Lokomotiva ET40

Elektrická lokomotiva řady ET40
Lokomotiva ET40-35
Lokomotiva ET40-35
Tovární označení Škoda 77E
Řada (Polsko) ET40
Základní údaje
Výrobce Škoda Plzeň
Výroba v letech 19751978
Počet vyrobených kusů 60
Provozovatel PKP
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě 164 000 kg
Délka přes nárazníky 34 420 mm
Rozchod 1 435 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu Bo´ Bo´ + Bo´ Bo´
Trvalý výkon 2× 2 040 kW
Maximální povolená rychlost 100 km/h
Napájecí soustava 3 kV ss
Odkazy
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Jak číst infobox Vysvětlivky pojmů v infoboxu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lokomotivy řady ET40 jsou dvojdílné stejnosměrné elektrické lokomotivy, které pro polské železnice Polskie Koleje Państwowe dodala česká společnost Škoda v letech 1975–1978 v počtu 60 kusů (tovární typ 77E).[1] V roce 2009 byly všechny lokomotivy odstaveny pro nadbytečnost,[2] část z nich se postupně vrací do provozu od roku 2017.[3]

Provoz

Lokomotivy byly po celou dobu provozu nasazeny především na těžkých vlacích na Uhelné magistrále, kde je nasazovalo depo Bydgoszcz Wschód. Po poklesu objemu přeprav začaly být lokomotivy od 90. let 20. století postupně šrotovány. Zbývající stroje dopravce PKP Cargo najednou odstavil na počátku roku 2009. Neprovozní stroje byly odstaveny ve stanici Tarnowskie Góry, kde začala jejich postupná likvidace. Stroje č. 07, 31, 43, 52 a 55 odkoupil Bronisław Plata za účelem znovuzprovoznění.[2] První opravený stroj – ET40-52 – vyjel po opravě v dílnách v Gdańsku v únoru 2017 a začal jej provozovat dopravce Lotos Kolej.[3]

Reference

  1. TERCZYŃSKI, Paweł. Atlas lokomotyw. Poznań: Poznański klub modelarzy kolejowych, 2007. ISBN 978-83-920757-7-6. S. 53. (polsky) 
  2. a b ŠTEFEK, Petr. Lokomotivy ET40 se opět vrátí do provozu. Stránky přátel železnic [online]. Duben 2016 [cit. 2017-03-09]. Dostupné online. 
  3. a b ŠTEFEK, Petr. Lokomotiva řady ET40 jela po letech opět vlastní silou. Stránky přátel železnic [online]. Únor 2017 [cit. 2017-03-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj