Louis-Antoine de Pardaillan de Gondrin
| Louis-Antoine de Pardaillan de Gondrin | |
|---|---|
| vévoda z Antinu | |
 Louis-Antoine na portrétu od H. Rigauda, 1710
| |
| Tituly | markýz d'Antin, de Gondrin, de Montespan (od 1701), vévoda d'Antin (1711) |
| Narození |
5. září 1664 Paříž,  Francouzské království
|
| Úmrtí |
14. května 1736 (ve věku 66 let) Paříž, Francouzské království
|
| Manželka | Julie Françoise de Crussol |
| Potomci | Louis de Pardaillan de Gondrin, Pierre de Pardaillan de Gondrin |
| Rod | Pardaillan de Gondrin |
| Otec | Louis Henri de Pardaillan de Gondrin |
| Matka | Françoise Athénaïs de Rochechouart de Mortemart, markýza de Montespan |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Louis-Antoine de Pardaillan de Gondrin, vévoda z Antinu (česky Ludvík Antonín, 5. září 1664, Paříž – 14. května 1736, Paříž) byl francouzský šlechtic. V letech 1708–1736 působil jako ředitel Bâtiments du Roi (královských budov). Jeho matkou byla oficiální milenka francouzského krále Ludvíka XIV., markýza de Montespan.
Život
Syn markýzy a markýze de Montespan byl vychováván na zámku de Bonnefont v Gaskoňsku až do svého příchodu ke královskému dvoru v roce 1683. Poté byl poslán na vojenská studia.
Díky sňatku s Julie Françoise de Crussol (1669–1742), vnučkou vévody z Montasieru, se dostal do okruhu přátel dauphina Ludvíka. Od roku 1701 byl markýzem z Antinu, z Grondrinu a Montespanu. Stal se důstojníkem ve francouzské armádě, avšak v roce 1707 jej v důsledku špatného velení v bitvě u Ramillies král z armády vyloučil.
Ludvík Antonín měl díky matce blízko ke svým nevlastním sourozencům Ludvíku Augustovi a Ludvíku Alexandrovi, které král označil za své (legitimizoval je jako syny Francie).
V roce 1708 vystřídal zemřelého J. Hardouin-Mansarta na postu ředitele Bâtiments du Roi, díky čemuž získal částečný přístup přímo ke králi. Roku 1711 povýšil Ludvík XIV. antinské markýzství na vévodství a Ludvík-Antonín se tak stal prvním vévodou z Antinu a pairem. V roce 1724 obdržel Řád sv. Ducha v rytířské třídě.
Ludvík Antonín od narození projevoval talent k řízení lidí. Díky své pozici kontroloval i dostavby zámku ve Versailles. V době regentství dovedl obratně využít Lawsův systém a vydělal díky němu velké jmění.
Na sklonku života předal vévodství i titul v roce 1722 synovi a dožil ve svém paláci na Chausée-d'Antin, kde zemřel roku 1736. Jeho palác se následně stal sídlem vévody z Richelieu. Po jeho smrti se stal ředitelem bâtiments Philibert Orry.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Louis-Antoine de Pardaillan de Gondrin na francouzské Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Louis Antoine de Pardaillan de Gondrin na Wikimedia Commons
