Lockheed EC-121 Warning Star

Lockheed EC-121 Warning Star
EC-121D Warning Star na Thajskem v roce 1972
EC-121D Warning Star na Thajskem v roce 1972
Určení AEW&C
Výrobce Lockheed
První let 9. června 1949
Zařazeno 1954
Vyřazeno 1978
Uživatel Letectvo Spojených států amerických
Námořnictvo Spojených států amerických
Vyrobeno kusů 142
Vyvinuto z typu Lockheed L-1049 Super Constellation
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lockheed EC-121 Warning Star je americký vojenský vrtulový letoun, vyvinutý společností Lockheed na základě dopravního letounu Lockheed L-1049 Super Constellation. Nejprve sloužil jako radarový výstražný letoun (Airborne Early Warning, AEW), později jako létající středisko velení a řízení (Airborne Early Warning and Control, AEW&C) a zpravodajský letoun (SIGINT, ELINT). Do služby byl zařazen roku 1954. Celkem bylo vyrobeno 142 kusů.[1] Provozovalo jej americké letectvo a námořnictvo. Proti sovětským bombardérům střežily vzdušné přístupy k USA (z Aljašky, Grónska, Islandu, atolu Midway, nebo Newfoundlandu).[1] Významnou roli hrál ve vietnamské válce. Vyřazen byl roku 1978, přesto jeden exemplář námořnictvo provozovalo až do roku 1982. V letectvu mu posádky přezdívaly „Connie“, v námořnictvu „Willie Victor“, což odkazovalo k hláskování jeho označení WV.[2] Ve službě jej nahradil letoun Boeing E-3 Sentry. Sovětskou odpovědí na EC-121 byl roku 1956 zavedený letoun Tupolev Tu-126.[3]

Historie

Druhý prototyp Lockheed WV-1 Warning Star (BuNo 124438) na základně Barbers Point na havajském ostrově Oahu

Pro testování aerodynamické koncepce letounu byl upraven prototyp dopravního letounu Lockheed L-1049 Super Constellation.[4] Prostorný trup byl pracovištěm pro 26člennou posádku. Letoun byl vybaven vyhledávacím radarem AN/APS-20 a radarem AN/APS-45, který určoval výšku letu sledovaných strojů. Jejich radomy jim dávaly typickou siluetu.[1] Do služby byl zaveden roku 1954.[3] Označení EC-121 letoun dostal roku 1962.[1]

Nehody a incidenty

  • Dne 15. dubna 1969 severokorejské stíhací letouny MiG-21 sestřelily EC-121. Zabito bylo všech 31 členů posádky.[4]

Dochované exempláře (výběr)

Interiér letounu EC-121D Warning Star

Specifikace (EC-121M Warning Star)

Technické údaje

Citováno dle[4]

  • Posádka:
  • Kapacita:
  • Rozpětí: 38,456 m
  • Délka: 35,408 m
  • Výška: 7,544 m
  • Nosná plocha:
  • Hmotnost prázdného letounu: 37 953 kg
  • Max. vzletová hmotnost: 70 987 kg
  • Pohonná jednotka: 4× hvězdicový motor Wright R-3350-91
    • Výkon pohonné jednotky: 4× 3250 hp

Výkony

  • Max. rychlost: 541 km/h (ve výšce 5944 m)
  • Cestovní rychlost: 385 km/h
  • Dostup: 6675 m
  • Dolet: 7130 km

Odkazy

Reference

  1. a b c d EC-121 Warning Star [online]. Naval History and Herritage Command [cit. 2025-05-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b EC-121K Constellation [online]. Museumofaviation.org [cit. 2025-05-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b PANCHARTEK, Radek. Od studené války k válce na Ukrajině. Evoluce letounů včasné výstrahy [online]. iDnes.cz, 2025-01-11 [cit. 2025-05-20]. Dostupné online. 
  4. a b c SWOPES, Bryan. 15 April 1969, 0447 Zulu [online]. This Day in Aviation, 2025-04-15 [cit. 2025-05-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Lockheed EC-121D Constellation [online]. Nationalmuseum.af.mil [cit. 2025-05-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Lockheed EC-121 Warning Star #1049A-4335 [online]. Castle Air Museum [cit. 2025-05-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Lockheed EC-121T-LO Warning Star (USAF 52-3418 FAA Reg. No. N4257U) [online]. Combat Air Museum [cit. 2025-05-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Lockheed EC-121T Warning Star [online]. Pima Air & Space Museum [cit. 2025-05-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj