Lewisit
| Lewisit | |
|---|---|
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | 2-chlorethenyldichlorarsan |
| Anglický název | 2-Chloroethenyldichloroarsine |
| Německý název | 2-Chlorvinyldichlorarsin |
| Sumární vzorec | C2H2AsCl3 |
| Vzhled | bezbarvá kapalina |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 541-25-3 |
| SMILES | Cl[As](Cl)\C=C\Cl |
| InChI | 1S/C2H2AsCl3/c4-2-1-3(5)6/h1-2H/b2-1+ |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 207,32 g/mol |
| Teplota tání | −18 °C |
| Teplota varu | 190 °C |
| Hustota | 1,89 g.cm−3 |
| Rozpustnost ve vodě | hydrolyzuje |
| Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech |
ethery, uhlovodíky, THF |
|
Některá data mohou pocházet z datové položky.
| |
Lewisit (systematický název 2-chlorethenyldichlorarsan) je organická sloučenina arsenu odvozená od arsanu. Vyráběla se v USA a Japonsku jako chemická zbraň (zpuchýřující a dráždivá látka). Čistý lewisit je kapalina bez barvy a zápachu, nečistý má však žlutou až hnědou barvu a specifický pach, který byl popisován jako vůně pelargonií.[1]
Chemické reakce
Lewisit se připravuje adicí chloridu arsenitého na acetylen:
- AsCl3 + C2H2 → ClCHCHAsCl2
S vodou lewisit (podobně jako jiné chloridy arsenu) hydrolyzuje za vzniku kyseliny chlorovodíkové:
- ClCHCHAsCl2 + 2 H2O → ClCHCHAs(OH)2 + 2 HCl
Tato reakce probíhá rychleji v zásaditých roztocích, kdy vzniká jako vedlejší produkt jedovatý (ale netěkavý) arsenitan sodný.
Účinky
Lewisit snadno proniká oděvem i gumou. Při kontaktu s kůží způsobuje okamžitou bolest a svědění s vyrážkou a otokem. Během asi 12 hodin se vytvoří velké, kapalinou naplněné puchýře (podobně jako při expozici yperitu).[1] Vzniká těžké poleptání. Při vstřebání dostatečného množství může dojít k systémové otravě s nekrózou jater a k smrti.
Při vdechování způsobuje pálivou bolest, kýchání, kašel, zvracení, případně plicní edém.[1] Při požití vyvolává silnou bolest, nauzeu, zvracení a poškození tkáně.[1] Vniknutí do oka má za následek bodavou bolest, silné podráždění až zpuchýřování a zjizvení rohovky.[2] Mezi celkové příznaky patří neklid, slabost, snížená teplota a nízký krevní tlak.
Chemické složení
Lewisit se obvykle vyskytuje ve směsi s lewisitem 2 (bis(2-chlorethenyl)chlorarsan) a lewisitem 3 (tris(2-chlorethenyl)arsan).
Japonské zásoby lewisitu v Číně
V polovině roku 2006 se Japonsko dohodlo s Čínou na likvidaci zásob lewisitu v severovýchodní Číně, které tam zanechala japonská armáda během druhé světové války. Za posledních dvacet let došlo k úmrtím v souvislosti s náhodnou expozicí lewisitu z těchto zásob.[3]
Protijed (detoxikace)
Jako protijed byl za druhé světové války britskými biochemiky vyvinut dimerkaprol neboli BAL (British anti-Lewisite). Tato látka je i v současnosti používána k detoxikaci při otravách arsenem, rtutí, zlatem, olovem a jejich jedovatými sloučeninami a dalšími jedovatými kovy a jejich jedovatými sloučeninami.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lewisite na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d Committee on Review and Evaluation of the Army Non-Stockpile Chemical Materiel Disposal Program, U.S. National Research Council. Disposal of Chemical Agent Identification Sets. [s.l.]: National Academies Press, 1999. Dostupné online. ISBN 0309068797. S. 16. (anglicky)
- ↑ Lewisite. Emergency Response Database. National Institute for Occupational Safety and Health. Retrieved January 7, 2009.
- ↑ Abandoned Chemical Weapons (ACW) in China. www.nti.org [online]. [cit. 2011-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-29.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lewisit na Wikimedia Commons
