Luže

Luže
	Radnice
	znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Skuteč
Obec s rozšířenou působností	Chrudim; (správní obvod)
Okres	Chrudim
Kraj	Pardubický
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°53′36″ s. š., 16°1′43″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	2 613 (2023)
Rozloha	30,71 km²
Nadmořská výška	309 m n. m.
PSČ	538 54
Počet domů	973 (2021)
Počet částí obce	12
Počet k. ú.	8
Počet ZSJ	11
Kontakt
Adresa městského úřadu	náměstí Plk. Josefa Koukala 1; 538 54 Luže ; mestskyurad@luze.cz
Starosta	Ladislav Peterka
	Oficiální web: www.luze.cz
	Luže
Další údaje
Kód obce	571776
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Luže (j. č., tedy: ta Luže, do Luže, v Luži; německy Lusche) se nachází v okrese Chrudim, kraj Pardubický, přibližně osmnáct kilometrů jihovýchodně od Chrudimi a šest kilometrů severozápadně od Skutče. Žije zde přibližně 2 600^[1] obyvatel. Luže leží na přechodu Českomoravské vysočiny do roviny. V blízkém okolí se vypínají četné kopce, z nich Klapálka (314 m) a Poklona u Střemošic (445 m) jsou nejvýraznější. Nadmořská výška města je 309 metrů, pata kostela Panny Marie Pomocnice křesťanů na Chlumku je ve výšce 334 metrů a nejnižší místo je při vstupu Novohradky (dříve Olšinky) na půdu lozickou. Centrum města bylo v roce 1990 vyhlášeno městskou památkovou zónou.

Historie

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1141 a nachází se v listině, kterou olomoucký biskup Zdík daroval jisté statky v Luži klášteru litomyšlskému. Také listina brněnského kláštera připomíná roku 1240 svědka jménem Ortvinus da Lusche. Roku 1349 patřila Luže k biskupství litomyšlskému. V roce 1350 a 1372 se připomíná jako městečko nehrazené. Zdeněk Nejedlý v knize Litomyšlsko I/280 uvádí, že v roce 1419 byl komorníkem při biskupství litomyšslském Beneš z Luže.

Český král Ladislav Pohrobek v roce 1454 prodal Janu Pardusovi z Horky zboží rychmburské, k němuž patřil v Luži jeden poddaný, který platil úrok (úročník). Tak zapsal K. V. Adámek ve své knize Chrudimsko 15. Pravopisně se píše ve starých dobách Luože, Luožie, v Lužj, Lužie, latinsky Luza, Luzy, Luze, německy Lusche.

Nezachovaly se žádné písemné zprávy o tom, kdy byla Luže prohlášena městem. P. Oliva uvádí, že to bylo v roce 1855. To by souhlasilo, neboť ještě v tomto roce je v zápisech obecního výboru psáno, aby se radnice v městečku opravila. V téže knize protokolu se však od roku 1857 a v dalších letech objevuje již zápis: „a obec města Luže“. Ve starých písemných dokladech se píše buď „městs“ (městys) nebo „městečko“.

Městská privilegia

Luže byla malým městečkem na panství košumberském, ale měla výsady jako města velká. Udíleli je buď panovníci nebo majitelé panství košumberského. Tyto výsady byly velkým přínosem pro hospodářský rozvoj městečka a pro obecní pokladnu. Bylo to právo týdenních a výročních trhů (jarmarků), trhu na vlnu, prodej soli a železa, čepování piva a vína, svobodné živnosti, hrdelní soudy, právo vybírat mýtné na mostě aj. To vše způsobilo, že se v Luži usazovali zdatní řemeslníci a obchodníci, přicházelo sem množství lidí z okolních vesnic a mnohdy i dosti vzdálených míst, kteří zde utratili hodně peněz. Když se měly v Luži konat trhy, vysílalo město zvláštní posly – do Skutče, Chrasti, Vysokého Mýta, Litomyšle, Chrudimi a jinam, aby tam oznámili konání trhů.

V obci se narodil spoluzakladatel Masarykovy „realistické strany“ Josef Gruber.

Od 23. ledna 2007 byl obci vrácen status města.^[4]

Místní části

Pamětihodnosti

Hrad Košumberk, zřícenina, hradní muzeum
Kaple Čtrnácti pomocníků
Kaple se sochou svatého Jana Nepomuckého
Poutní kostel Panny Marie na Chlumku
Kostel svatého Bartoloměje
Synagoga
Židovský hřbitov
Radnice na náměstí plk. Koukala
Fara

Galerie

Východní čát Náměstí Plukovníka Josefa Koukala
Náměstí Plukovníka Josefa Koukala se sochou sv. Jana Nepomuckého
Budova Základní umělecké školy v Komenského ulici
Poutní chrám Panny Marie Pomocné na Chlumku
Sluneční hodiny na náměstí, vpravo radnice
Areál bývalého pivovaru v místní části Košumberk
Sokolovna z roku 1925 v Dolské ulici
Areál Hamzovy odborné léčebny, vpravo budova Muzea zdravotnictví
Areál bývalého pivovaru v místní části Košumberk
Pohled na Luži z místní části Košumberk
Budova purkrabství na hradě Košumberk
Farní kostel Svatého Bartoloměje v Luži
židovský hřbitov v Luži
zřícenina hradu Košumberk
Paletínská kaple Čtrnácti pomocníků u Luže

Významní rodáci

Josef Červinka (1915 – 2003) - překladatel, rozhlasový režisér a herec.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
↑ Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. ledna 2007

Literatura

BOČEK, Jan: Legionáři v Luži, Bělé, Brdě, Dobrkově, Dolech, Domanicích, Košumberku, Rabouni, Radimi, Srbcích, Voleticích a Zdislavi. Luže : Město Luže, 2017, 135 s.
JENÍČEK, Václav Vladimír: Národní buditel Fr. Novotný z Luže. Historik a linguista český 1768-1826. Košumberk : Hradní muzeum, 1936, 55 s.
Luže ve fotografiích aneb Co (už) nepamatujeme. 151 s.
VORÁČEK, Emil a kol.: Luže v dějinách. Díl 1. Od počátků středověku do konce 17. století. Luže : Město Luže, 2010, 291 s.
Kolektiv autorů: Luže v dějinách. Díl 2. Luže v Habsburské monarchii – od poddanského městečka k občanské společnosti. Luže : Město Luže, 2016, 439 s.