Loupežnická jeskyně (Křižany)

Loupežnická jeskyně (Křižany)
Vstup do Loupežnické jeskyně
Údaje o jeskyni
Stát	Česko Česko
Místo	Křižany, okres Liberec
Zeměpisné souřadnice	50°45′19,88″ s. š., 14°54′56,3″ v. d.
Délka	22 m
Výškový profil	1,5 - 2,5 m
Nadmořská výška	cca 600 m n. m.
Geologie	vápenec
Počet vstupů	1
Přístup	1,5 km od žst. Křižany po zelené a žluté značce
Otevírací doba	nepřístupná
Památkový status	Přírodní park Ještěd
Loupežnická jeskyně (Křižany)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Loupežnická jeskyně je jednou z jeskyní a krasových dutin, které se nacházejí v prostoru bývalého Solvayova lomu na katastru obce Křižany v okrese Liberec ve stejnojmenném kraji.

Historie

Takzvaná Loupežnická jeskyně (někdy uváděná též jako Křišťálová)^[1], která byla odkryta během těžby vápence na jihozápadním úbočí vrchu Lom (682 m n. m.), leží v nadmořské výšce cca 600 metrů na území, kterým prochází tektonická linie lužické poruchové zóny – Lužického zlomu. Třípatrový Solvayův lom u Křižan byl svého času nejrozlehlejším vápencovým lomem v oblasti Ještědského hřbetu a těžbou zde bylo odkryto nejen několik jeskyní, ale také ležatá vrása v devonských vápencích a fylitických břidlicích jako důkaz tektonického postižení této oblasti. ^[2]

Bývalý lom s jeskyní se nachází na území Přírodního parku Ještěd. V červnu roku 2017 byla v prostoru Solvayova lomu vybudována žlutě značená okružní stezka s odbočkou k jeskyni a s podrobně zpracovanými informačními tabulemi.^[3]

Popis lokality

Dosud známá část jeskyně je 22 metrů dlouhá, široká 3 metry a 1,5 až 2,5 metrů vysoká.^[4] Vnitřní krasová výzdoba jeskyně byla těžební činností a bezohlednými sběrači "suvenýrů" zcela zničena, pouze v koncové části jeskyně se dochovaly silné sintrové kůry, stalaktity a stalagnáty.^[5] Vznik sintrových povlaků lze datovat do období tzv. mindelského glaciálu – doby ledové před 680 – 370 tisíci let. Dno jeskyně, kterou zřejmě kdysi proudil vodní tok, je pokryto asi zhruba jeden metr mocnou vrstvou hnědavých sedimentů. Nedaleko od jeskyně se nachází 6 metrů hluboký krasový komín.^[4]

Kromě Loupežnické jeskyně byly těžbou vápence na vrchu Lom odkryty vchody do dalších zkrasovělých puklin a jeskyní. Některé z nich byly objeveny až mnoho desítek let po ukončení těžby, jako například jeskyně, označovaná jako 33M. Tato jeskyně, která byla objevena v roce 2003, je tvořena členitou, 23 metrů dlouhou plazivkou. I v této jeskyni se dochovaly sintrové povlaky a krápníky.^[5]

Netopýři

V období zimováni byly v jeskyni nalezeny tři druhy netopýrů – vrápenec malý, netopýr ušatý a netopýr černý. Avšak v době tzv. swarmingu – podzimního rojení, kdy se netopýři shromažďují kvůli páření – bylo v této lokalitě zaznamenáno celkem devět druhů netopýrů.^[6] Je pravděpodobné, že netopýři obývají další dosud neodkryté vnitřní jeskynní prostory, kam pronikají skrze pukliny ve skále.

Dostupnost

K jeskyni lze dojít od železniční stanice Křižany na trati č. 86 Liberec - Česká Lípa zprvu po zelené značce, která vede přes západní úbočí vrchu Lom do Kryštofova Údolí. Posléze od rozcestí Pod Solvayovým lomem je třeba pokračovat po žlutě značené okružní stezce.^[7] Vnitřní prostory jeskyně jsou uzamčené a nejsou přístupné z důvodu ochrany zde žijících živočichů.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Loupežnická jeskyně na Wikimedia Commons

Zdroj