Luck

Luck
Луцьк
Památky a panorama města Luck
Památky a panorama města Luck
Luck – znak
znak
Luck – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice 50°44′52″ s. š., 25°19′28″ v. d.
Nadmořská výška 174 m n. m.
Stát UkrajinaUkrajina Ukrajina
Oblast Volyňská
Rajón Lucký
Luck
Luck
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 42 km²
Počet obyvatel 215 986 (2022)
Hustota zalidnění 5 142,5 obyv./km²
Etnické složení Ukrajinci
Náboženské složení pravoslavné křesťanství, částečně též řecké a římské katolictví
Správa
Starosta Ihor Ihorovyč Poliščuk
Oficiální web www.lutskrada.gov.ua
Telefonní předvolba 312
PSČ 43000-499
Označení vozidel AC a КС / 03
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luck (ukrajinsky Луцьк, Luc'k, polsky Łuck, rusky Луцк, latinsky Luceoria) je historické město ležící v západní části Ukrajiny na řece Styr, na historickém území Volyně. Je hlavním městem Volyňské oblasti a jedním z mála rostoucích ukrajinských měst; roku 2007 zde žilo 206 500 obyvatel, nyní zde žije přibližně 215 tisíc obyvatel.

Historie

Středověk

První písemná zmínka o hradišti je z roku 1085, kdy se v Ipatěvském letopisu označuje jménem "Lučesk" (česky "Světlem zářící") a lokací ve Volyňském knížectví. Osada vyrostla kolem dřevěné pevnosti s dubovou palisádou, patřící zdejší větvi rodu Rurikovců. Od roku 1154 byl centrem vlastního knížectví. Během mongolské invaze v roce 1240 Luck dobyli Mongolové, pevnost však nezničili. Poté se Luck stal součástí Knížectví Haličsko-Vladimirského. Od roku 1288 bylo městem a sídlem volyňské eparchie pravoslavné církve. V roce 1349 napadlo město polské vojsko krále Kazimíra Velikého, nezískalo je však nadlouho. V letech 1303–1596 patřil Luck k haličskému (galicijskému) biskupství.

K Litevskému velkoknížectví patřil Luck od smrti knížete Švidrigaila v roce 1452. Pod vládou Jagellonců v Polsko-litevské unii město přijalo magdeburské právo, rozvíjelo se hospodářství, kultura i náboženství. Koncem 15. století měl Luck 19 pravoslavných a 2 římskokatolické kostely a nazýval se volyňským Římem.

1596–1795

Od roku 1596 přešel Luck pod Polské království jako sídlo volyňského velkovévodství. Zdejší kněží působili pod Brestlitevskou unií a po sporech s brestským biskupem v letech 1623 až 1721 vytvořili vlastní biskupství bez reálné moci v oblasti. Roku 1624 zde řeholnice z Lublinu založily ženský klášter sv. Brigity řádu Vykupitele. V polovině 17. století mělo město 50 tisíc obyvatel. Zdecimovali je kozáci při povstání Bohdana Chmelnyckého, roku 1648 pod vedením hejtmana Kolodka město vyplenili a vypálili.

1795–1939

V důsledku trojího dělení Polska byl roku 1795 Luck přičleněn k Ruskému impériu. Během první světové války dobyl město rakouský oddíl arcivévody Ferdinanda Josefa. Podle dohod Brest-litevského míru 7. února 1918 Luck obsadili Němci a 22. února 1918 jej předali armádě Ukrajinské lidové republiky pod velením Symona Petljury. Během polsko-sovětské občanské války Luck 5. května 1919 dobyly polské jednotky pod velením generála Alexandra Karnického. Po Rižské mírové smlouvě v roce 1921 se Luck stal součástí Druhé polské republiky a opět hlavním městem volyňského vojvodství. Železniční spojení města Lucku z Kiverci, které existovalo od roku 1890, Poláci rozšířili o trať do Lvova. Rozvíjel se průmysl a budování infrastruktury města.

Podle sčítání obyvatel z 1. ledna 1939 měl Luck 39 000 obyvatel, z toho 17 500 Židů a 13 500 Poláků. Naopak okolí obývali převážně Ukrajinci: z 316 970 venkovských obyvatel bylo 59 % Ukrajinců, 19,5 % Poláků a 14 % Židů. Ve 42 vesnicích žilo asi 23 000 Čechů a volyňských Němců.

1939–1991

Při sovětské okupaci východního Polska na podzim 1939 byl Luck dobyt Rudou armádou a připojen k Ukrajinské SSR. Mnoho továren bylo rozebráno a převezeno do Sovětského svazu. Asi 10 000 obyvatel, většinou Poláků, bylo deportováno do pracovních táborů nebo uvězněno NKVD. Nacisté obsadili Luck krátce po vyhlášení války v červnu 1941 a ihned deportovali židovské obyvatele do koncentračních táborů. K Němcům se přidali ozbrojené oddíly ukrajinských nacionalistů UPA. V roce 1944 město osvobodila Rudá armáda a opět je připojila k SSSR.

V roce 1991 se Volyň stala součástí nezávislé Ukrajiny.

Čeští krajané

Češi do Lucku přesídlili během 19. století a vytvořili vlastní komunitu s národními tradicemi. Dosud zde působí krajanský spolek Volyňských Čechů. Také je dodnes provozován pivovar Zeman, založený Čechem Václavem Zemanem, který přijel na Volyň v roce 1869.

Památky

Kostel sv. Petra a Pavla.jpg
  • Lucký hrad (Lubartův hrad) - cihlová stavba na kamenných základech, na půdorysu nepravidelného trojúhelníka se třemi hranolovými věžemi v nárožích, dal jej zbudovat kníže Lubart ve 14. století na místě hradiště z 11.-12. století s kostelem, jež byly zjištěny archeologickým výzkumem uvnitř dvora a jsou přístupné v zastřešeném pavilonu.
  • Římskokatolický kostel sv. Petra a Pavla – trojlodní barokní bazilika
  • Klášter sv. Brigity – založen roku 1624, přestvěn po požáru, dochovala se budova konventu s kaplí, od roku 1960 slouží jako muzeum, od roku 1990 v jedné části opět založen klášter.
  • Kostel Nejsv. Trojice ukrajinské pravoslavné církve, kyjevské eparchie
  • Luteránský kostel z 19. století
  • Velká synagoga – stavba z roku 1628, za druhé světové války pobořena (zničeny k ní přiléhající domy), v 70. letech opět dostavěna
  • Budova Volyňské národní univerzity
  • Budova pivovaru Zeman
  • Muzea: Historické muzeum, Muzeum lékárny

Rodáci

Galerie

  • Vstupní křídlo luckého hradu
    Vstupní křídlo luckého hradu
  • Kostel Nejsv.Trojice
    Kostel Nejsv.Trojice
  • Klášter sv. Brigity
    Klášter sv. Brigity
  • Luteránský kostel
    Luteránský kostel
  • Velká synagoga
    Velká synagoga
  • LVolyňská univerzita
    LVolyňská univerzita
  • Muzeum lékárny
    Muzeum lékárny
  • Jedna ze starých budov pivovaru Zeman
    Jedna ze starých budov pivovaru Zeman

Partnerská města

Odkazy

Reference


Externí odkazy

Zdroj