Lučina (Milíře)

Lučina
Chybí zde svobodný obrázek
Lokalita
Charakter zaniklá vesnice
Obec Milíře
Okres Tachov
Kraj Plzeňský kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální území Lučina u Tachova (1,8 km²)
Lučina
Lučina
Další údaje
Zaniklé obce.cz 2847
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lučina (německy Sorghof[1]) je zaniklá vesnice v okrese Tachov. Ležela v Českém lese u obce Milíře na pravém břehu Mže v nadmořské výšce okolo 545 metrů.[2] Zanikla v sedmdesátých letech dvacátého století v důsledku výstavby vodní nádrže Lučina.[3]

Název

Jméno vesnice bylo odvozeno z příjmení Sorger. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech Saigernhof (1523), Sorgerhoff (1555), ke dvoru Seygerovu (1588), na Sorghoffu (1594), Sarghof (1607), Sorghof (1607 a 1625), Sarchhoff (1774) a Sorfhof (1788 a 1838).[4]

Historie

První písemná zmínka o vesnici je z roku 1523.[4]

V letech 1961–1971 k vesnici patřily Milíře.[5]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů[6]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970
Obyvatelé 579 451 510 516 550 537 524 180 213 170
Domy 45 50 55 59 73 73 86 115 . 42

Odkazy

Reference

  1. Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  2. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2017-01-01]. Dostupné online. 
  3. MINAŘÍK, Vladimír. Lučina [online]. zanikleobce.cz, 2006-04-27 [cit. 2017-01-01]. Dostupné online. 
  4. a b PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny (S–Ž). Svazek IV. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 136. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2023-03-30]. Dostupné online. 
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-10]. Kapitola Tachov. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj