Lihovar (Svinov)

Lihovar
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Sloh historismus
Výstavba 1899
Materiál cihla
Poloha
Adresa Ostrava, ČeskoČesko Česko
Souřadnice 49°48′51,3″ s. š., 18°12′40,92″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky 102914 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lihovar je soubor budov a obytného domu v ulici Luční v Dubí v okrese Ostrava-město. V roce 2008 byla Ministerstvem kultury České republiky prohlášena kulturní památkou České republiky.[1]

Historie

Nedaleko železničního nádraží Svinov v obci Dubí byl v roce 1899 Vilémem Grauerem z Opavy postaven lihovar k výrobě a rafinaci líhu z melasy. Výstavbu ve stylu romantického historismu pravděpodobně navrhl opavský stavitel Julius Lundwall. Lihovar byl postupně rozšiřován až do roku 1915. Po sloučení firmy Lihovar Vilém Grauer a syn se společností Spiritusindustrie A.G. Vídeň v roce 1908 patřil mezi nejmodernější v Čechách. Lihovar produkoval čistý líh a vyráběl ether a octan amylnatý. Po druhé světové válce byl znárodněn a zařazen do národního podniku Seliko. V roce 1950 byl modernizován výstavbou kvasírny podle projektu architekta Emila Žitného.[2][3] Činnost lihovaru byla ukončena v roce 1990. V souvislosti s výstavbou dálnice D47 byla letech 2005–2006 zbourána vrátnice a zrušena železniční vlečka do lihovaru.[4]

V blízkosti lihovaru byla postavena obytná kolonie pro zaměstnance s řadovými domky a úřednickým domem.[4]

Popis

Z areálu lihovaru byly prohlášeny kulturní památkou hlavní výrobní objekt, sklad, kanceláře, zámečnická dílna, kotelna s komínem a obytný dům čp. 172. Ostatní objekty jako laboratoř, sklad MTZ, dílny, stolárna a další včetně obytných domků čp.194,169,168, 170 a 173 (hasičská zbrojnice) památkami prohlášeny nebyly.[5][6]

Lihovar se skladem a kancelářemi

Víceúčelová zděná výškově členitá stavba lihovaru se skladem a kancelářemi byla postavena v roce 1899 na půdorysu obdélníku okapovou stranou orientována ke kolejišti vlečky a zakončena sedlovou střechou. Na budovách se využívá střídání omítaných ploch a režného zdiva s plastickými prvky v podobě vystupujících nároží, lizén, říms a šambrán. Rozdílná výška budov lihovaru s romantizujícími fortifikačními prvky v podobě věže s cimbuřím, bašty a jednoosou části se sedlovou střechou vytváří pohledovou dominantu viditelnou při příjezdu po železnici do stanice Svinov.[5][7]

Dílna zámečnická s kotelnou a komínem

Objekt dílen z let 1899–1915 je zděná přízemní stavba postavena na půdorysu L se sedlovou střechou krytou plechem. Fasáda je kombinací brízolitové omítané plochy s cihelnými nárožími, lisénami a stupňovitou římsou atikového štítu. Okenní otvory v šambránách jsou druhotně vyplněny v horní polovině luxfery.[8] Kotelna je zděná dvoupatrová budova postavena na půdorysu obdélníku. Sedlovou střechu přesahují trojúhelníkové stupňovité štíty. Okna jsou obdélná vyplněna luxfery. K jihozápadní straně přiléhá válcový komín postavený z neomítaných cihel, jehož základnu tvoří krychle.[5][8] Je postaven bez ochozu a je vysoký 44 m.[9]

Obytná budova čp. 172

Úřednický dům čp. 172 je zděná patrová stavba postavena na obdélném půdorysu završena polovalbovou střechou krytou plechem. Podélné a štítové strany prolamují ve střední ose mělké rizality se segmentově ukončenými okny a sedlovou střechou. Okapová strana je dělena sedmi okenními osami se středovým rizalitem. Kamenný sokl je prolomen sklepními okny se segmentovým záklenkem. Přízemní křídlo je postaveno na půdorysu obdélníku s plochou střechou. Omítané brizolitové plochy fasád zdobí v romantizujícím duchu lihovarského komplexu cihelné prvky lizén, nároží, parapetních říms na konzolách a segmentově ukončené šambrány dvojitých sdružených oken s čabrakami v rizalitu a štítech. Objekt je využíván k obytným účelům.[5][10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-02-14]. Identifikátor záznamu 1525091914 : Lihovat. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ Lihovar Svinov. podzemi.solvayovylomy.cz [online]. [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. 
  3. ↑ Lihovar. www.ostravskepamatky.cz [online]. [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b BOHUMÍN, Město. Dálnice škodí osadě Dubí - Novinové články - Zpravodajství - Město Bohumín. www.mesto-bohumin.cz [online]. [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d ULBRICHOVÁ, Petra. Rozhodnutí o prohlášen / neprohlášení za KP. iispp.npu.cz [online]. Ministerstvo kultury České republiky, 2008-04-28 [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. 
  6. ↑ Martin Strakoš. Pr°uvodce architekturou Ostravy = Ostrava architectural guide. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště Ostrava, 2009. 451 s. Dostupné online. ISBN 978-80-85034-54-7, ISBN 80-85034-54-9. OCLC 845797607 S. 326. 
  7. ↑ lihovar se skladem a kancelářemi - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b dílna zámečnická s kotelnou a komínem - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. 
  9. ↑ karta komína: LT44/Ub Býv. Lihovar. koda.kominari.cz [online]. [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. 
  10. ↑ obytná budova - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj