. Generální stavy ho nazývaly Оtec lidu.

Král zemřel tři měsíce po svém posledním sňatku 1. ledna 1515. Neměl dospělosti se doživší potomky mužského pohlaví. Králem Francie se tak stal syn Ludvíkova bratrance František I. (1515–1547).

Vývod z předků

 
 
 
 
 
 Jan II. Francouzský
 
 
 Karel V. Francouzský
 
 
 
 
 
 
 Jitka Lucemburská
 
 
 Ludvík z Valois
 
 
 
 
 
 
 Petr I. Bourbonský
 
 
 Johana Bourbonská
 
 
 
 
 
 
 Izabela z Valois
 
 
 Karel Orleánský
 
 
 
 
 
 
 Galeáš II. Visconti
 
 
 Jan Galeáš Visconti
 
 
 
 
 
 
 Blanka Savojská
 
 
 Valentina Visconti
 
 
 
 
 
 
 Jan II. Francouzský
 
 
 Izabela Francouzská
 
 
 
 
 
 
 Jitka Lucemburská
 
Ludvík XII. Francouzský
 
 
 
 
 
 Adolph II of the Marck
 
 
 Adolf III of the Marck
 
 
 
 
 
 
 Margaret of Cleves, Countess of the Marck
 
 
 Adolf I. Klevský
 
 
 
 
 
 
 Gerhard VI. z Jülichu
 
 
 Markéta Jülišská
 
 
 
 
 
 
 Markéta Ravensberská
 
 
 Marie Klevská
 
 
 
 
 
 
 Filip II. Burgundský
 
 
 Jan I. Burgundský
 
 
 
 
 
 
 Markéta III. Flanderská
 
 
 Marie Burgundská
 
 
 
 
 
 
 Albrecht I. Bavorský
 
 
 Markéta Bavorská
 
 
 
 
 
 
 Markéta Břežská
 

Odkazy

Litterae super abrogatione pragmatice sanctionis, 1512

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ľudovít XII. na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ a b c Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  2. ↑ a b c d e f g h Kindred Britain.
  3. ↑ a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  4. ↑ Генрих II, французский король. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek VIII.

Literatura

  • HARTMANN, Petr Claus, a kol. Francouzští králové a císaři v novověku : od Ludvíka XII. k Napoleonovi III. (1498-1870). Praha: Argo, 2005. 467 s. ISBN 80-7203-517-7. 

Externí odkazy

Chronologie francouzských panovníků
od 987 do 1870
987 996 1031 1060 1108 1137 1180 1223 1226
   Hugo Kapet Robert II. Jindřich I. Filip I. Ludvík VI. Ludvík VII. Filip II. Ludvík VIII.   
1226 1270 1285 1314 1316 1316 1322 1328 1350
   Ludvík IX. Filip III. Filip IV. Ludvík X. Jan I. Filip V. Karel IV. Filip VI.   
1350 1364 1380 1422 1461 1483 1498 1515 1547 1559
   Jan II. Karel V. Karel VI. Karel VII. Ludvík XI. Karel VIII. Ludvík XII. František I. Jindřich II.   
1559 1560 1574 1589 1610 1643 1715 1774 1792
   František II. Karel IX. Jindřich III. Jindřich IV. Ludvík XIII. Ludvík XIV. Ludvík XV. Ludvík XVI.   
1792 1804 1814 1824 1830 1848 1852 1870
   — Napoleon I. Ludvík XVIII. Karel X. Ludvík Filip — Napoleon III.   

Dějiny · Francie · Kapetovci · Valois · Bourboni · Bonapartové

Zdroj