Ludvík Kundera (muzikolog)

Ludvík Kundera
Základní informace
Narození 17. srpna 1891
Královo Pole
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 12. května 1971 (ve věku 79 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Královopolský hřbitov
sk. 1, hrob 101-102
49.2352543N, 16.5952004E
Povolání pedagog, muzikolog, klavírista, publicista a učitel
Nástroje klavír
Vydavatel Supraphon
Ocenění zasloužilý umělec
Řád práce řp
Manžel(ka) Milada Kunderová,
roz. Janošíková (od 1928)
Děti Milan Kundera
Rodiče František Kundera
Františka Kunderová,
roz. Kubicová
Příbuzní Ludvík Kundera (synovec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludvík Kundera (17. srpna 1891 Královo Pole[1] – 12. května 1971 Brno) byl český klavírista, muzikolog a hudební pedagog. Byl prvním rektorem Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Byl otcem spisovatele Milana Kundery a strýcem básníka a dramatika Ludvíka Kundery.

Život

Narodil se v Králově Poli u Brna v rodině majitele domu Františka Kundery a Františky, rozené Kubicové. Byl nejen žákem Leoše Janáčka, ale zároveň i interpretem jeho skladeb. Hru na klavír studoval v Brně a v Paříži, sólový zpěv v Brně a v Praze. Během první světové války bojoval na ruské frontě, byl podporučíkem 8. pěšího pluku v rakousko-uherské armádě, v roce 1915 byl zajat a vstoupil do československých legií. Absolvoval s nimi celou sibiřskou anabázi, založil a řídil legionářský orchestr. Za první republiky působil jako tajemník a profesor na brněnské konzervatoři a vystupoval jako sólista a komorní hráč na klavír po celé Evropě. Kromě toho byl sbormistrem královopolského pěveckého sdružení Lumír, ředitelem státní zkušební komise pro učitele hudby na středních školách a učitelských ústavech a inspektorem soukromých hudebních škol. Za okupace byl předčasně penzionován, věnoval se psaní knih o hudbě. Po válce se na brněnskou konzervatoř vrátil, zároveň se stal vedoucím ústavu pro hudební výchovu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Později působil jako profesor klavírní hry a zástupce děkana pražské Akademie múzických umění pro Brno. Po založení JAMU byl jmenován profesorem klavírní hry, v letech 1948–1950 zastával funkci děkana Hudební fakulty JAMU a 1. října 1948 se stal prvním rektorem Janáčkovy akademie, ve funkci zůstal třináct let, až do 20. listopadu 1961. Byl nositelem Řádu práce a obdržel titul zasloužilý umělec. Kundera je též držitelem čestného akademického titulu doctor honoris causa na Janáčkově akademii múzických umění.

Dílo

  • O muzyke čechoslovackago naroda, Jekaterinburg 1919
  • Teorie a literatura klavíru ve stručném přehledu, Praha 1940
  • Jak poslouchati hudbu, Praha 1941
  • Jaroslav Kvapil: život a dílo, Praha 1944
  • Základy klavírní pedalisace, Brno 1944
  • Jak organisovati hudební výchovu v obnoveném státě, Brno 1945
  • Janáček a Klub přátel umění, Olomouc 1948
  • Janáčkova varhanická škola, Olomouc 1948
  • Ludwig van Beethoven, Praha 1952
  • Klavírní prstoklad, Praha 1952

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele Nejsvětější Trojice v Brně-Královo Pole

Literatura

  • Jiří Endler: Příběhy brněnských hřbitovů, Brno 2010

Externí odkazy

Zdroj