Lubor Herzán

Ing. arch. Lubor Herzán
Narození 20. února 1950 (74 let)
Třebíč
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání architekt
Děti Ondřej Herzán
Rodiče Jiří Herzán
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lubor Herzán (* 20. února[1] 1950[2]) je český architekt, který působil v devadesátých letech jako městský architekt v Třebíči.

Biografie

Rodina

Pochází z významného třebíčského stavitelského rodu, nejstarším členem rodu, který se věnoval stavebnictví byl tesař Jan Jiří Herzán, který se v Třebíči zmiňuje v roce 1807, stavební firmu založil v roce 1813. Jeho syn Dominik Herzán působil jako stavitel v Třebíči i okolí, mimo jiné rekonstruoval třebíčskou městskou věž. Josef Herzán, syn Dominika Herzána, byl spolu s Reimundem Wolfem stavitelem třebíčského Gymnázia a některých budov třebíčské nemocnice. Jaroslav Herzán vybudoval Masarykovu vyhlídku. Otec Lubora Herzána, Jiří Herzán, byl stavitelem kulturního domu v Borovině.

Kariéra

Lubor Herzán se narodil v roce 1950 v Třebíči, jeho otcem byl stavitel Jiří Herzán. studoval na gymnáziu v Třebíči, následně nastoupil na stavební fakultu Vysokého učení technického v Brně na obor architektura. Absolvoval v roce 1974 a nastoupil na pozici projektanta ve Stavoprojektu Jihlava, posléze pracoval v třebíčském bytovém družstvu a v roce 1989 odešel a později byl osloven třebíčským starostou Pavlem Heřmanem, aby začal působit jako městský architekt v Třebíči. V témže roce spolu s Pavlem Heřmanem založil spolek Pro lepší Třebíč. V roce 1990 byl zvolen do rady ONV.[3]

Městským architektem se stal v roce 1991, jako městský architekt působil až do roku 2002. Po roce 2002 pak působil na pozici, jež měla koordinovat vstup města a jeho památek do seznamu UNESCO. Židovský hřbitov, židovská čtvrť a Bazilika svatého Prokopa byly do seznamu UNESCO zapsány v roce 2003, UNESCO pak nadále sleduje dodržování pravidel, které zápis provází, tomu se věnoval Herzán až do roku 2010. Po tomto roce působil opět jako městský architekt, v roce 2012 však odešel do důchodu.[4][3]

Zájmy

Věnoval se skautingu, kempingu a hudbě. Během studia na vysoké školu založil skupinu Kolejmdníci.[3]

Dílo

  • HERZÁN, Lubor. UNESCO je blízko = UNESCO is near. 1. vyd. Litomyšl: České dědictví UNESCO, 2012. 111 s. ISBN 978-80-260-3711-8. 
  • HERZÁN, Lubor. Od asanace k UNESCO : příběh obnovy třebíčské židovské čtvrti. 1. vyd. Třebíč: Akcent, 2013. 287 s. ISBN 978-80-7268-973-6. 
  • BLÁHA, Jiří; HERZÁN, Lubor; HORÁK GORYCZKA, Kateřina. Herzan : stavitelský rod z Třebíče. první. vyd. Praha: Národní památkový ústav, 2018. 256 s. ISBN 978-80-7480-110-5. 
  • VALÁŠEK, Martin; HERZÁN, Lubor; JINDRA, Pavel. Třebíč v proměnách. druhé. vyd. Třebíč: Akcent, 2019. 158 s. ISBN 978-80-7497-306-2. 

Odkazy

Reference

  1. ↑ Fond Třebíč, o. p. s. [online]. RZP [cit. 2021-07-13]. Dostupné online. 
  2. ↑ NOVOTNÁ, Lenka. Dynastie stavitelů Herzánů měnila tvář Třebíče. Třebíčský deník [online]. VLP, 2012-02-01 [cit. 2017-03-20]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c Lubor Herzán – Životopis [online]. Příběhy našich sousedů [cit. 2022-08-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ BLAŽEK, Tomáš. Židovskou čtvrť zachránila chudoba Třebíče, říká architekt Herzán. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-03-19 [cit. 2017-03-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj