Lokomotiva 464.1

Parní lokomotiva řady 464.1
Řada dle Kryšpína (ČSD) 464.1
Přezdívka Ušatá
Základní údaje
Výrobce ČMS
Výroba v letech 1940
Počet vyrobených kusů 2
Provozovatel ČSD
Období provozu 1940–1977
Hmotnost a rozměry
Prázdná hmotnost 88 210 kg
Hmotnost ve službě 113 300 kg
Adhezní hmotnost 53 500 kg
Délka přes nárazníky 15 330 mm
Minimální poloměr
projížděných oblouků
150 m
Rozchod 1 435 mm
Celkový rozvor 12 560 mm
Rozvor spřažených dvojkolí 5 160 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu 2´D 2´ p2t
Trvalý výkon 1 240 kW
Maximální povolená rychlost 90 km/h
Přetlak páry 18 bar
Počet kouřovek/žárnic 26/122
Počet válců 2
Průměry válců 500 mm
Zdvih pístů 720 mm
Typ rozvodu Heusinger
Průměr spřažených dvojkolí 1 624 mm
Průměr běhounů 880 mm
Výhřevná plocha topeniště 13,1 m²
Výhřevná plocha trubek kotle 108,9 m²
Výhřevná plocha přehřívače 62,1 m²
Výhřevná plocha celková 184,1 m²
Plocha roštu 3,5 m²
Lokomotivní brzda tlaková přímočinná
ruční
Vlaková brzda samočinná tlaková
Zásoba uhlí 7 m³
Zásoba vody 13,5 m³
Odkazy
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Vysvětlivky pojmů v infoboxu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

464.1 je řada rychlíkových parních lokomotiv ČSD vzniklá zdokonalením řady 464.0.

Vznik a vývoj

V letech 1933 – 1940 dodala firma ČKD Československým státním drahám sérii úspěšných velkých tendrových lokomotiv řady 464.0 vlastní konstrukce (na výrobě se podílela i Škoda Plzeň). Snaha o zhospodárnění provozu vedla k vývoji zdokonalené verze s tlakem páry zvýšeným z 13 na 18 barů.

Nové lokomotivy 464.101 a 102 byly dodány v listopadu, resp. prosinci 1940. Lokomotiva 464.101 byla 2000. lokomotivou vyrobenou v ČKD. Cena jedné lokomotivy byla stanovena na 1 321 805,05 korun.

Provoz

Lokomotivy byly předány do provozu 20. 11., resp. 31. 12. 1940, a to do výtopny Praha Hybernské nádraží (dnes opět Masarykovo). Na přelomu 50. a 60. let byly přiděleny jihlavskému depu a nasazovány v turnuse s oběma 464.2 a se 464.074 do vozby osobních vlaků i rychlíků na sklonově náročných tratích Českomoravské vrchoviny. Později se uplatnily zejména na vozebních ramenech Nymburk – Praha, Nymburk – Havlíčkův Brod, Hradec Králové – Havlíčkův Brod, Hradec Králové – Letohrad a dalších.

Na lokomotivu 464.101 byla dosazena dyšna Giesl. V roce 1975 byla vyřazena z provozu a používána jako vytápěcí kotel v Havlíčkově Brodě, Nymburce a Všetatech, a to až do zrušení 11. 9. 1979. Lokomotiva 464.102 dojezdila s původním komínem dne 26.9.1977, kdy byla úředně zrušena. Od 1.1.1979 se z ní stal vytápěcí kotel K 687. Z důvodu lepšího technického stavu byla právě tato lokomotiva v roce 1980 převedena do sbírek NTM.

Konstrukce

Konstrukce lokomotivy odpovídala poslednímu provedení řady 464.0, s následujícími změnami:

Kotel

Měděné topeniště bylo nahrazeno ocelovým. Plocha roštu se zmenšila, ale na druhou stranu byly navíc použity tři varné klenbové trubky. Válcový kotel obsahoval 112 žárnic a 26 kouřovek. Schmidtův přehřívač páry byl velkotrubnatý. Topeniště dostalo pneumaticky ovládaná dvířka Butterfly. Kotel byl poprvé vyroben z oceli z tuzemské produkce.

Parní stroj

Parní stroj měl průměry válců zmenšené na 500 mm. Na lokomotivě 464.101 byla použita válcová šoupátka Nicolai, na 102 Trofimov. Na válcích chyběly pojišťovací záklopky.

Zachované stroje

Lokomotiva 464.102 v čele nostalgického vlaku
  • 464.102 – ČKD 2001/1940, oprava do provozního stavu, majetek NTM

Externí odkazy

Zdroj