Lokální vlastenectví

Lokální vlastenectví, často též místní vlastenectví, lokální patriotismus, lokalpatriotismus či archaicky zemský patriotismus,[1] resp. něm. landespatriotismus, je kladný stav jedince k místu narození či bydliště.[2] V tomto kontextu je lokální vlastenectví cítěno k obci či regionu. Přestože lokální vlastenectví je běžné v každodenním životě, je nejvíce výrazné u jedinců v mnohonárodnostních říších, jako bylo Rakousko-Uhersko či Osmanská říše, jejichž národ, lid či etnikum nemá v říši dominantní postavení.[3]

Na rozdíl od obyčejného vlastenectví se jedná pouze o kladný vztah k určité oblasti v rámci státu. Na rozdíl od nacionalismu nemusí být negativního rázu, ale může s ním souviset. V Českém kontextu se může jednat o jedince, jež se spíše označují za Moravany a Slezany. V historii se čeští Němci žijící na území Čech nepovažovali ani za Čechy z důvodu jazykového, ani za Němce nebo Rakušany z důvodu regionálního. Definovali se německým slovem Böhmen (tzn. obyvatel Čech).[4]

Reference

  1. dějepis.com. www.dejepis.com [online]. [cit. 2023-07-04]. Dostupné online. 
  2. lokálpatriotizmus, lokálpatrlotismus- - ABZ.cz: slovník cizích slov. slovnik-cizich-slov.abz.cz [online]. [cit. 2023-07-04]. Dostupné online. 
  3. KŘEN, Jan. Dvě století střední Evropy. 2019. vyd. [s.l.]: [s.n.] 
  4. Wie aus den Böhmen Tschechen wurden. ww1.habsburger.net [online]. [cit. 2023-07-04]. Dostupné online. 

Zdroj