Literární spolek Prešovský

Literární spolek Prešovský
Литературное заведеніе пряшевское
druhý rusínský almanach nazvaný Pozdrav od Rusínů na rok 1951 vydaný spolkem v roce 1850
druhý rusínský almanach nazvaný Pozdrav od Rusínů na rok 1951 vydaný spolkem v roce 1850
Nástupce Spolek svatého Jana Křtitele a Spolek svatého Vasilije Velikého
Zakladatel Alexander Duchnovič
Vznik 1850
Zánik 1853
Účel kultura, literatura, vydavatelská činnost, osvěta
Sídlo Prešov
Působnost Slovensko
Úřední jazyk rusínština, ruština, jazyčije (některá díla)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Literární spolek Prešovský (rusky Литературное заведеніе пряшевское, rusínsky Пряшовскый литературный сполок) byl první rusínský literární spolek, který v roce 1850 založil kněz a rusínský buditel Alexander Duchnovič.[1][2][3][4] Úlohou spolku bylo sjednotit rusínskou literárně činnou inteligenci, založit literární časopis, vytvořit tiskárnu s cyrilicí a založit muzeum rusínské kultury.[1][2][4] Samotný vznik instituce povolil a podpořil i prešovský biskup Jozef Gaganec.[3]

Členové spolku nebyli pouze rusínští literáti, ale do spolku se přidali také i slovenští a čeští spisovatelé, mezi rusínské členy patřili bratři Viktor a Adolf Dobrjanští, Anton Rubij, Alexandr Pavlovič, Andrej Baluďanský a Nikolaj Noď, mezi slovenské členy patřili Bohuslav Nosák a jeho bratr Bohumil Nosák, Peter Kellner a Jan Andraščík a mezi české členy patřili literární úředníci, kteří kontrolovali činnost spolku.[3][4] Císařským nařízením byl spolek zrušen, během tří let existence dokázal spolek vydat 12 rusínských knih a také dva další almanachy, Pozdravení od Rusínů na rok 1851 a 1852, učebnici Krátký zeměpis dle Rusínů, katechismus a modlitební sborník Chléb duše neboli náboženské modlitby a písně východních kostelů a pravoslavných křesťanů, vydaný v roce 1851 a stal se nejpopulárnější modlitebnou knihou knihou rusínských věřících.[1][3][4][5] Během existence spolku se nepodařilo vytvořit literární časopis a ani tiskárnu s cyrilicí, ale ve své době byl zařazen k podobným slovanským obrozeneckým organizacím jako byla Matice česká či Matice slovenská a také pomohl k vytvoření dalších rusínských literárních spolků, ty nejznámější jsou Spolek svatého Jana Křtitele a Spolek svatého Vasilije Velikého.[2][4][6]

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Пряшовскый литературный сполок na rusínské Wikipedii a Пряшівська літературна спілка na ukrajinské Wikipedii.

  1. ↑ a b c POP, Ivan Ivanovič. Malé dejiny Rusínov. 2. vydanie. vyd. Bratislava: Združenie inteligencie Rusínov Slovenska 240 s. ISBN 978-80-973455-1-8. 
  2. ↑ a b c Encyclopedia of Rusyn history and culture. Příprava vydání Paul R. Magocsi, I. I. Pop. Toronto ; Buffalo: University of Toronto Press 520 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8020-3566-0. OCLC ocm49047693 OCLC: ocm49047693. 
  3. ↑ a b c d PAVLIČ, Michal. ПгДр. Кветослава Копорова, ПгД.: Сполок русиньскых писателїв і ёго роль в пестованю літературного языка Pусинів на Cловакії - rusynlit.sk [online]. 2018-09-11 [cit. 2024-09-30]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. ↑ a b c d e POPOV, Ivan Ivanovič. Podkarpatská Rus: osobnosti její historie, vědy a kultury. 1. vyd. vyd. Praha: Libri 311 s. ISBN 978-80-7277-370-1. 
  5. ↑ BESKYD, Gavrilo. Николай Бескид на благо Русинів. Užhorod: Vydavatelství V. Paďaka, 2005. S. 45-46. 
  6. ↑ MAGOCSI, Paul R.; MAGOCSI, Paul R. Národ znikadial': ilustrovaná história karpatských Rusínov. Prešov: Rusín a L'udové NovinY 116 s. ISBN 978-80-88769-80-4. 

Související stránky

Zdroj