Litschau

Litschau
Hrad v Litschau
Hrad v Litschau
Litschau – znak
znak
Poloha
Souřadnice 48°56′36″ s. š., 15°2′44″ v. d.
Nadmořská výška 531 m n. m.
Stát RakouskoRakousko Rakousko
Spolková země Dolní Rakousy
Okres Gmünd
Litschau
Litschau
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 81,1 km²
Počet obyvatel 2 138 (2022)
Hustota zalidnění 26,4 obyv./km²
Správa
Status město
Oficiální web www.litschau.at
E-mail gemeinde@litschau.at
Telefonní předvolba 02865
PSČ 3874
Označení vozidel GD
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Litschau (česky Ličov nebo Líčov[1]) je nejsevernější rakouské město. Leží v okrese Gmünd v Dolním Rakousku. Má rozlohu 82 km² a leží 531 m n. m. K 1. lednu 2021 zde žilo 2192 obyvatel.

Město je vzdáleno pět kilometrů od českého města Chlumu u Třeboně. Jméno Litschau je slovanského původu a lze je vysledovat až k Ličov- utvořenému z osobního jména Lič.[2] Nachází se zde hrad založený roku 1260, který je v držení moravsko-rakouského šlechtického rodu Seilernů-Aspangů. Někdejší hradní město vzniklo ve 13. století a sloužilo k opevnění hranice.

Městem protéká řeka Reissbach (česky Dračice).

Ve městě je mateřská škola, základní a střední škola. Do Ličova vede úzkorozchodná dráha z Gmündu a končí zde.

Členění obce

Obec má 11 částí (v závorce je uveden počet obyvatel k 1. lednu 2022):

  • Gopprechts (157)
  • Hörmanns bei Litschau (95)
  • Josefsthal (0)
  • Litschau (1311)
  • Loimanns (131)
  • Reichenbach (37)
  • Reitzenschlag (135)
  • Saaß (48)
  • Schandachen (84)
  • Schlag (67)
  • Schönau bei Litschau (73)

Historie

Počátky města v podhradí hradu Litschau se datují 13. stoletím. V roce 1297 Habsburkové udělili městu právo trhu a díky obchodu se město mohlo začít rozvíjet.

Nejhorším historickým obdobím pro město bylo 16. století a doba rolnických povstání (1524–1525 německá selská válka) a následující třicetiletá válka (1618–1648).

V roce 1971 mělo město 3300 obyvatel.

Politika

Starostové

  • 1994–2014 Otto Huslich (ÖVP)[3]
  • od roku 2014 Rainer Hirschmann (ÖVP)

Významní rodáci

  • Kaspar Schrammel (1811–1895), hudebník a skladatel
  • Willy Hengl (1927–1997), malíř a fotograf

Galerie

  • Parní lokomotiva na nádraží v Litschau (v pozadí hrad)
    Parní lokomotiva na nádraží v Litschau (v pozadí hrad)
  • Litschau, vyobrazení v publikaci G. M. Vischera Topographia Archidvcatvs Avstriae Inf. Modernae[4]
    Litschau, vyobrazení v publikaci G. M. Vischera Topographia Archidvcatvs Avstriae Inf. Modernae[4]
  • Renovovaná nádražní budova s vinnou révou vysazenou okolo roku 1900, která porůstá celou čekárnu stanice
    Renovovaná nádražní budova s vinnou révou vysazenou okolo roku 1900, která porůstá celou čekárnu stanice
  • Památník rakouského básníka Roberta Hamerlinga (vl. jm. Rupert Johann Hammerling)
    Památník rakouského básníka Roberta Hamerlinga (vl. jm. Rupert Johann Hammerling)
  • Více než stoletá réva na nádraží
    Více než stoletá réva na nádraží
  • Přechod Schlag – Staňkov
    Přechod Schlag – Staňkov
  • Litschau zámek pohled ze spodu - rok 2022
  • Litschau zámek - rok 2022
  • Litschau rybník Hereensee - rok 2022
Panské jezero u Litschau
Panské jezero u Litschau

Odkazy

Reference

  1. ↑ Železniční a národopisná mapa zemí koruny České a Rakouska-Uherska
  2. ↑ BARTONĚK, Antonín; BENEŠ, Bohuslav; MÜLLER-FUNK, Wolfgang und POLLEROSS, Friedrich, eds. Kulturführer Waldviertel-Weinviertel-Südmähren. Wien: Deuticke, 1993, s. 391. ISBN 3-216-30043-9.
  3. ↑ Trauer in Litschau. Otto Huslich gestorben - informace o úmrtí starosty Huslicha. Markus Lohninger, NÖN Gmünd, 21. Mai 2014
  4. ↑ VISCHER, Georg Matthaeus. Topographia Archidvcatvs Avstriae Inf. Modernae. seu. Controfee und Beschreibung aller Stätt, Clöster und Schlösser wie sie anietzo stehen in dem Ertzhertzogtumb unter Osterreich. Das Viertl ob Wiener waldt. [Wien]: [s. n.], 1672. [70] listů.

Literatura

  • BARTONĚK, Antonín; BENEŠ, Bohuslav; MÜLLER-FUNK, Wolfgang und POLLEROSS, Friedrich, eds. Kulturführer Waldviertel-Weinviertel-Südmähren. Wien: Deuticke, 1993. 414 s. ISBN 3-216-30043-9.
  • VISCHER, Georg Matthaeus. Topographia Archidvcatvs Avstriae Inf. Modernae. seu. Controfee und Beschreibung aller Stätt, Clöster und Schlösser wie sie anietzo stehen in dem Ertzhertzogtumb unter Osterreich. Das Viertl ob Wiener waldt. [Wien]: [s. n.], 1672. [70] listů.

Související články

Waldviertelská železnice

Externí odkazy

Zdroj