Ludmila Matiegková

Ludmila Matiegková
Ludmila Matiegková
Ludmila Matiegková
Narození 9. března 1889
Lovosice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 26. srpna 1960 (ve věku 71 let)
Mariánské Lázně
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater Univerzita Karlova
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolání archeoložka a egyptoložka
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludmila Matiegková (9. března 1889, Lovosice[1] – 26. srpna 1960, Mariánské Lázně) byla středoškolskou učitelkou a autorkou několika odborných prací o starověkém Egyptě.

Život

Ludmila Matiegková byla jediným dítětem českého lékaře a antropologa Jindřicha Matiegky. Vystudovala orientalistické obory na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde posléze působila v egyptologickém semináři Františka Lexy. Ve svých spisech se zabývala staroegyptským náboženstvím, mumiemi a rodinným životem ve starověkém Egyptě.

V roce 1929 se se svým otcem zúčastnila identifikace hrobu Jana Amose Komenského v Naardenu.[2]

Stala se první ženou – členkou Orientálního ústavu.[3]

Dílo (knižní vydání)

  • Nová bádání o kamenné době egyptské (Kojetín, Časopis Pravěk, 1912)
  • Jak vzniklo písmo (Praha, Vilímek, 1918)
  • O staroegyptských bozích a hrdinech (V Praze, Ústřední nakladatelství a knihkupectví učitelstva českoslovanského, 1925)
  • V objetí sfingy (Praha, vyd. Dr. Ot. Štorch-Marien, 1927)
  • Příběhy bílého oslíka (Ilustroval L. Salač; V Praze, nákladem vlastním, 1930)
  • Záhada (Praha, vyd. L. Matiegková, 1934)
  • Dítě v starém Egyptě (Praha, Anthropologický ústav Karlovy university, Orbis - distributor, 1937)

Odkazy

Literatura

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Lovosice
  2. ↑ Nález pozůstatků J. A. Komenského. Pestrý týden. 10. 8. 1929, s. 7. Dostupné online. 
  3. ↑ 50 let č.-s. orientalistky. Národní listy. 9. 3. 1939, s. 5. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj