Loučský tunel
| Loučský tunel | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Stát |
 Česko
|
| Provozní délka | 632,75 m |
| Lokalizace | |
| Souřadnice | 49°21′17,22″ s. š., 16°21′40,16″ v. d. |
  Loučský tunel
| |
| Další informace | |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Loučský tunel je železniční tunel č. 221 na katastrálním území Dolní Loučky na železniční trati Brno – Havlíčkův Brod mezi stanicí Tišnov a zastávkou Dolní Loučky v km 34,533–35,166.[1]
Historie
Výstavba trati byla zahájena v roce 1938 a po přerušení druhou světovou válkou pokračovala v roce 1948. Celá trať byla zprovozněna jako novostavba v roce 1953, kdy nahradila tři místní dráhy z přelomu 19. a 20. století. Na trati se nachází celkem osm tunelů (Obřanský, Cacovický, Husovický, Královopolský, Loučský, Lubenský, Níhovský a Havlíčkobrodský).
Výstavba Loučského tunelu byla zadána stavební firmě Ing. Zdenko Kruliš z Prahy. Stavba byla zahájena v roce 1938 a dokončena v roce 1942. Od roku 1944 tunel sloužil jako součást podzemní výrobní továrny Diana. Nesl označení A a byly v něm montovány trupy letadel Bf 109. Po válce byl tunel vyklizen a zprovozněn.[2][3][4]
Geologie a geomorfologie
Oblast se nachází v geomorfologické oblasti Českomoravská vrchovina s celkem Křižanovská vrchovina, podcelkem Bítešská vrchovina a okrskem Deblínská vrchovina s nejvyšším bodem vrchem Pasník (543 m n. m.). Z geologického hlediska je tvořena především metamorfity.[5][6]
Popis
Dvojkolejný tunel byl postaven v roce 1942 na železniční trati Brno – Havlíčkův Brod mezi stanicí Tišnov a zastávkou Dolní Loučky. Tunel byl proražen v masívu Pásníku, který je tvořen biotitickými pararulami.[7][8] Výstavba portálů probíhala v otevřené jámě, ražba tunelu byla provedena rakouskou metodou z obou stran. Tunel měl rubovou izolaci z asfaltových desek.
V dubnu 1944 byla vybetonována podlaha. V pase číslo čtyři byla kolmo na osu tunelu vyražena 16,35 m dlouhá štola, na jejímž konci byl vylomen prostor pro kompresorovnu (8,5×18,1×9 m). Z kompresorovny ve směru k portálu byla vyražena štola profilu 3,0×2,5 m. V pase č. 30 na pravé straně byla vyražena úniková štola, která končila ve svahu kopce dvěma východy. V roce 1946 byly štoly zneprůchodněny kamennou rovnaninou a zazděním.[9] Vytěžená rubanina byla ukládána do náspu vysokého max. 15 m a dlouhého asi 80 m, který navazuje na sousední most Míru.
Tunel leží v nadmořské výšce 320 m a je dlouhý 632,75 m.
Odkazy
Reference
- ↑ Loučský (tunel). www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2020-11-03]. Dostupné online.
- ↑ Dolní Loučky. www.mosty-tunely.cz [online]. [cit. 2020-11-03]. Dostupné online.
- ↑ KAZDA, Jiří. Diana nebyla jen bohyně lovu. Tunel [online]. www.ita-aites.cz, 1999 [cit. 2020-11-03]. Čís. 1. Dostupné online.
- ↑ SEHNALOVÁ, Marie. Železniční spojení Tišnov – Žďár nad Sázavou. www.fd.cvut.cz [online]. 2006-01-11 [cit. 2020-11-03]. Dostupné online.
- ↑ KUBALÍKOVÁ, Lucie. Geomorfologické poměry Deblínské vrchoviny. is.muni.cz [online]. Masarykova univerzita, 2005 [cit. 2020-11-03]. Diplomová práce. Dostupné online.
- ↑ DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s. S. 44.
- ↑ Kubalíková... c.d., s. 67
- ↑ Loučský tunel. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-11-02]. Dostupné online.
- ↑ ŠIMEK, Milan. Křídla v tunelech. vysocinou.files.wordpress.com [online]. 2015 [cit. 2020-11-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-12.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Loučský tunel na Wikimedia Commons
